1. prosinec

1. prosinec je 335. den roku podle gregoriánského kalendáře (336. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 30 dní.

• 1928 – Spojením Moravy a země Slezské vznikla v Československu země Moravskoslezská. Současně města Frýdek, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště a Znojmo přestala být podle vládního nařízení č. 174/1928 Sb. z. a n. statutárními městy.
• 1938
  • Jmenována nová česko-slovenská vláda, jejímž předsedou se stal Rudolf Beran.
  • Na Sudetoněmeckých územích začala výstavba tzv. „Sudetské dálnice“: díl Strecke 135 měl propojit Gefrees, Cheb a Karlovy Vary, navazující díl Strecke 136 měl přes Lovosice dojít až do Liberce.

• 1453 – Císař Fridrich III. jako rozhodce sporu Polska a Řádu německých rytířú prohlásil Pruský spolek řádových měst za nezákonný a nařídil ho rozpustit, což vedlo ke Třináctileté válce a porážce Řádu.
• 1535 – Byl zatčen novokřtěnecký kazatel Jakob Hutter, činný v Tyrolsku i na Moravě.
• 1640 – Portugalsko získalo nezávislost na Španělsku a Jan IV. se stal králem.
• 1918 – Sjednocením Srbska a Státu SHS vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie).
• 1929 – Profesor Pchej Wen-čung nalezl v Čou-kchou-tienu první lebku sinantropa.
• 1934 – V Leningradě byl zastřelen starosta Sergej Kirov. Toho využil Stalin jako záminku Velké čistky v Sovětském svazu.
• 1943 – Skončila Teheránská konference.
• 1955 – Rosa Parksová byla zatčena poté, co nerespektovala nařízení alabamského města Montgomery a odmítla přenechat své místo v autobusu bílému spoluobčanovi.
• 1958 – Požár na katolické Our Lady of the Angels School v Chicagu; zemřelo 92 žáků a tři řeholnice. Katastrofa vedla k naprostému přepracování standardů protipožárních opatření na amerických školách.
• 2015 – Válka proti Islámskému státu: Německá vláda schválila nasazení 1 200 vojáků Bundeswehru k nebojovému nasazení v Sýrii.
• 2019 – Byl zaznamenán první nakažený nemocí covid-19.
• 2020 – Zřítil se obří radioteleskop observatoře Arecibo.

