Alčevsk

Alčevsk Алчевськ
Budova Donbaské státní technické univerzity
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°28′ s. š., 38°47′59″ v. d.
Nadmořská výška	211 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Luhanská
Rajón	Alčevský
Alčevsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	49,01 km²
Počet obyvatel	106 062 (2022)
Hustota zalidnění	2420 obyv./km²
Správa
Vznik	1895
Oficiální web	www.al.lg.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Леніна 48 94220 м. Алчевськ
Telefonní předvolba	6442
PSČ	94200
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alčevsk (ukrajinsky Алчевськ; rusky Алчевск), původním názvem Alčevskoje, je průmyslové město v Donbasu na východní Ukrajině, administrativně město oblastního významu v Luhanské oblasti. Leží asi 45 km od Luhanska směrem na Doněck (tj. na západ). Žije zde 106 000 obyvatel.

Alčevsk nese jméno svého zakladatele, ukrajinského bankéře, průmyslníka a mecenáše Oleksije Alčevského, který zde roku 1895 při stavbě Jekatěrinské železnice při železniční stanici Juryevka a vesnici Vasylievka zbudoval slévárnu, otevřenou 25. května 1896 a dělnické sídliště. V roce 1898 byla uvedena do provozu také válcovna. Městem byl Alčevsk prohlášen roku 1905. V roce 1913 dosáhla produkce 217 000 tun litiny a 251 000 tun oceli, poté výroba klesala, jak během první světové války, tak dále za občanské války v letech 1918-1919, kdy Bílé gardě kozáků velel generál Pjotr Nikolajevič Krasnov. 26. prosince 1919 byl Alčevsk připojen k Sovětskému Rusku. Továrny byly v letech 1923 až 1925 zcela uzavřeny.

Ve 20. století Alčevsk třikrát změnil jméno: v letech 1931–1961 nesl název Vorošilovsk (rusky: Ворошиловск) podle Klimenta Vorošilova a jeho slévárna během první pětiletky opět rozšířena. Nacisté okupovali Alčevsk od 12. července 1942 do 2. září 1943, tento den jej osvobodila Rudá armáda. Z velké části zničené Altčevské železárny byly v 50. a 60. letech 20. století rozšířeny. V letech 1961–1991 Kommunarsk (rusky: Коммунарск). Po referencu z 26. března 1992 se město vrátilo k původnímu názvu.

Za výjimečně chladné zimy 22. ledna 2006 prasklo potrubí a zamrzl centrální systém vytápění města, což vedlo k ochromení elektrické sítě o několik dní později zamrzl i vodovod, Stovky lidí, zejména rodin s dětmi, musely být evakuovány. Centrální vláda rozhodla o financování kompletní výměny topných zařízení v dotčených bytech.

Nepokoje z března 2014 vedly k válečnému konfliktu a omezení výroby metalurgického kombinátu, až do obsazení města a souvisejícího území proruskými separatisty v květnu 2014, kdy je prohlásili za součást mezinárodně neuznané (s výjimkou Ruska^[1], Sýrie^[1] a Severní Koreje^[2]) Luhanské lidové republiky.

zdroj: ^[2]

Na Alčevsk připadá téměř čtvrtina průmyslové výroby Luhanské oblasti. Hlavními podniky jsou Alčevský koksochemický kombinát (Alčevskkoks) a Alčevský metalurgický kombinát.

V Alčevsku je kromě autobusové MHD v provozu trolejbusová doprava (od r. 1954). Městem prochází hlavní železniční trať Luhansk – Debalceve – Doněck; alčevská železniční stanice se však dosud jmenuje Kommunarsk, separatisté také usilovali od roku 2014 o přejmenování celého města, což neprosadili.

• Donbaská národní technická univerzita byla založena roku 1957
• Svatonikolajevská pravoslavná katedrála, z konce 19. století
• Svatogeorgijevský chrám ukrajinské pravoslavné církve
• Budova nemocnice metalurgického kombinátu
• Pomník Alekseje Kyriloviče Alčevského
• Dva pomníky hrdinům Velké vlastenecké války (tank, socha rudoarmějce mezi dvěma obelisky)
• Regionální muzeum

• Dąbrowa Górnicza, Polsko
• Dunaújváros, Maďarsko
• Ereğli, Turecko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алчевск na ruské Wikipedii.

