Sleziník

Sleziník
Asplenium nidus
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	kapraďorosty (Monilophyta)
Třída	kapradiny (Polypodiopsida)
Řád	osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď	sleziníkovité (Aspleniaceae)
Rod	sleziník (Asplenium) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sleziník (Asplenium) je rozsáhlý rod kapradin z čeledi sleziníkovité, v jeho širokém pojetí je rozeznáváno okolo 700 druhů a je nejrozsáhlejším rodem leptosporangiátních kapradin. Jsou rozšířeny téměř kosmopolitně po celém světě, několika druhů roste i v tropech. Na území Evropy je známo asi 50 druhů a v České republice asi 9. Některé stálezelené druhy se používají jako okrasné rostliny.^[1]

Velký počet druhů a globální rozšíření naznačují i pestrost podmínek, ve kterých se rostliny vyskytují. Mnohé rostou ve vlhkém a trvale zastíněném prostředí, jiným nevadí plné oslunění. Obdobně je tomu i u požadavků na vlastnosti půdy, které se mohou odlišovat i v rámci jednotlivého druhu; příkladem je v ČR hojně rozšířený sleziník červený, jehož jeden poddruh roste výhradně na kyselých půdách a druhý pouze na zásaditých.^[1]

Sleziníky jsou kapraďorosty rostoucí v zemině či skalních štěrbinách, vzácně i epifyticky. Vyrůstají z vodorovného nebo vystoupavého, krátkého, šupinatého a bohatě kořenujícího oddenku. Vzpřímené nebo téměř vzpřímené listy rostou v hustém trsu, plodné listy bývají vyšší než sterilní a někdy i odlišně tvarované. Často křídlaté listové řapíky mají jeden nebo dva protilehle otočené cévní svazky. Čepele listů bývají různotvaré, od jednoduchých až po čtyřnásobně zpeřené a mají na listech znatelné žilky. Podlouhlé výtrusnicové kupky bývají na jednom lístku po čtyřech až šesti a jsou kryté bělavými, celokrajnými ostěrami. Spory jsou zploštěné, eliptické až ledvinovité, nadzemní gametofyt je zelený.^[1][2][3]

V rozrůznění sleziníků hrají velkou roli hybridizace, polyploidizace i aloploidizace. Nejčastěji se vyskytují druhy diploidní, které jsou alogamické a rozmnožují se sexuálně. Méně časté jsou druhy tetraploidní, ty jsou autogamické (schopné samooplození) a mohou se tak rozšiřovat rychleji. Vzájemná, někdy mnohonásobná propojení mají za následek nízký počet determinačních znaků, často jsou kvantitativní povahy a lze je určit jen mikroskopicky. To vede k nejasnostem v příbuznosti a znejisťuje hodnotu jednotlivých taxonů.

Na rod sleziník je nyní nahlíženo jako na široký rod s několika podrody, které byly v minulosti hodnoceny jako samostatné rody. V české přírodě to jsou např. podrody Asplenium L. (sleziník), Ceterach DC. (kyvor) a Phyllitis Hill (jelení jazyk).

V České republice vyrůstají tyto druhy sleziníků:

• sleziník netíkovitý (Asplenium adiantum-nigrum L.)
• sleziník nepravý (Asplenium adulterinum Milde)
• sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium Viv.)
• sleziník routička (Asplenium ruta-muraria L.)
• sleziník severní (Asplenium septentrionale (L.) Hoffm.)
• sleziník červený (Asplenium trichomanes L.)
• sleziník zelený (Asplenium viride Huds.)
• jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium (L.) Newman, syn. Phyllitis scolopendrium (L.) Newman)
• kyvor lékařský (Asplenium ceterach L., syn. Ceterach officinarum Willd.)

Vyskytují se také hybridy:

• Asplenium ×alternifolium Wulfen (A. septentrionale × A. trichomanes)
• Asplenium ×clermontae Syme (A. ruta-muraria × A. trichomanes)
• Asplenium ×poscharskyanum (H. Hoffm.) Preissm. (A. adulterinum × A. viride).^[1][4][5]

Některé stálezelené, exotické, epifytické druhy, např. Asplenium antiquum a Asplenium dimorphum nebo terestrický Asplenium nidus, se pěstují a osazují se jimi subtropické skleníky. Evropské druhy, např. jelení jazyk celolistý a sleziník červený bývají zase součástí okrasných zahrad a parků.^[6]

• 
  Sleziník netíkovitý
• 
  Sleziník nepravý
• 
  Sleziník hadcový
• 
  Sleziník hnízdovitý
• 
  Sleziník routička
• 
  Sleziník zelený

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sleziník na Wikimedia Commons
• Taxon Asplenium ve Wikidruzích