• 1525 – Tadeáš Hájek z Hájku, lékař a astronom († 1. září 1600)
• 1572 – Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, šlechtic a spisovatel († 19. ledna 1652)
• 1582 – Lucie Otýlie z Hradce, šlechtična († 11. ledna 1633)
• 1702 – Mořic Adolf Saský, biskup královéhradecký a litoměřický († 20. června 1759)
• 1709 – František Xaver Richter, hudebník († 12. září 1789)
• 1724 – Dismas Hataš, houslista a skladatel († 13. října 1777)
• 1728 – František Wolff, jezuita, filosof a teolog († 17. ledna 1781)
• 1796 – Bedřich Franz, fyzik, matematik a fotograf († 12. dubna 1860)
• 1813 – Jan Evangelista Kypta, kantor a hudební skladatel († 5. dubna 1868)
• 1830 – Josef Říha, právník a regionální politik († 21. května 1887)
• 1847 – Antonín Chittussi, malíř († 1. května 1891)
• 1851 – Alexandr Jan z Thurn-Taxisu, šlechtic z české linie starobylého rodu Thurn-Taxisů († 21. července 1939)
• 1854 – Josef Mauder, sochař a malíř († 15. listopadu 1920)
• 1861
  • Maxmilian Pilát, československý politik († 16. prosince 1928)
  • Maria Stona, německy píšící spisovatelka († 30. března 1944)
• 1870 – Marie Ondříčková, houslistka, klavíristka a učitelka hudby († 3. května 1957)
• 1874 – František Nachtikal, fyzik a pedagog († 12. dubna 1939)
• 1878
  • Ilarion Curkanovič, československý politik rusínské národnosti († ?)
  • Václav Antoš, sochař a malíř († 8. listopadu 1938)
• 1884 – Alois Král, stavebník, pedagog a rektor Univerzity v Lublani († 23. dubna 1969)
• 1885 – Sidonie Nádherná, baronka, mecenáška umělců a spisovatelů († 30. září 1950)
• 1896 – Žofie Bohumila Langrová, generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského († 10. května 1979)
• 1898 – Jan Plichta, violista, dirigent, hudební pedagog a trampský písničkář († 24. října 1969)
• 1900 – Vilém Wünsche, malíř († 3. května 1984)
• 1905 – Franz Nowotny, šumavský pašerák a převáděč († 12. března 1977)
• 1909
  • Karel Burkert, československý fotbalový reprezentant († 26. března 1991)
  • František Bardon, hermetik, léčitel a mág, oběť komunistického režimu († 10. července 1958)
• 1916 – Alexander Heidler, kněz, teolog a publicista († 3. srpna 1980)
• 1919 – Arnošt Paderlík, malíř a sochař († 1. června 1999)
• 1920
  • Ladislav Dvořák, básník a spisovatel, autor literatury pro děti († 22. června 1983)
  • Radegast Parolek, literární historik a překladatel († 15. září 2019)
• 1924 – Bohuslav Jan Horáček, mecenáš († 18. října 2002)
• 1929 – Antonín Hinšt, fotograf
• 1933 – Zdeněk Bobrovský, československý basketbalista a trenér († 21. listopad 2014)
• 1946 – Josef Žemlička, historik
• 1949 – Richard Kybic, rockový kytarista, zpěvák a skladatel († 12. května 2003)
• 1950 – Ladislav Kolář, herec
• 1952 – František Stárek, publicista a bývalý disident
• 1953 – Jiří Pavlica, hudebník
• 1958 – Martin Zahálka, herec
• 1959 – Tomáš Míka, překladatel z angličtiny, hudebník, textař, spisovatel
• 1966 – Martin Mykiska, cestovatel a spisovatel
• 1967 – Nela Boudová, herečka
• 1969 – Petr Brestovanský, archeolog a publicista
• 1971 – Zdeněk Bezecný, historik a vysokoškolský učitel
• 1972 – Antonín Baudyš mladší, astrolog
• 1980 – Vladimír Sičák, hokejista
• 1983 – Kateřina Průšová, modelka a Miss 2002
• 1984 – Matěj Smrž, motocyklový závodník
• 2000 – BoLs/sLoB, rapper a producent elektronické hudby

