Šosteny

Šosteny
Dům č. 829 na ulici Jiřího Purkyně
Dům č. 829 na ulici Jiřího Purkyně
Lokalita
Charakterosada
ObecHradec Králové
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
PSČ500 02
Šosteny
Šosteny
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šosteny (německy Schosten) jsou historická osada, součást královéhradecké čtvrti Pražské Předměstí. Nachází se nedaleko Farářství, druhé významné části Pražského Předměstí.

Obec byla obývána již v prehistorických dobách, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. Původně zde stál stejnojmenný dvůr, který patřil králi. Později bylo osídleno i jeho okolí a zakrátko se toto osídlení začalo dělit na Přední Šosteny (domy, které patřily rodině Česáků, při aleji, dnes „V Lipkách“) a Zadní Šosteny (domy směrem k lesu „Borovinka“ a mlýnu „Temešvár“).

Dvůr a původní osídlení zmizelo během husitských válek. Zanikl i blízký ženský klášter sv. Jiří (dnešní takzvané Klášteřiště). V průběhu let došlo k několika katastrofám, z nichž nejvýznamnější byla povodeň z 24. června 1591. Mimořádně obtížné období pro obec bylo období třicetileté války. Od 17. června 1639 zde byla umístěna švédská vojska, která rovněž na devět měsíců obsadila Hradec Králové. Docházelo k pleněním a častým znásilňováním. V roce 1645 se pokoušeli město znovu dobýt. Během této války byla oblast těžce poškozena a vylidněna. Ale to nejhorší mělo teprve přijít – válka s Pruskem (1756–1763) a výstavba pevnosti Hradec Králové (1766–1772 a 1776–1789), která přinesla celému okolí jen demolice domů a kácení. Brzy poté bylo vytvořeno předměstí Kukleny, které pohltilo celé Pražské Předměstí.

V roce 1778 došlo k raabizaci, reformě, která znamenala přeměnu panské roboty na odvádění peněz. Majetek šostenského dvora byl v roce 1783 rozdělen mezi obyvatele Kuklen ve formě dědičného nájmu. V roce 1781 vydal Josef II. edikt o zrušení osobního poddanství rolníků. Dále bylo připraveno podrobné sčítání lidu a podrobný katastr se seznamem všech rolnických zátěží. V té době měly Šosteny 10 domů. V blízkosti šostenského dvora byly pastviny, městská fortifikace, dvůr královéhradeckého poštmistra Rösslera (dříve zvaný Uhlířovský) a směrem na Farářství pole.

V roce 1840 se Šosteny staly součástí kuklenského katastru. Tehdy došlo k mnoha konfliktům a právním sporům, protože obyvatelé Farářství a Šosten neměli rádi obyvatele Kuklen a osobní animozity přetrvávaly. Spory se týkaly pastvin a školy.

27. května 1846 zasáhla celé Pražské Předměstí velká povodeň. O tři roky později vláda oznámila samostatnost Pražského Předměstí. K vyhlášení samostatné obce došlo 15. ledna 1850, ale jeho obyvatelé se nakonec rozhodli připojit ke Kuklenám. Teprve v roce 1889 došlo k oddělení Pražského předměstí od Kuklen. Šosteny se staly jeho osadou a po sloučení Pražského Předměstí s Hradcem Králové v roce 1942 částí tohoto města. V roce 1869 zde žilo ještě 86 a v roce 1910 už jen 61 obyvatel. Po roce 1950 už nejsou v úředních dokumentech uváděny a dnes tento název používají pouze starší obyvatelé.

  • Budova školy z let 1897–1898 (1906 postaveno druhé patro a nad vchodem pískovcová plastika hlavy J. A. Komenského, dnes umělecká ZŠ Boni pueri)
  • Budova bývalé restaurace „Chicago“ z roku 1898 (přístavba je z roku 1902)
  • Socha mistra Jana Husa v Sukových sadech (postavena 8. 11. 1914, autor František Fabiánek, 6. 7. 2003 odhalen pamětní kámen s vytesaným kalichem a rokem smrti Jana Husa)
  • Rodinný dům Karla a Jaroslavy Cee (Seydlerova ulice 125, architekt Karel Horák, 1935)
  • Deska připomínající vznik dělnického hnutí na Pražském Předměstí
  • Dům „U Švagerků“ (od roku 1902 sídlo dělnického hnutí a později, od roku 1921, komunistické strany, přístavba z pozdních 20. let)
  • Park Sukovy sady z roku 1913 (dříve Fialovy sady, pojmenované po bývalém starostovi Pražského Předměstí V. F. Fialovi)
  • Památník spisovatele Aloise Jiráska před ZŠ Jiráskovo náměstí

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šosteny na polské Wikipedii.