Čičorka pochvatá
Čičorka pochvatá | |
---|---|
Čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | motýlokvěté (Faboideae) |
Rod | čičorka (Coronilla) |
Binomické jméno | |
Coronilla vaginalis Lam., 1786 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis) je drobný, vytrvalý polokeř z čeledi bobovitých připomínající spíše nevelkou bylinu. V letních měsících kvete sytě žlutými květy. Při kvetení je rostlina vysoká nejvýše do 30 cm a její vystoupavé větve od spodu dřevnatí. Je jediný původní druh rodu čičorka rostoucí v české přírodě. Druhové jméno "pochvatá" je odvozeno od na bázi srostlých palistů připomínající pochvu.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Je poměrně teplomilnou rostlinou s výhradně středo a jihoevropským rozšířením, mnohde však jsou místa jejího rozšíření od sebe hodně vzdálena. Vyskytuje se z Itálie a Francie na západě přes střed Evropy po Balkánský poloostrov na východě.
V České republice se objevuje jen řídce v českém termofytiku a pouze ojediněle v mezofytiku, obvykle v nižších nadmořských výškách. Nejvýše vystupuje v Českém středohoří, kde byla zaznamenána na Lovoši ve výšce okolo 500 m n. m. Na Moravě nebyla v poslední době zjištěna.[1][2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Je fanerofyt rostoucí na osluněných travnatých stráních s kamenitým podkladem nebo po okrajích křovin a světlých lesů. Vyskytuje se nejčastěji na teplých, sušších místech s podložím tvořeným hlavně opukou. Kvete obvykle v červnu a červenci, plody dozrávají v srpnu a září. Ploidie druhu je 2n = 12.[1][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá rostlina vzhledu malého polokeře, vysokého 15 až 30 cm, vyrůstající z dlouhého kůlovitéhokořene. Tenké větve má mělce rýhované, lysé a na průřezu oblé, rostou plazivě nebo poléhavě a na koncích jsou obvykle vystoupavé. Jsou střídavě porostlé složenými, lichozpeřenými listy se čtyřmi až šesti páry přisedlých či krátce řapíčkatých lístků 5 až 12 mm dlouhých a 3 až 10 mm širokých. Jejích čepele bývají okrouhlé, eliptické až obvejčité, slabě masité a oboustranně sivé a lysé. Po odkvětu opadávající palisty jsou asi 4 mm dlouhé, vejčité, nahnědlé, po obvodě blanité a nejsou přirostlé k řapíku, ale jsou srotlé navzájem. Listeny květů nejsou u této rostliny vyvinuté.
Na větvích vyrůstají z paždí listů, na 4 až 7 cm dlouhých stopkách, okoličnatá květenství tvořená čtyřmi až deseti odstálými žlutými květy s krátkými stopkami. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné a srostlolupenný kalich má cípy jen 2 mm dlouhé. Koruna je téměř 10 mm dlouhá, sytě žlutá, plátky má dlouze nehetnaté, čepel pavézy je náhle zúžená, obě křídla jsou podlouhlá a dvakrát delší než zahnutý člunek. Deset tyčinek je dvoubratrých, devět z nich je srostlých do trubičky a jedna je volná. Semeník, vzniklý z jednoho plodolistu, obsahuje mnoho přisedlými vajíček a je zakončen zahnutou čnělkou. Květ hmyzosnubné čičorky pochvaté je nápadný s cílem přilákat hmyzí opylovače.
Plod je nicí, čárkovitý, zaškrcovaný, lámavý struk 15 až 20 mm dlouhý a 3 mm široký, na konci je zúžený v zobánek. Ve zralosti se příčně rozlamuje na dvě až šest jednosemenných dílů obsahující kýlnatá, válcovitá nebo eliptická hnědočervená semena, přibližně 3 mm dlouhá.[1][2][4][5]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Čičorka pochvatá se ani v minulosti nevyskytovala v české krajině hojně a v současnosti je zaznamenáváno další snižování počtů vykvétajících jedinců. Pro podporu její ochrany před úpným vymizením byla zařazena ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." i v "Červeném seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky" do skupiny silně ohrožených rostlin (§2) a (C2b).[6][7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. Kapitola Coronilla vaginalis, s. 507–508.
- ↑ a b c MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Čičorka pochvatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.09.2010 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Catalogue of Life: Coronilla vaginalis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 12.0.5.2014 [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b CIBULKA, Radim. Čičorka pochvatá [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 16.12.2015 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Coronilla vaginalis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2020-01-24]. (slovensky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 24.01.2020]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné online. ISSN 1211-3603. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu čičorka pochvatá na Wikimedia Commons
- Taxon Coronilla vaginalis ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření čičorky pochvaté v ČR