• 1081 – Ludvík VI. Francouzský, francouzský král († 1. srpna 1137)
• 1443 – Magdaléna Francouzská, dcera krále Karla VII. Vítězného († 21. ledna 1483)
• 1521 – Šingen Takeda, japonský vojevůdce († 13. května 1573)
• 1580 – Nicolas-Claude Fabri de Peiresc, francouzský astronom, přírodovědec a sběratel starožitností († 24. června 1637)
• 1611 – Nikolaus von Avancini, italský kněz a básník († 6. prosince 1686)
• 1690 – Philip Yorke, 1. hrabě z Hardwicke, britský právník a zakladatel rodu Yorku († 6. března 1764)
• 1743 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik, objevitel uranu († 1. ledna 1817)
• 1761 – Marie Tussaud, francouzská tvůrkyně voskových soch a zakladatelka po ní nazvaného muzea v Londýně († 1850)
• 1766 – Nikolaj Michajlovič Karamzin, ruský preromantický spisovatel a historik († 1826)
• 1780 – Bernhard Rudolf Abeken, německý filolog († 24. února 1866)
• 1785 – Achille-Charles-Léonce-Victor de Broglie, francouzský politik († 25. ledna 1870)
• 1792 – Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, ruský matematik († 1856)
• 1800 – Mihály Vörösmarty, maďarský spisovatel († 19. listopadu 1855)
• 1820 – Eduard Herbst, ministr spravedlnosti Předlitavska († 25. června 1892)
• 1826 – Sereno Watson, americký botanik († 9. března 1892)
• 1831 – Marie Amálie Portugalská, brazilská šlechtična († 4. února 1853)
• 1835 – Zeno Welsersheimb, předlitavský šlechtic, generál a politik († 2. února 1921)
• 1840 – Marie Bracquemondová, francouzská malíře a grafička († 17. ledna 1916)
• 1844 – Alexandra Dánská, britská královna († 20. listopadu 1925)
• 1849 – Ebenezer Elliott, anglický básník (* 17. března 1781)
• 1850 – Robert Wilson Shufeldt, americký ornitolog, lékař a fotograf († 21. ledna 1934)
• 1863 – Qasim Amin, egyptský právník, průkopník feminismu († 22. dubna 1908)
• 1864 – Carsten Borchgrevink, norský přírodovědec a polárník († 21. dubna 1934)
• 1867 – Ignacy Mościcki, polský vědec, politik a meziválečný prezident († 2. října 1946)
• 1869 – Eligiusz Niewiadomski, polský malíř († 31. ledna 1923)
• 1874 – Todor Lukanov, bulharský politik († 17. února 1946)
• 1880
  • Thomas Griffith Taylor, anglický geograf, antropolog († 5. listopadu 1963)
  • Josef Trumpeldor, sionista a židovský veterán rusko japonské války († 1. března 1920)
• 1883 – Luigi Ganna, italský cyklista († 2. října 1957)
• 1884 – Karl Schmidt-Rottluff, německý expresionistický malíř a grafik († 10. srpna 1976)
• 1886
  • Rex Stout, americký spisovatel († 27. října 1975)
  • Ču Te, čínský komunistický vojevůdce a státník († 6. července 1976)
• 1890 – Vasilij Konstantinovič Bljucher, sovětský voják a politik († 9. listopadu 1938)
• 1892 – Halldór Stefánsson, islandský spisovatel († 5. ledna 1979)
• 1893
  • Ernst Toller, německý dramatik, básník a levicový aktivista († 22. května 1939)
  • Miguel Fleta, španělský tenor († 29. května 1938)
• 1896 – Georgij Konstantinovič Žukov, sovětský vojevůdce († 18. června 1974)
• 1903 – Mikuláš Franek, slovenský a exilový politik († 1968)
• 1905 – Erskine Hamilton Childers, prezident Irska († 17. listopadu 1974)
• 1911 – Franz Binder, rakouský fotbalista († 24. dubna 1989)
• 1912 – Minoru Yamasaki, americký architekt japonského původu († 7. února 1986)
• 1913
  • Heorhij Majboroda, ukrajinský hudební skladatel († 6. prosince 1992)
  • Mary Ainsworthová, americká psycholožka († 21. března 1999)
• 1920 – Jozef Belas, slovenský generál a politik KSČ († 14. října 1974)
• 1922 – Vsevolod Bobrov, sovětský hokejista a fotbalista († 1. července 1979)
