Agustín de Iturbide

Agustín de Iturbide
mexický císař
Doba vlády	19. května 1822 – 19. března 1823
Korunovace	21. července 1822
Úplné jméno	Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu
Narození	27. září 1783 Morelia
Úmrtí	19. července 1824 (ve věku 40 let) Padilla Municipality
Pohřben	Metropolitní katedrála v Ciudad de México 1868
Nástupce	Maxmilián I. Mexický
Manželka	Ana María de Huarte y Muñiz
Potomci	Sabina de Iturbide y Huarte, Agustín Jerónimo de Iturbide y Huarte, Juana de Iturbide y Huarte, Salvador de Iturbide y Huarte, Ángel de Iturbide y Huarte, Josefa de Iturbide y Huarte, Felipe de Iturbide y Huarte a María de Jesús de Iturbide
Rod	Iturbidové
Otec	José Joaquín de Iturbide
Matka	Doña Maria Josefa de Arámburu y Carillo de Figueroa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu (27. září 1783 Morelia – 19. července 1824 Padilla) byl mexický voják a politik.

Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval proti mexickým povstalcům ve španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerem, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. Dne 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I., hlava tzv. Prvního Mexického císařství, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března 1823. Po krátkém exilu v Evropě se vrátil do Mexika, kde byl odsouzen ke smrti zastřelením.

Po jednání s vůdcem protišpanělského odboje Vicentem Guerrerem v Iguale dne 24. února 1921 nechal Iturbide vyrobit pro svou armádu prapory, rozdělené širokým šikmým zeleným pruhem (tedy z horního rohu do dolního cípu) rozdělující vlajku na tři části. Horní (vlající) část byla v červené barvě, dolní (žerďová) v barvě bílé. V dolním rohu byla umístěna zelená šesticípá hvězda, v horním rohu červená a v horním cípu bílá šesticípá hvězda. Uprostřed vlajky byla v zeleném pruhu královská koruna, kolem ní do kruhu černý nápis UNYON RELYGION YNDEPENDENCIA (UNYON ve zdroji, UNION na obrázku). Podle legendy se inspirací pro barvy stal voják, který mačetou rozpůlil meloun. Tato vlajka se stala základem Mexické vlajky.^[1]

Agustín se 27. února 1805 ve Vallalolidu oženil s Annou Marií de Huarte y Muñiz, která mu porodila deset dětí:

1. Agustín Jerónimo de Iturbide y Huarte (1807–1866), titulární císař jako Agustín II.
2. Sabina de Iturbide y Huarte (1809–1871)
3. Juana María de Iturbide y Huarte (1811–1828)
4. Josefa de Iturbide y Huarte (1814–1891)
5. Ángel de Iturbide y Huarte (1816–1872), otec Agustína de Iturbide y Green
6. Jesus de Iturbide y Huarte (1817–1841)
7. María Isis de Iturbide y Huarte (1818–1849)
8. María de los Dolores de Iturbide y Huarte (1819–1820)
9. Salvador de Iturbide y Huarte (1820–1856), otec Salvadora de Iturbide y de Marzán
10. Felipe Andrés María Guadalupe de Iturbide y Huarte (1822–1853)
11. Agustín Cosme de Iturbide y Huarte (1824–1873)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agustín de Iturbide na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Agustín de Iturbide na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: -

Mexický císař 1822–1823

Nástupce: titulární Agustín II. 1864 Maxmilián I.