Agent Státní bezpečnosti

Agent Státní bezpečnosti, zkráceně agent StB, byl v komunistickém Československu tajný spolupracovník Státní bezpečnosti (StB), který plnil úkoly při odhalování, dalším rozvoji a dokumentování protistátní trestné činnosti a úkoly, které měly zabránit takové trestné činnosti.

Šlo o kategorii vědomého spolupracovníka StB. Toto pojmenování se používá v registračních protokolech agenturních a operativních svazků Státní bezpečnosti. StB na každého spolupracovníka vedla spis, v tomto případě jím byl svazek agenta.

Agenti StB tvořili operační síť po celém území Československa a činnost vykonávali ve všech oblastech společenského, kulturního a hospodářského života. Ke konci období komunistické totality evidovala Hlavní správa kontrarozvědky StB 1575 aktivních agentů, krajské správy evidovaly dalších asi 7 300 agentů. Budoucí agent vstupoval do vztahu s StB tzv. vázacím aktem, který byl fixován písemným závazkem nebo ústním souhlasem, podpisem závazku mlčenlivosti, popřípadě podpisem potvrzení o převzetí odměny. Činnost agenta řídil operativní důstojník StB, který určil krycí jméno, instruoval agenta o spojení, zadával konkrétní úkoly, přebíral informace, případně předával odměny.^[1]

Agent získával poznatky :

• zpravodajsky – vyzvídáním
• dotazováním – vytěžováním objektu
• pozorováním
• operativním ohledáváním – utajeným vstupem do spisů a dokumentů objektu
• experimentem – zpravidla provokací.

Agenturní síť dodávala své poznatky ojediněle i po sametové revoluci až do rozpuštění StB 15. února 1990. Omezení pro uplatnění bývalých agentů StB ve veřejném životě po pádu komunistické totality měl řešit lustrační zákon.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agent Štátnej bezpečnosti na slovenské Wikipedii.

• Státní bezpečnost

• Ústav pro studium totalitních režimů
• Ústav paměti národa (slovensky)
• Rozhovor s historikem Radkem Schovánkem o údajných manipulacích se seznamy StB