Andrés Molteni
| Andrés Molteni | |
|---|---|
_(48199104286).jpg) Andrés Molteni na French Open 2019 | |
| Přezdívka | Molto[1] |
| Stát |  Argentina |
| Datum narození | 15. března 1988 (36 let)[2] |
| Místo narození | Buenos Aires, Argentina[2] |
| Bydliště | Buenos Aires, Argentina[2] |
| Výška | 180 cm[2] |
| Hmotnost | 70 kg[2] |
| Profesionál od | 2005[2] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 097 057 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–2 |
| Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 15 ITF |
| Nejvyšší umístění | 181. místo (9. května 2011) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| French Open | 3. kolo kvalifikace (2014) |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2011) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 217–181 |
| Tituly | 18 ATP, 23 challengerů, 32 ITF |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (21. srpna 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
| French Open | čtvrtfinále (2023) |
| Wimbledon | 3. kolo (2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2023, 2024) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | základní skupina (2023) |
| Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 1. kolo (2023) |
| Wimbledon | 1. kolo (2017, 2023) |
| US Open | 1. kolo (2017) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | světová baráž (2017) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrés Molteni (* 15. března 1988 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmmnáct turnajů ve čtyřhře včetně Cincinnati Masters 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct singlových a padesát pět deblových titulů.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 181. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho bývalý tenista Leonardo Olguín.[1][2]
V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 astanskou světovou baráží proti Kazachstánu, v níž prohrál po boku Máxima Gonzáleze čtyřhru. Argentinci odešli poraženi 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–2 ve čtyřhře.[4]
Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Horaciem Zeballosem do mužské čtyřhry. V úvodním kole je však vyřadili Britové Jamie Murray s Nealem Skupskim až dvoubodovým rozdílem v rozhodujícím supertiebreaku.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na okruhu ITF debutoval v květnu 2005 na turnaji v argentinské Córdobě dotovaném 10 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl krajanovi Demianu Gschwendovi.[3] Jediný challenger ve dvouhře vyhrál během února 2011 v ekvádorském Salinasu na ATP de Diario Expreso. Do finále prošel přes Delbonise a Dutru da Silvu. V závěrečném utkání zdolal stého hráče žebříčku Horacia Zeballose.[5][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Copa Claro 2011 v rodném Buenos Aires, když s Facundem Bagnisem obdrželi divokou kartu do čtyřhry. V prvním kole je vyřadili Italové Daniele Bracciali s Potitem Staracem. Hlavní soutěž dvouhry si na túře ATP zahrál jen dvakrát, a to na Argentina Open 2012 a 2015. V obou případech prohrál své úvodní zápasy.[5][3] Do premiérového finále postoupil ve čtyřhře Istanbul Open 2016, do níž zasáhl s vítězem istanbulské dvouhry Diegem Schwartzmanem. V závěrečném duelu však nestačili na italsko-izraelský pár Flavio Cipolla a Dudi Sela.[6] První titul pak získal na srpnovém BB&T Atlanta Open 2016, kde se poprvé jeho spoluhráčem stal krajan Zeballos. Ve finále přehráli Švédy Johana Brunströma a Andrease Siljeströma.[7] Trofeje z antukových Generali Open Kitzbühel 2018[8] a Córdoba Open 2019[9] vybojoval s Čechem Romanem Jebavým.
