Árpád Göncz
Dr. Árpád Göncz | |
---|---|
1. prezident Maďarské republiky | |
Ve funkci: 2. května 1990 – 4. srpna 2000 | |
Předseda vlády | József Antall Péter Boross Gyula Horn Viktor Orbán |
Předchůdce | Mátyás Szűrös |
Nástupce | Ferenc Mádl |
Předseda NS MR | |
Ve funkci: 2. května 1990 – 3. srpna 1990 | |
Předchůdce | István Fodor |
Nástupce | György Szabad |
Stranická příslušnost | |
Členství | FKgP (1945–1949) SZDSZ (1988–1990) Nestraník |
Narození | 10. února 1922 Budapešť, Maďarské království |
Úmrtí | 6. října 2015 (ve věku 93 let) Budapešť, Maďarsko |
Místo pohřbení | Óbudský hřbitov |
Národnost | maďarská |
Choť | Zsuzsanna Göntér |
Rodiče | Lajos Göncz |
Děti | (4) Kinga Göncz |
Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1944) |
Profese | spisovatel, překladatel |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | Cena Attily Józsefa (1983) Velký řád Mugunghwa (1990) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1991) rytíř komandér Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1991) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1991) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Árpád Göncz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Árpád Göncz (10. února 1922 Budapešť – 6. října 2015 Budapešť) byl maďarský liberální politik, spisovatel a překladatel. V letech 1990–2000 byl prvním prezidentem Maďarské republiky.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Árpád Göncz se narodil dne 10. února 1922 v Budapešti v tehdejším Maďarském království. V roce 1944 získal diplom na Pázmány Péter Tudományegyetem (dnešní Univerzita Loránda Eötvöse). Byl ženatý se Zsuzsannou Göntér se kterou měl čtyři děti.[1] Jeho dcera Kinga Göncz byla v letech 2006–2009 ministryně zahraničí a v letech 2009–2014 europoslankyně za levicovou Maďarskou socialistickou stranu.
V roce 2003 mu byl udělen Řád Bílého lva.[2]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V období Druhé Maďarské republiky se angažoval v Független Kisgazda (Malorolnická strana). S následným vznikem komunistické Maďarské lidové republiky byl uvězněn. Po celou dobu vlády komunistického režimu v Maďarské lidové republice patřil do řad opozice a režim kritizoval. Po potlačení revoluce v roce 1956 byl uvězněn na doživotí. Gönczův spis měl 450 stran a obvinění se zakládalo na tom, že pomohl propašovat do Velké Británie rukopis ústřední postavy revoluce Imreho Nagye Na obranu národa. Druhým bodem obžaloby byl parlamentní projekt reformovaného socialismu. Obsahoval představy o povolení drobného podnikání a soukromého majetku. V 60. a 70. letech ho postupně realizoval János Kádár.[3]
Po svém propuštění v roce 1963 pracoval jako překladatel (zprvu technických textů), později vydal několik novel a her. Svou činností výrazně přispěl rozhodující měrou k pokojnému přechodu Maďarska k demokracii a zasazoval se za smír s bývalými politickými protivníky. Svým podílem na osvobození Maďarska a podporou znovusjednocení Německa významně přispěl ke spojení východní a západní Evropy.[4]
Jako literát zpřístupnil svým rodákům významná díla západoevropské literatury a sám se stal známým jako spisovatel díky překladům svých knih v západní Evropě. V letech 1988–1990 byl prezidentem Maďarské překladatelské asociace.[1] Překládal převážně z angličtiny, k jeho překladům patří Frankenstein Mary Shelleyové, Tolkienův Pán prstenů a také různá díla Williama Goldinga, Williama Styrona a Williama Faulknera.
Prezident
[editovat | editovat zdroj]Po prvních svobodných volbách v roce 1990 byl Árpád Göncz zvolen do funkce prezidenta republiky. Funkce se ujal dne 2. května 1990. Stal se tak prvním prezidentem třetí Maďarské republiky. Prezidentské volby vyhrál i v roce 1995 a úřadoval do 4. srpna 2000, kdy funkci předal Ferenci Mádlovi.
Literární práce
[editovat | editovat zdroj]Romány a povídky
[editovat | editovat zdroj]- Sarusok (Magvető, 1974; Ulpius-ház, 2003)
- Találkozások (Magvető, 1980; Ulpius-ház, 2001)
- Hazaérkezés (Pátria könyvek, 1991)
Drama
[editovat | editovat zdroj]- Magyar Médeia (monodráma, Magvető, 1976)
- Rácsok (Magvető, 1979)
- Mérleg; Pesszimista komédia; Perszephoné; Sarusok (6 dráma) (Magvető, 1990)
- Kristályrács (6 dráma) (Ulpius-ház, 2005)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Göncz Árpád na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Göncz. CoJeCo [online]. 28.10.2000, rev. 19.10.2005. Dostupné online.
- ↑ Origo.hu - 90 éves az első szabadon választott köztársasági elnök
- ↑ Göncz Árpád. SME.sk [online]. 28.10.2000, rev. 19.10.2005. Dostupné online.
- ↑ http://www.mzv.cz/berlin/cz/aktuality/rozhovory_texty/index.html
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Árpád Göncz na Wikimedia Commons
- (maďarsky) Hirkereso.hu - Göncz Árpád
- (maďarsky) (anglicky) Köztársasági Elnöki Hivatal - Elődök / Göncz Árpád
- HERTL, David. Árpád Göncz jako by byl Václav Havel Maďarska. Věznili ho komunisté, později byl prezidentem. Plus [online]. Český rozhlas, 2022-02-10 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.