Barborka (rod)

Barborka
Porost barborky obecné (Barbarea vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	barborka (Barbarea) R.Br.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barborka (Barbarea) je rod většinou žlutě kvetoucích, převážně plevelných rostlin z čeledě brukvovitých.

Tato volně rostoucí rostlina, mnohde považována za nezajímavý plevel, je hojně rozšířena v mírném podnebném pásu hlavně po Severní polokouli, převážně v Evropě a Severní Americe, již méně v Asi. Sporadicky se ve stejném klimatu vyskytuje v jižní Africe a jižní Austrálii včetně Nového Zélandu.^[1]

Jsou to byliny s hranatými nebo poléhavými lodyhami, občas chlupatými, dosahují u některých druhů výšky až 50 cm. Jsou dvouleté nebo trvalky, jen výjimečně jednoleté. Přízemní listová růžice mívá řapíkaté listy lichozpeřené s lalokovými lístky nebo peřenosečné lyrovité, jen zřídka bývají nedělené. Listy vyrůstající z lodyh bývají s řapíkem nebo přisedlé, ouškaté, celé, zubaté, lichozpeřené, peřenoklané nebo peřenosečné. Horní lodyžní listy bývají podlouhlé, mnohdy zvlněné, laločné nebo jsou zubaté.

Květenství jsou hroznovitá, často bez listenů, s hranatou lodyhou. Čtyřčetné oboupohlavné květy mají podlouhlé nebo obkopinaté kališní lístky, které jsou někdy vytrvalé. Korunní lístky jsou žluté nebo světle žluté, výjimečně krémově bílé, nehtovité nebo obkopinaté. Květ má 6 tyčinek s podlouhlými prašníky, patyčinky nebývají. Z květního lůžka vystupují 4 nektarové žlázy. Svrchní semeník s jednou čnělkou, někdy lalokovitou, je rozdělen blanitou přepážkou, obsahuje 10 až 40 vajíček. Chromozómové číslo: 2n=16.

Plody jsou pukající šešule s chlopněmi, většinou jsou narostlé na vztyčených stoncích. Drobná, někdy okřídlená semena jsou sestavena v jedné nebo dvou řadách. Barborka se rozmnožuje semeny nebo kořenovými oddenky. Vyhovuje ji nejlépe výživná, kyprá, provlhlá půda, objevuje se na loukách i oraných polích, stejně tak na skládkách, v blízkosti cest nebo ruderálních stanovištích.^[2][3]

Poměrně štiplavé listy barborky se leckde používají jako ochucovadlo do zeleninových salátů, případně jako pomocný prostředek pro hojení otevřených ran.^[4]

Rod barborka má asi 20 druhů,^[5] v České republice se vyskytují dva až tři:

Podle^[6] jsou 3:

• barborka obecná (Barbarea vulgaris) W. T. Aiton
• barborka přitisklá (Barbarea stricta) Andrz.
• barborka obloučnatá ( Barbarea arcuata) (J. Presl et C. Presl) Rchb.

Podle^[7] jsou druhy jen 2, neboť barborka obloučnatá je považována za poddruh barborky obecné.

Pro nepříznivý vliv regulací vodních toků na přirozené biotopy klesl v poslední době počet již tak roztroušených lokalit, kde lze barborku přitisklou nalézt. Proto je barborka přitisklá i barborka obloučnatá v „Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ zařazena do kategorie C4 – mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost.^[7][8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu barborka na Wikimedia Commons
• www.1efloras.org