• 1923 – Morris, belgický karikaturista († 16. července 2001)
• 1929 – Alfred Moisiu, albánský prezident
• 1930 – Marie Bashirová, australská lékařka, guvernérka Nového Jižního Walesu
• 1931 – Miroslav Kusý, slovenský politolog († 13. února 2019)
• 1932
  • Antun Šoljan, chorvatský spisovatel († 9. července 1993)
  • Pavol Gábor, slovenský operní pěvec-tenorista († 28. srpna 2003)
• 1933
  • James Wolfensohn, devátý prezident Skupiny Světové banky
  • Lou Rawls, americký zpěvák a herec († 6. ledna 2006)
• 1935 – Viktor Brjuchanov, uzbecký manažer výstavby Černobylské elektrárny († 13. října 2021)
• 1937
  • Vaira Vīķe-Freiberga, prezidentka Lotyšska
  • Gore Crosse, anglický skladatel
• 1938
  • Sandy Nelson, americký bubeník († 14. února 2022)
  • Carlos Garnett, panamsko-americký jazzový saxofonista a skladatel († 3. března 2023)
• 1940
  • Albert Van Damme, belgický mistr světa v cyklokrosu
  • Richard Pryor, americký herec a komik († 2005)
• 1942 – András Pályi, maďarský spisovatel, překladatel a kritik
• 1943
  • Finn E. Kydland, norský ekonom, Nobelova cena 2004
  • Nicholas Negroponte, řecko-americký architekt
• 1944
  • Pierre Arditi, francouzský divadelní a filmový herec
  • Tahar Ben Jelloun, marocký prozaik, básník, esejista a novinář
  • Eric Bloom, americký zpěvák, skladatel a hudebník
  • John Densmore, bubeník skupiny The Doors
• 1945 – Bette Midler, americká herečka
• 1946 – Ladislav Petráš, slovenský fotbalista, československý reprezentant
• 1947 – Tahar Ben Jelloun, marocký prozaik, básník a esejista
• 1949
  • Sebastián Piñera, prezident Chile
  • Pablo Escobar, největší kolumbijský drogový baron († 2. prosince 1993)
  • Quesnel Alphonse, haitský katolický duchovní
• 1950 – Otto Pérez Molina, prezident Guatemaly
• 1951
  • Jaco Pastorius, jazzový a rockový baskytarista († 21. září 1987)
  • Bruno Decharme, francouzský filmař a sběratel
  • Alexandr Panajotov Alexandrov, bulharský kosmonaut
• 1952 – Pegi Young, americká zpěvačka († 1. ledna 2019)
• 1953
  • Luc Anselin, americký vývojář v oblasti prostorové ekonometrie
  • Barbara Brezigar, slovinská právnička a politička
• 1956 – Vytautas Grubliauskas, litevský politik, jazzový virtuos
• 1957 – Chris Poland, americký kytarista
• 1958
  • Alberto Cova, italský atlet, běžec a olympionik
  • Javier Aguirre, mexický fotbalový záložník
• 1960 – Carol Alt, americká supermodelka a herečka
• 1961 – Jeremy Northam, anglický herec
• 1966 – Detlev Buck, německý filmový režisér
  • Andrew Adamson, novozélandský režisér
  • Édouard Baer, francouzský herec a režisér
• 1971 – Emily Mortimer, anglická herečka
• 1972
  • Svěťlana Bažanovová, sovětská a ruská rychlobruslařka
  • Norbert Wójtowicz, polský historik a římskokatolický teolog
• 1975 – Isaiah Ikey Owens, americký hudebník a hudební producent († 14. října 2014)
• 1976
  • Dean O'Gorman, novozélandský herec
  • Tomasz Adamek, polský boxer
  • Abdulsalam Al Ghurbani, jemenský fotbalista
• 1977 – Brad Delson, americký kytarista
• 1979 – Stephanie Brown-Traftonová, americká atletka
• 1982
  • Riz Ahmed, britský herec, rapper a aktivista
  • Chasan Barojev, ruský zápasník
• 1985
  • Janelle Monáe, americká zpěvačka a tanečnice
  • Alicja Rosolská, polská tenistka
• 1987 – Giedrius Arlauskis, litevský fotbalový brankář
• 1988 – Tyler Joseph, americký zpěvák
• 1990
  • Tomáš Tatar, slovenský hokejista
  • İbrahim Bölükbaşı, turecký zápasník
• 1997
  • Hannah Schubert, rakouská sportovní lezkyně
  • Ismaël Bennacer, alžírský fotbalový reprezentant
• 2001 – Aiko, princezna Toši, dcera japonského císaře Naruhita

