Bardejov

Bardejov
Radniční náměstí v Bardejově
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°17′42″ s. š., 21°16′33″ v. d.
Nadmořská výška	323 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Bardejov
Tradiční region	Šariš
Administrativní dělení	6 místních částí
Bardejov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	72,34[1] km²
Počet obyvatel	29 964[2] (2023)
Hustota zalidnění	416,33[3] obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	MUDr. Boris Hanuščak
Vznik	1241 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.bardejov.sk
E-mail	primator@bardejov.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Radničné nám. 16 085 01 Bardejov
Telefonní předvolba	054
PSČ	085 01
Označení vozidel (do r. 2022)	BJ
NUTS	519006
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská památková rezervace Bardejov
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Slovensko Slovensko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iii, iv
Odkaz	973 (anglicky)
Oblast	Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení	2000 (24. zasedání)

Bardejov (německy Bartfeld, maďarsky Bartfa a česky Bardějov) je okresní město na Slovensku v Prešovském kraji. Leží na severovýchodě země, v oblasti Šariše. V roce 2018 zde žilo 32 449 obyvatel. Toto historické a lázeňské město je pro své zachovalé středověké centrum od roku 2000 zapsané mezi lokality Světového dědictví UNESCO.^[4]

Městem protéká řeka Topľa. V Bardejovských Kúpeľích je veřejnosti zpřístupněných osm pramenů minerální vody.

Město je poprvé zmiňováno v roce 1241, od roku 1376 bylo svobodným královským městem, ve 14. a 15. století bylo důležitým hornouherským řemeslnickým centrem. Bardejov byl ve středověku pohraniční vojenskou pevností na uhersko-polské hranici. V nebývale vysokých a silných hradbách byly pouze tři brány, z nichž jen jedna bývala otevřená, ale za to je střežilo třiadvacet bašt. Radnice uprostřed náměstí je nejstarší renesanční stavbou na území dnešního Slovenska.

Od 18. století se začaly využívat místní léčivé prameny, město se tak začalo rozrůstat. Roku 1950 bylo jeho centrum vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci, proběhla jeho rekonstrukce. Za dobrý stav historického jádra získal Bardejov v roce 1986 zlatou medaili Mezinárodního kuratoria se sídlem v Hamburku. Město je od roku 2000 v seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V témže roce byl místní gotický kostel svatého Jiljí papežem Janem Pavlem II. povýšen na menší baziliku. Kromě četných historických památek jsou navštěvovány také místní lázně. Od roku 1903 v městě sídlí Šarišské muzeum (s historickou, přírodovědní a etnografickou expozicí, součástí je rovněž Muzeum ikon).

Nejstarší stopy pobytu a činnosti na území Bardejova jsou až ze starší doby kamenné. Tyto stopy představují dva kamenné nástroje. Jeden nástroj, lichoběžníková korodovaná, bílo, místy modro patinovaná čepel se svisle retušovanými hranami byla nalezena nad Mlynským potokem v lokalitě Nad Rurnou. Druhý, bazální část čepele z černého buližníku s vrubem v horní třetině byl nalezen na roli poblíž rozcestí odbočky z cesty Bardejov – Zborov do Bardejovských Kúpeľí. Oba tyto nástroje (umístěné v Šarišském muzeu) byly spojené s gravettienskou kulturou, patřící do poslední fáze doby ledové, do sklonku würmského zalidnění (20 000 let př. n. l.).

V období feudalizmu nedostatek kvalitní orné půdy ovlivňoval rozvoj zemědělství. Významným rysem polohy Bardejova bylo napojení na dva vodní toky (Kľušovský potok a Sekčov), které ho spojovaly s údolím Torysy. Tudy vedlo nejdůležitější spojení s Prešovem. Území Bardejova mělo vysloveně otevřenou zeměpisnou pozici. V Bardejove nekončily cesty přicházející od jihu, naopak pokračovaly alespoň třemi přechody na sever za karpatský oblouk.

Bezpečnost obchodu, řemesel a nezávislost města zaručovalo městské opevnění nedobytnými branami, mohutnými baštami a vodními příkopy. V roce 1365 dostal Bardejov hrdelní právo.

V roce 1376 bylo město povýšeno na svobodné královské město králem Ludvíkem I. Velikým.

• Valentin Ecchius (1494–1556), humanista
• Leonard Stöckel (1510–1560), dramatik, pedagog a reformátor
• Jiří Henisch (1549–1618), humanista, pedagog, lékař a lexikograf
• Béla Kéler (1820–1882), hudební skladatel

Bardejov se skládá z následujících městských částí

1. Bardejov
2. Bardejovská Nová Ves
3. Bardejovská Zábava
4. Bardejovské Kúpele
5. Dlhá Lúka (připojená v roce 1971)
6. Miháľov

Při sčítání roku 2001 tvořili 91,3 % obyvatel Slováci, 2,6 % Romové, 2,5 % Rusíni a 1,4 % Ukrajinci. 63,2 % obyvatel se hlásilo k římskokatolické církvi, 16,9 % byli řečtí katolíci a 7,6 % luteráni.^[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bardejov na slovenské Wikipedii.

• FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.

• Seznam slovenských měst

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bardejov na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Bardejov ve Wikislovníku
• Oficiální stránky města Bardejova
• Informační stránky o městě
• Bardejovské Kúpele

Města na Slovensku podle počtu obyvatel
200 000+	Bratislava • Košice
50 000+	Prešov • Žilina • Banská Bystrica • Nitra • Trnava • Trenčín • Martin • Poprad
30 000+	Prievidza • Zvolen • Považská Bystrica • Michalovce • Nové Zámky • Spišská Nová Ves • Komárno • Humenné • Levice • Bardejov • Liptovský Mikuláš