Aloys Skoumal
Aloys Skoumal | |
---|---|
Narození | 19. června 1904 Pačlavice |
Úmrtí | 4. července 1988 (ve věku 84 let) Praha |
Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov (50°5′8″ s. š., 14°21′4″ v. d.) |
Pseudonym | Benjamin |
Povolání | překladatel, redaktor, divadelní kritik, spisovatel, diplomat, literární kritik a publicista |
Národnost | Češi |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | divadlo, literatura, kultura, publicistika a diplomacie |
Manžel(ka) | Hana Skoumalová |
Děti | Petr Skoumal Alois Skoumal Jan Skoumal Ludmila Hanzlíková |
Příbuzní | Ilona Svobodová |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Aloys Skoumal (19. června 1904 Pačlavice, okres Kroměříž – 4. července 1988 Praha) byl český literární kritik a překladatel z němčiny a především z angličtiny.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži (1915–1922), filozofii a anglistiku na pražské univerzitě (1923–1928) a Vyšší knihovnickou školu (1928). Při pražských studiích ovlivnil jeho překladatelskou metodu Vilém Mathesius. Pracoval v nakladatelství Melantrich, v pražské Univerzitní knihovně, v olomoucké Studijní knihovně (1929–1933), ve Vojenském ústavu vědeckém (1933–1936), jako lektor a redaktor nakladatelství Vyšehrad (1936–1944). Na konci války byl internován, po návratu literárním ředitelem nakladatelství Vyšehrad, pak kulturním přidělencem v Londýně (1947–1950), pracovníkem ministerstva informací a osvěty, Státní knihovny společenských věd, Univerzitní knihovny.
Hodně cestoval, publikoval literární a divadelní kritiky, recenze, glosy, předmluvy a doslovy. Hlavní jeho význam je v překladech založených na dokonalé znalosti překládaných autorů a stylistickém mistrovství.
Je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
Doslovy a předmluvy
[editovat | editovat zdroj]- Erik Adolf Saudek: Labuť a růže (1966)
- Johann Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera (1968, doslov o autorovi, překlad E. A. Saudek)
Překlady
[editovat | editovat zdroj]- Joseph Conrad: Věrný Nostromo (1936), Gaspar Ruiz (1957, s úvodem), Náhoda (1973, se Slávkou Poberovou), Výspa pokroku (v knize Srdce temnoty, spolu s Janem Zábranou, 1996)
- Stephen Crane: Otevřený člun (v knize Modrý hotel a jiné prózy, 2001)
- Charles Dickens: Dombey a syn (1960, s Vladimírem Vařechou)
- Peter Fleming: Brazilské dobrodružství (1938, s J. Jedličkou)
- Margaret Friskeyová: Jak indiánek Cvoček našel koníčka (1965)
- Hugo von Hofmannsthal: Lucidor (1981)
- W. H. Hudson: El Ombú (1930)
- Henry James: Washingtonovo náměstí (1987)
- Beda Jarret: Karel IV. (1939)
- James Joyce: Odysseus (1976), Portrét umělce v jinošských letech (1983), Dubliňané (1988)
- Karl Kraus: Soudím živé i mrtvé (1974)
- Sinclair Lewis: Arrowsmith (1963)
- Katherine Mansfieldová: Duje vítr (výbor povídek, 1938), Blaho (výbor povídek, 1958)
- Robert Musil: Grigia (v knize Povídky – Pozůstalost za života, s Annou Siebenscheinovou)
- Edgar Allan Poe: Filosofie básnické skladby (1932)
- George Bernard Shaw: Major Barbara (1928, s Karlem Muškem a Miloslavou Davidovou), Majorka Barbara (1960)
- William Shakespeare: Antická dramata (1983, většinu přeložil E. A. Saudek), Hamlet (úryvek uveden v knize F. M. Dostojevského Zvláštní případy, 2002)
- Laurence Sterne: Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho (1963, s doslovem)
- Robert Louis Stevenson: Olalla (1927), Ostrov pokladů (1967, s doslovem)
- Lytton Strachey: Konec generála Gordona (1934)
- Jonathan Swift: Gulliverovy cesty (1931), Výbor z díla (1953, se studií o autorovi), Zakletý duch (1967)
- William Makepeace Thackeray: Jarmark marnosti (1965)
- Edith Whartonová: Věk nevinnosti (1933)
- Werner Winter: Nemožnosti překladu (1970, ve sborníku Překlad literárního díla, Odeon)
- Výbor povídek: Třicet podob lásky (1975)
Společné překlady s Hanou Skoumalovou
[editovat | editovat zdroj]- Lewis Carroll: Alenčina dobrodružství a Za zrcadlem, Kočka Šklíba (1961)
- Thomas Hardy: Lesáci (1975)
- Henry James: Co všechno věděla Maisie (1971)
- Rudyard Kipling: Knihy džunglí (1965)
- Thomas Edward Lawrence: Bouře nad Asií (1935)
- Katherine Mansfieldová: Zahradní slavnost (výbor povídek, 1952), Aloe (1975)
- Výbor anglických povídek: Orel z pobřeží (1969)
- John Steinbeck: Ryzáček (1962)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 70–73, 368–9
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 184, ISBN 80-85625-19-9
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aloys Skoumal na Wikimedia Commons
- Osoba Aloys Skoumal ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aloys Skoumal