Šerpština

Šerpština je tibetobarmský jazyk ze sinotibetské jazykové rodiny, který je užíván etnikem Šerpů v Nepálu, především ve vysokohorské oblasti Khumbu. Vznikla v izolaci Himálaje, kam se Šerpové dostali v několika vlnách před 300–500 lety z Tibetu.^[1] Podle některých klasifikací je pouhým dialektem tibetštiny. Šerpština samotná se dále dělí na několik oblastních nářečí. Nemá ustálený pravopis a zapisuje se zřídka a to buď tibetským písmem (zejména buddhistickými mnichy) nebo písmem Dévanágarí.^[2]

Při nepálském sčítání lidu v roce 2001 se k šerpské národnosti přihlásilo okolo 155 tisíc obyvatel. Šerpština byla uváděna společně s příbuznou ladačtinou a jeden z těchto jazyků uvedlo jako svůj mateřský zhruba 130 tisíc lidí.^[3] Při sčítání v roce 2011 bylo zaznamenáno zhruba 113 tisíc Šerpů a 115 tisíc Nepálců uvedlo šerpštinu jako svůj mateřský jazyk.^[4] Dalších zhruba 18 tisíc lidí uvedlo šerpštinu jako svůj mateřský jazyk v indickém sčítání lidu v roce 2001, z toho 14 tisíc ve státě Sikkim, ve kterém je uznaným menšinovým jazykem.^[5] Malá komunita mluvčích šeprštiny žije ve městě Čang-mu v Tibetské autonomní oblasti v Číně na hranici s Nepálem.^[1]

Akademické odhady počtu mluvčích se od těchto údajů značně liší – Bradley v roce 1997 určil počet mluvčích na 50 tisíc, Graves v roce 2007 v rozsahu 15 až 70 tisíc. Tournadre tyto velmi rozdílné hodnoty vysvětluje jako osvojení šerpské identity příbuznými etnickými skupinami.^[1] Ve 21. století je jazyk ohrožen užíváním nepálštiny a angličtiny jako výukových jazyků a stěhováním Šerpů z Himálaje do nepálského hlavního města Káthmándú a indického města Dárdžiling.^[1]

Šerpština je tónový jazyk – určitý tón, kterým je slabika vyslovena, může měnit význam slova. V šerpštině to jsou tóny nízký, vysoký, nízký stoupající a vysoký klesající.^[1]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• Šerpština na webu Glottolog (anglicky)