3 (číslo)

2 3 4

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Celé číslo 3
tři
Rozklad prvočíslo
Dělitelé 1, 3
Římskými číslicemi III
Dvojkově 112
Trojkově 103
Šestnáctkově 316

Tři je přirozené číslo, které následuje po číslu dva a předchází číslu čtyři. Je to prvočíslo. Zápis římskými číslicemi je III. Tutéž číselnou hodnotu má i hebrejské písmeno gimel. Řadová číslovka je třetí.

Příbuzný je řecký výraz „tri“, který se vyskytuje v mnoha přejatých slovech, např. trikolóra, triptych, trilogie, triáda, trichotomie nebo trigonometrie. Historické množstevní označení pro tři kusy je vrh.

Matematika

[editovat | editovat zdroj]

Kultura, literatura a hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Díla, která se skládají ze tří částí se nazývají triptych, v literatuře trilogie;
  • v hudební harmonii se souzvuk tří tónů nazývá trojzvuk, neboli akord.

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]

Římskou číslicí III se v České republice označují silnice III. třídy (např. III/44023).

Trojka značí v MHD také mnoho linek, a to jak metra, tak i ostatních druhů dopravy.

Mytologie a náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Trojka je považována za božské nebo svaté číslo. Mnoho božských postav se vyskytuje ve trojici:

Číslo tři se vyskytuje rovněž v judaismu:

V judaismu je číslo tři vnímáno jako základní princip veškeré relativity, jež je základem světa pozemského a tělesného s jeho třemi rozměry. Známé a v židovské liturgii často citované zvolání serafů: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, …“[1] představuje uznání veškerého tvorstva, že Bůh, který tento stvořený svět naprosto přesahuje, v tomto světě imanentně působí jako svrchovaně nezávislý svobodný a nejvyšší Pán.[2]

Číslo tři má mnoho tajemných významů:

  • do třetice všeho dobrého i zlého;
  • v pohádkách má král obvykle tři syny nebo dcery;
  • Popelka měla tři oříšky, viz Tři oříšky pro Popelku;
  • v pohádkách bývají splněna tři přání

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. Iz 6, 3 (Kral, ČEP)
  2. MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 119-120. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]