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2016. Ve druhém kole s Federicem Delbonisem nestačili na pozdější španělské šampiony Feliciana Lópeze a Marca Lópeze. V singlu si na majorech zahrál tři kvalifikace. Do posledního kvalifikačního kola postoupil na Roland Garros 2014, kde podlehl 123. hráči světa Andreasi Beckovi z Německa.[5]
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 25 (18–7)
[editovat | editovat zdroj]
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | květen 2016 | Istanbul, Turecko | antuka | Diego Schwartzman |  Flavio Cipolla Dudi Sela | 3–6, 7–5, [7–10] |
| Vítěz | 1. | srpen 2016 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Horacio Zeballos |  Johan Brunström Andreas Siljeström | 7–6(7–2), 6–4 |
| Vítěz | 2. | květen 2017 | Lyon, Francie | antuka |  Adil Shamasdin |  Marcus Daniell Marcelo Demoliner | 6–3, 3–6, [10–5] |
| Vítěz | 3. | červenec 2017 | Umag, Croatia | antuka | Guillermo Durán |  Marin Draganja Tomislav Draganja | 6–3, 6–7(4–7), [10–6] |
| Vítěz | 4. | únor 2018 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Horacio Zeballos |  Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–3, 5–7, [10–3] |
| Finalista | 2. | duben 2018 | Budapešť, Maďarsko | antuka |  Matwé Middelkoop |  Dominic Inglot Franko Škugor | 7–6(10–8), 1–6, [8–10] |
| Vítěz | 5. | srpen 2018 | Kitzbühel, Rakousko | antuka |  Roman Jebavý | Daniele Bracciali Federico Delbonis | 6–2, 6–4 |
| Vítěz | 6. | únor 2019 | Córdoba, Argentina | antuka | Roman Jebavý | Máximo González Horacio Zeballos | 6–4, 7–6(7–4) |
| Finalista | 3. | říjen 2019 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Simone Bolelli | Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop | 1–6, 2–6 |
| Finalista | 4. | únor 2020 | Córdoba, Argentina | antuka | Leonardo Mayer | Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop | 3–6, 6–7(4–7) |
| Finalista | 5. | duben 2021 | Sardegna, Itálie | antuka | Simone Bolelli | Lorenzo Sonego Andrea Vavassori | 3–6, 4–6 |
| Vítěz | 7. | září 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) |  Santiago González | Jonatan Erlich Andrej Vasilevskij | 6–1, 6–2 |
| Vítěz | 8. | listopad 2021 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Santiago González |  Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer | 6–2, 6–2 |
| Vítěz | 9. | únor 2022 | Córdoba, Argentina (2) | antuka | Santiago González |  Andrej Martin Tristan-Samuel Weissborn | 7–5, 6–3 |
| Vítěz | 10. | únor 2022 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Santiago González | Fabio Fognini Horacio Zeballos | 6–1, 6–1 |
| Vítěz | 11. | 16. října 2022 | Gijón, Španělsko | tvrdý (h) | Máximo González |  Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 6–7(6–8), 7–6(7–4), [10–5] |
| Finalista | 6. | 2. října 2022 | Tel Aviv, Izrael | tvrdý (h) | Santiago González |  Rohan Bopanna Matwé Middelkoop | 2–6, 4–6 |
| Finalista | 7. | 30. října 2022 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Santiago González | Alexander Erler Lucas Miedler | 3–6, 6–7(1–7) |
| Vítěz | 12. | únor 2023 | Córdoba, Argentina (3) | antuka | Máximo González |  Sadio Doumbia Fabien Reboul | 6–4, 6–4 |
| Vítěz | 13. | únor 2023 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Máximo González | Juan Sebastián Cabal Marcelo Melo | 6–1, 7–6(7–3) |
| Vítěz | 14. | duben 2023 | Barcelona, Španělsko | antuka | Máximo González | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–3, 6–7(8–10), [10–4] |
| Vítěz | 15. | červenec 2023 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Máximo González | Mackenzie McDonald Ben Shelton | 6–7(4–7), 6–2, [10–6] |
| Vítěz | 16. | srpen 2023 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Máximo González | Jamie Murray Michael Venus | 3–6, 6–1, [11–9] |
| Vítěz | 17. | únor 2024 | Córdoba, Argentina | antuka | Máximo González | Sadio Doumbia Fabien Reboul | 6–4, 6–1 |
| Vítěz | 18. | duben 2024 | Barcelona, Španělsko (2) | antuka | Máximo González |  Hugo Nys Jan Zieliński | 4–6, 6–4, [11–9] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrés Molteni na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Andres Molteni | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Andrés Molteni na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. února 2024
- ↑ a b c d Andrés Molteni na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. dubna 2024
- ↑ Andrés Molteni na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 15. února 2024
- ↑ a b c Andres Molteni | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Istanbul: Flavio Cipolla vince il torneo di doppio con Dudi Sela, è il primo titolo della carriera [online]. www.ubitennis.com, 2016-05-01 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Argentines Clinch Atlanta Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-08-07 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Molteni/Jebavy Capture Kitzbühel Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-04 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Jebavý s Argentincem Moltenim vyhráli čtyřhru v Córdobě! [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-10 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrés Molteni na Wikimedia Commons - Andrés Molteni na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Andrés Molteni na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Andrés Molteni na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Andrés Molteni v databázi Olympedia (anglicky)
