Anafi
Anafi | |
---|---|
Ανάφη (řecky) | |
hlavní město | |
Lokalizace | Egejské moře |
Stát | Řecko |
• kraj | Jižní Egeis |
• reg. jednotka | Théra |
• obec | Anafi |
• obecní jednotky | Anafi |
• komunita | Anafi |
• sídla | 3 (6)[1] |
Topografie | |
Rozloha | 38,636 km²[2] |
Zeměpisné souřadnice | 36°22′ s. š., 25°47′ v. d. |
Nejvyšší vrchol | Vigla (582 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 271 (2011[3]) |
Hustota zalidnění | 7,01[4] obyv./km² |
Největší sídlo | Anafi |
Používané jazyky | řečtina |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anafi (druhý pád Anafi) (řecky Ανάφη) je řecký ostrov ve východní části souostroví Kyklady v Egejském moři. Spolu se třemi neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec. Ostrov Anafi má rozlohu 38,636 km² a obec 40,37 km². Nachází se 15 km východně od ostrova Santorini. Obec je součástí regionální jednotky Théra v kraji Jižní Egeis.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 žilo v obci 271 obyvatel, přičemž většina obývala hlavní město Anafi. Celý ostrov tvoří jednu obec, která se nečlení na obecní jednotky a komunity a skládá se přímo ze 3 sídel a 3 neobydlených ostrůvků. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých sídel.
- obec, obecní jednotka a komunita Anafi (271)
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve starověku byl ostrov zasvěcen Apollónovi; podle legendy vznikl tak, že Argonauti byli na své plavbě zastiženi bouří, bůh vyslyšel jejich modlitby a nechal pro ně vynořit se z moře ostrov, na kterém našli útočiště: jeho název pochází z výrazu ἀνέφηνεν, což znamená „objevil se“ (podle jiné verze znamená an ophis, tedy bez hadů).[5] Ostrov obývali Féničané a od 9. století př. n. l. Dórové, v 5. stol. př. n. l. ho zabraly Athény. Ve středověku patřil Byzantincům a Benátčanům, v letech 1537–1830 byl součástí Osmanské říše. Do sedmdesátých let 20. století sloužil jako místo vyhnanství pro politické vězně.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Ostrovu se vyhnula masová turistika, nabízí proto klid a téměř prázdné pláže Klissidi a Roukounas, vnitrozemí je ideální pro pěší turistiku. Hlavní atrakcí je Kalamos, s výškou 460 m po Gibraltaru druhý nejvyšší útes Evropy.[6] Významnou památkou je pravoslavný klášter Kalamiotissa, na ostrově se nacházejí i antické vykopávky. Hlavními produkty Anafi jsou med, olivový olej a rukodělné výrobky. Ostrov má poštu, školu, zdravotní středisko, policejní stanici a heliport, ze Santorini sem jezdí trajekt.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anafi na německé Wikipedii.
- ↑ sídla na hlavním ostrově jsou 3, další 3 sídla obce tvoří neobydlené ostrůvky
- ↑ rozloha ostrova je 38,636 km², rozloha obce, která navíc zahrnuje 3 neobydlené ostrůvky je 40,37 km²
- ↑ počet obyvatel ostrova, obce a obecní jednotky a komunity je shodný 2590 dle [1] Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine..
- ↑ hustota obyvatel obce a obecní jednotky a komunity je shodný 6,71, hustota obyvatel ostrova je větší díky nezapočtení neobydlených ostrovů činí 7,01
- ↑ Web Greece
- ↑ Ecotourism Greece. www.ecotourism-greece.com [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-13.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anafi na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Anafi
- Podrobné popisy památek a pěších cest na Anafi (česky)