• 1805 – František Ondřej Poupě, pivovarský podnikatel (* 26. listopadu 1753)
• 1898 – Luděk Marold, malíř (* 7. srpna 1865)
• 1901 – Vilém Weitenweber, výtvarný redaktor (* 6. dubna 1839)
• 1908 – František Augustin, meteorolog, astronom a geograf (* 24. května 1846)
• 1918 – Josef Köferl, spisovatel, básník a regionální historik (* 20. září 1845)
• 1929 – Václav Kotrba, knihtiskař, vydavatel a knihkupec (* 2. dubna 1871)
• 1935 – Zikmund Reach, knihkupec, filatelista, sběratel fotografií a fotograf (* 19. března 1859)
• 1936 – Jan Tenora, církevní historik (* 7. února 1863)
• 1937 – Jaroslav Bidlo, historik (* 17. listopadu 1868)
• 1939 – Emil Franke, dlouholetý ministr vlád Československé republiky (* 3. dubna 1881)
• 1957 – Jan Čančara, československý politik (* 1. května 1872)
• 1958 – Ferdiš Duša, grafik, malíř a keramik (* 13. ledna 1888)
• 1959 – Josef Čada, mistr světa v gymnastice a olympionik (* 30. března 1881)
• 1963 – Milada Špálová, malířka (* 30. května 1884)
• 1969
  • Albína Dratvová, filozofka (* 2. ledna 1892)
  • František Ventura, jezdec na koni (* 13. srpna 1894)
• 1981
  • Alexandr Paul, novinářský fotograf (* 30. října 1907)
  • Adolf Parlesák, cestovatel (* 7. dubna 1908)
• 1983 – Miroslav Liďák, kreslíř a karikaturista (* 28. června 1934)
• 1997 – Jiří Pleskot, herec (* 3. května 1922)
• 2014 – Jan Schneider, textař, básník, dramatik, scenárista, novinář (* 30. března 1934)
• 2021
  • Miroslav Zikmund, český cestovatel (* 14. února 1919)
  • Petr Uhl, politik signatář Charty 77 (* 8. října 1941)