• Galerie Alčevsk na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alčevsk na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Luhanská oblast
Rajóny	Alčevský • Dovžanský • Luhanský • Roveňský • Severodoněcký • Starobilský • Svatovský • Ščasťský
Města	Almazna • Alčevsk • Antracyt • Bokovo-Chrustalne (Vachruševe) • Brjanka • Dovžansk (Sverdlovsk) • Hirske • Holubivka (Kirovsk) • Chrustalnyj (Krasnyj Luč) • Irmino • Kadijivka (Stachanov) • Kreminna • Kypuče (Artemivsk) • Luhansk • Lutuhyne • Lysyčansk • Miusynsk • Molodohvardijsk • Novodružesk • Oleksandrivsk • Perevalsk • Pervomajsk • Petrovo-Krasnosillja • Popasna • Pryvillja • Roveňky • Rubižne • Severodoněck • Sorokyne (Krasnodon) • Starobilsk • Suchodilsk • Svatove • Ščasťa • Voznesenivka (Červonopartyzansk) • Zolote • Zorynsk • Zymohirja
Sídla městského typu	Bajračky • Bile • Bilohorivka • Bilokurakyne • Biloluck • Biloričenskyj • Bilovodsk • Bokovo-Platove • Borivske • Buhajivka • Buran (Enhelsove) • Centralnyj • Čeljuskinec • Čornuchyne • Doneckyj • Dubivskyj • Dubove (Komsomolskyj) • Faščivka (Alčevský rajón) • Faščivka (Roveňský rajón) • Fedorivka • Hannivka • Heorhijivka • Hirne • Hirnyk • Hlybokyj • Horodyšče • Hrušove • Chrustalne • Ivanivka • Ivanivske (Lotykove) • Izvaryne • Jasenivskyj • Jaščikove • Jesaulivka • Jurjivka • Južna Lomuvatka • Kalynove • Kamjane • Kartušyne (Proletarskyj) • Katerynivka (Juvilejne) • Klenovyj • Kňahynivka • Komisarivka • Komyšuvacha • Krasnodarskyj • Krasnoričenske • Krasnyj Kut • Kripenskyj • Krynyčanske (Červonohvardijske) • Krynyčne (Birjukove) • Kundrjuče (Kalininskyj) • Ljubymivka (Dzeržinskyj) • Lozivskyj • Lozno-Oleksandrivka • Lomuvatka • Malomykolajivka • Malorjazanceve • Marija (Lenina) • Markivka • Meťolkine • Myrna Dolyna • Myrne • Mychajlivka (Alčevský rajón) • Mychajlivka (Roveňský rajón) • Milove • Naholno-Tarasivkа • Nyžne • Nyžňa Duvanka • Nyžnij Naholčik • Novoajdar • Novodarjivka • Novooleksandrivka • Novopskov • Novosvitlivka • Novotoškivske • Pavlivka • Petropavlivka • Rodakove • Sadovo-Chrustalnenskyj • Seleznivka • Senťanivka (Frunze) • Severnyj • Severo-Hundorivskyj • Simejskyne • Sirotyne • Slovjanoserbsk • Sofijivskyj • Stanycja Luhanska • Šachtarske • Ščotove • Šterivka • Talove • Tacyne • Teple (Krasnodon) • Toškivka • Trojicke • Uralo-Kavkaz • Uspenka • Valjanivske (Leninske) • Vedmeže (Volodarsk) • Velykokamjanka • Velykyj Loh • Verhulivka • Verchnij Naholčyk • Voronove • Vovčojarivka • Vrobivskyj • Vrubivka • Zaporižžja
Bývalé rajóny	Antracytský • Bilokurakynský • Bilovodský • Krasnodonský • Kreminský • Luhanskostanycký • Lutuhynský • Markivský • Milovský • Novoajdarský • Novopskovský • Perevalský • Popasenský • Slovjanoserbský • Trojický
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Luhanskou lidovou republikou a Ruskem.