Arašio (1937)

Arašio 21. prosince 1937 den po přijetí do služby
Arašio 21. prosince 1937 den po přijetí do služby
Základní údaje
Vlajka
TypTorpédoborec 1. třídy
TřídaAsašio
Jméno podle荒潮 ~ bouřlivý příliv
Objednánaloděnice Kawasaki, Kóbe
Zahájení stavby1. října 1935
Spuštěna na vodu26. května 1937
Uvedena do služby20. prosince 1937
Osud4. března 1943 potopen v bitvě v Bismarckově moři
Poloha vraku[1]
Souřadnice
Takticko-technická data
Výtlak1961 T standardní
2330 T při zkouškách[2]
Délka111,0 m mezi svislicemi[2]
115,0 m na vodorysce[2]
118,26 m celkem[2]
Šířka10,35 m[2]
Ponor3,69 m[2]
Pohon3 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule[2][3]
50 000 k (36 774,9 kW)[2][3][p 1]
Palivo500 t topného oleje[2]
Rychlost35 uzlů (64,8 km/h)[2][3]
Dosah5700 námořních mil (10 556,4 km) při 10 uzlech (18,5 km/h)[2]
4000 námořních mil (7408,4 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[3]
960 námořních mil (1777,9 km) při 34 uzlech (63,0 km/h)[2]
Posádka200[2] nebo 229[3]
VýzbrojPo dokončení:
6 x 127 mm/50 typu 3. roku (3xII)
4 x 25 mm/60 typu 96 (2xII)
8 x 610mm torpédomety (2xIV), 16 torpéd typu 93
16 hlubinných náloží[2][3]

Arašio (japonsky 荒潮) byl torpédoborec japonského císařského námořnictva třídy Asašio. Byl dokončen v prosinci 1937 jako čtvrtý z deseti torpédoborců třídy Asašio. Zúčastnil se druhé světové války v Tichomoří, během které se věnoval převážně eskortním povinnostem.

Počátkem války se věnoval krytí japonského postupu do Britského Malajska, na Filipíny a do Holandské východní Indie. Během toho se v únoru 1942 okrajově zúčastnil bitvy v Bandungském průlivu. Během bitvy u Midway byl součástí Kuritova krycího svazu a během amerických náletů na ochromené těžké křižníky Mogami a Mikuma byl 6. června 1942 zasažen jednou pumou. Po opravách v Japonsku odplul v listopadu 1942 do jihozápadního Pacifiku, aby se zúčastnil transportů na Novou Guineu a bojů v „krysích dírách“ Šalomounových ostrovů. Zúčastnil se evakuace Guadalcanalu a osudným se mu stala bitva v Bismarckově moři, během které byl nejprve 3. března 1943 těžce poškozen a následně 4. března potopen spojeneckými letouny.[1]

Související informace naleznete také v článku Třída Asašio.

Arašio byl čtvrtou jednotkou třídy Asašio a byl objednán na základě „doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1934“. Jeho výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů typu 3. roku ve třech dvouhlavňových věžích (jedné na přídi a dvou na zádi) a dva čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 modelu 2. Zásoba torpéd typu 93 byla (alespoň v počáteční fázi války) šestnáct kusů.

Instalace radaru, ani výměny dělové věže č. 2 za další protiletadlové kanóny se Arašio nedočkal.[3][4]

Dne 3. března 1943 Arašio doprovázel konvoj vezoucí posily z Rabaulu do Lae. Během bitvy v Bismarckově moři byl konvoj napaden spojeneckými bombardéry. Arašio byl během první vlny útoků zasažen třemi pumami, stal se neřiditelným a narazil do dopravní lodě Nodžima. Torpédoborec Jukikaze později zachránil 176 přeživších a opuštěný vrak byl 4. března potopen spojeneckými letadly asi 55 námořních mil (100 km) jihovýchodně od Finschhafenu (Nová Guinea) na pozici 7°15′ j. š., 148°15′ v. d.

Dne 1. dubna 1943 byl Arašio vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
  1. a b c NEVITT, Allyn D. IJN Arashio: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2005-07-25 [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n NISHIDA, Hiroshi. Asashio class 1st class destroyers [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-21. (anglicky) 
  3. a b c d e f g NEVITT, Allyn D. ASASHIO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Asašio-gata, s. 86 (schéma č. 2). (japonsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Česky
Japonsky
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Asašio-gata, s. 67 až 92. (japonsky) 
Anglicky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arašio na Wikimedia Commons
  • NEVITT, Allyn D. IJN Arashio: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2005-07-25 [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D. ASASHIO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D. Battle of the Bismarck Sea [online]. 1996 [cit. 2007-12-20]. Dostupné online. (anglicky)