• 0660 – Eligius, zlatník, rádce a pokladník merovejských králů, biskup a světec (* 588)
• 1018 – Dětmar z Merseburku, biskup a kronikář (* 25. července 975)
• 1135 – Jindřich I. Anglický, anglický král (* 1068/1069)
• 1241 – Isabela Anglická, královna Sicílie a císařovna Svaté říše římské (* ? 1214)
• 1374 – Magnus IV. Švédský, král švédský, norský, finský, grónský a islandský (* 1316)
• 1455 – Lorenzo Ghiberti, italský sochař (* 1378)
• 1521 – Lev X., papež (* 1475)
• 1530 – Markéta Habsburská, kněžna asturijská a vévodkyně savojská (10. ledna 1480)
• 1581 – sv. Edmund Kampián, sv. Ralph Sherwin a sv. Alexander Briant
• 1633 – Isabela Klára Evženie Španělská, španělská šlechtična (* 12. srpna 1566)
• 1640 – Jiří Vilém Braniborský, braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda (* 3. listopadu 1595)
• 1768 – František Borgia Kéri, uherský fyzik, astronom a historik (* 10. října 1702)
• 1792 – Ernst Wilhelm Wolf, německý koncertní mistr a skladatel (* 25. února 1735)
• 1813 – Ferdinando Bertoni, italský hudební skladatel a varhaník (* 15. srpna 1725)
• 1825 – Alexandr I. Pavlovič, ruský car (* 23. prosince 1777)
• 1826 – Carl August Wilhelm Berends, německý lékař a filozof (* 19. května 1754)
• 1830 – Pius VIII., papež (* 1761)
• 1836 – Jozef Ignác Bajza, slovenský spisovatel (* 1755)
• 1849 – Ebenezer Elliott, anglický básník (* 17. března 1781)
• 1853 – Louis Visconti, francouzský architekt (* 11. února 1791)
• 1866 – George Everest, britský zeměměřič a průzkumník Indie (* 4. července 1790)
• 1883 – Anton Gorjup, rakouský básník a politik slovinské národnosti (* 29. června 1812)
• 1909 – Henri Vallienne, francouzský lékař, esperantista (* 19. listopadu 1854)
• 1911 – Vasilij Maximovič Maximov, ruský realistický malíř (* 17. ledna 1844)
• 1914 – Alfred Thayer Mahan, vojenský a politický stratég námořnictva Spojených států (* 27. září 1840)
• 1916 – Karel de Foucauld, francouzský kněz a mučedník (* 15. září 1858)
• 1928 – Arthur Gore, britský tenista, dvojnásobný olympijský vítěz (* 2. ledna 1868)
• 1930 – Gustaf Estlander, švédsko-finský architekt, rychlobruslař a jachtař (* 18. září 1876)
• 1934 – Sergej Mironovič Kirov, sovětský politik (* 27. března 1886)
• 1947
  • G. H. Hardy, anglický matematik (* 7. února 1877)
  • Aleister Crowley, anglický okultista (* 1875)
• 1951 – Felix Petyrek, rakouský hudební skladatel českého původu (* 14. května 1892)
• 1952 – Vittorio Emanuele Orlando, italský diplomat a politik (* 9. května 1860)
• 1964 – J. B. S. Haldane, britský genetik a evoluční biolog (* 5. listopadu 1892)
• 1968
  • Nicolae Betan, rumunský skladatel (* 25. března 1887)
  • Hugo Haas, český režisér a herec (* 19. února 1901)
  • Tibor Honty, slovenský fotograf (* 9. května 1907)
• 1972 – Antonio Segni, premiér a prezident Itálie (* 2. února 1891)
• 1973 – David Ben Gurion, izraelský generál a politik (* 1886)
• 1979 – Muhammad Abdel Moneim, egyptský princ (* 20. února 1899)
• 1982 – Hugh Plaxton, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 16. května 1904)
• 1987 – James Arthur Baldwin, americký spisovatel (* 2. srpna 1924)
• 1989 – William Vandivert, americký fotograf (* 16. srpna 1912)
• 1991
  • Patrick O’Callaghan, irský dvojnásobný olympijský vítěz v hodu kladivem (* 15. září 1905)
  • George Joseph Stigler, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 17. ledna 1911)
• 1992
  • Anton Malatinský, československý fotbalový reprezentant (* 15. ledna 1920)
  • Hans Ernest Oplatka, český fotograf (* 12. srpna 1911)
• 1993 – Lynette Davies, velšská herečka (* 18. října 1948)
• 1994 – Calvin Northrop Mooers, americký informatik (* 24. října 1919)
• 1997 – Stéphane Grappelli, francouzský jazzový houslista (* 26. ledna 1908)
• 2003 – Eugenio Monti, italský bobista, šestinásobný olympijský medailista (* 28. ledna 1928)
• 2005 – Rudolf Ströbinger, novinář a spisovatel (* 5. března 1931)
• 2006 – Claude Jade, francouzská herečka (* 1948)
• 2010 – Adriaan Blaauw, nizozemský astronom (* 12. dubna 1914)
• 2011 – Christa Wolfová, německá spisovatelka (* 18. března 1929)
• 2013 – Richard Coughlan, britský bubeník (* 2. září 1947)

• Iva
• Edmond, Edmund, Egmont
• Herta

Katolický kalendář

• Svatý Edmund Kampián

Maďarsko

• Elza

Norsko

• Arnold, Arnljot a Arnt

Švédsko

• Oskar

Polsko

• Natalia, Eligiusz

Slovensko

• Edmund, Edmunda, Elza

• Světový den boje proti AIDS
• Rumunsko: Den Unie
• Středoafrická republika: Den republiky
• Island, Portugalsko: Den nezávislosti

• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí se stráně.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má po čtyři neděle trvati.
• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.

1. prosinec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−10,0 °C (1788)	1,9 °C (od 1961)	14,3 °C (1823)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. prosinec na Wikimedia Commons
• Galerie 1. prosinec na Wikimedia Commons