Air Serbia

Air Serbia
Airbus A319-100 Air Serbia v roce 2013
IATA JU ICAO ASL CALLSIGN AIR SERBIA
Zahájení činnosti	17. červen 1927 (jako Aeroput)
Sídlo	Bělehrad, Srbsko Srbsko
Hlavní základna	Mezinárodní letiště Nikoly Tesly
Destinace	63[1]
Velikost flotily	21
Oficiální web	airserbia.com

Air Serbia je srbská národní letecká společnost. Sídlí na mezinárodním letišti Nikoly Tesly v Bělehradě. Vznikla transformací původního národního dopravce Jugoslávie Jat Airways (cyrilicí Јат Ервејз), 1. srpna 2013 se přejmenovala na Air Serbia a stala se členem společnosti Etihad. Společnost provozuje pravidelné vnitrostátní i mezinárodní lety do 63 destinací v Evropě, severní Africe, Americe nebo na Středním Východě.^[2]

Společnost má svojí pobočku Aviolet pro charterové lety která provozuje Boeingy 737.

Aerolinie byly založeny 17. června 1927 jako národní letecká společnost Jugoslávského království, tehdy pod názvem Aeroput. V roce 1937 společnost zvýšila svou mezinárodní aktivitu a zůstala aktivní i během druhé světové války. Dne 1. dubna 1947 byl název změněn na JAT Jugoslovenski aerotransport, poté na JAT Jugoslávské aerolinie a v roce 2003 na název Jat Airways. První zahraniční linka, kterou společnost zřídila, vedla v roce 1947 do Prahy.

V roce 1963 společnost koupila své první proudové letadlo. V roce 1969 přibyl do letové flotily JATu model DC-9, dále pak v roce 1974 dva Boeingy 727.

Dne 26. ledna 1972 došlo k závažné havárii letu 367 společnosti JAT. Letoun na pravidelné lince Stockholm – Kodaň – Záhřeb – Bělehrad se zřítil poblíž tehdejší československé vesnice Srbská Kamenice. Jedinou přeživší osobou se stala letuška Vesna Vulović.

V roce 1985 byla JAT první leteckou společností v Evropě, která koupila letouny Boeing 737. Během tohoto roku společnost převezla přes 5 milionů cestujících a má své destinace v 80 světových městech na 5 kontinentech.

Po rozpadu Jugoslávské socialistické svazové republiky a vypuknutí války v Jugoslávii roku 1992 byl JAT donucen zastavit všechny domácí lety. Dne 20. května byla také násilně ukončena mezinárodní doprava. Poslední dva mezinárodní lety JATu se uskutečnily do amerických měst Chicaga a New Yorku.

Během této doby JAT provozoval vnitrostátní spojení mezi Bělehradem, Podgoricou, Tivatem, Niší a Prištinou. V roce 1994 obnovila společnost opět mezinárodní spoje. V roce 1998 plánovala společnost neúspěšně koupit osm modelů Airbusu A319. Krátce nato byly v Evropě zrušeny všechny veřejné lety a na 78 dní začalo bombardování Svazové republiky Jugoslávie.

V dubnu 2000 byl zastřelen Žika Petrović, generální ředitel společnosti.

Po svržení režimu dne 5. října 2000 byl stát opět přijat do mezinárodních organizací, JAT dostal povolení k mezikontinentálním letům. 8. srpna 2003 byly aerolinie přejmenovány na Jat Airways a letouny dostaly nové barevné variace. Od léta 2006 dostala společnost povolení letů do Kanady.

V září 2006 zavedla Jat Airways on-line rezervační systém a prodej elektronických letenek na jaře 2007.

Dne 1. srpna 2013 podepsali zástupci aerolinek Etihad Airways a srbský vicepremiér Aleksandar Vučić dohodu o strategickém partnerství mezi dosavadní společností Jat Airways (Air Serbia) a Etihadem. Zároveň byl národní dopravce přejmenován na Air Serbia.^[3] Podle dohody vlastní 49 % akcií společnost Etihad a zbylých 51 % srbský stát.^[4] Nová grafika dopravce vychází ze srbských národních symbolů; jejím autorem je studentka designu Tamara Maksimović z Nového Sadu.

V červnu 2016 společnost provozovala 21 letounů, přičemž dalších 10 bylo objednáno. Flotila se od roku 2009 rozšířila o 6 letounů. Průměrné stáří letky bylo 17 let:^[5]

Pro zobrazení typu letounu přejeďte myší po obrázku

• 
  Airbus A319-100
• 
  Airbus A320-200
• 
  Airbus A330-200
• 
  ATR 72-200
• 
  ATR 72-500
• 
  Boeing 737-300 Aviojet

• 
  JAT v letech 1986–1994
• 
  Model letounu JAT v leteckém muzeu v Bělehradě
• 
  JAT Jugoslávské aerolinie
• 
  Jat Airways na letišti N. Tesly
• 
  Boeing 737-300 Jat Airways

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jat Airways na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Air Serbia na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)