Bříza

Bříza
Bříza bělokorá
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bukotvaré (Fagales)
Čeleď	břízovité (Betulaceae)
Rod	bříza (Betula) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bříza (Betula) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae). Jedná se o rod mírného až subpolárního pásu severní polokoule, rozšířený především v eurasijské oblasti. Obvykle se udává, že do tohoto rodu patří asi 120 druhů.

Jsou to stromy či keře různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, u většiny druhů světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenství jsou oddělené samčí a samičí jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem.

Břízy se pravděpodobně vyvinuly krátce po hromadném vymírání na konci křídy (před 66 miliony let), kdy z velké části zmizely dosud dominantní lesy s převahou nahosemenných druhů.^[1]

V ČR je rod bříza zastoupen těmito druhy:

• Betula pendula – bříza bělokorá (b. bradavičnatá)
• Betula carpatica – bříza karpatská
• Betula pubescens – bříza pýřitá
• Betula nana – bříza zakrslá
• Betula humilis – bříza nízká
• Betula obscura – bříza tmavá
• Betula oycoviensis – bříza ojcovská

• Betula papyrifera – bříza papírovitá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
• Betula lenta – bříza tuhá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
• Betula lutea – bříza žlutá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)

• Betula albosinensis – bříza bílá – čínská
• Betula alnoides – bříza olšovitá
• Betula austrosinensis
• Betula chinensis – bříza čínská
• Betula ermanii – bříza Ermanova
• Betula grossa – bříza tmavá
• Betula jacquemontii – bříza Jaquemontova
• Betula mandschurica
• Betula maximowiczii – bříza Maximovičova
• Betula medwediewii – bříza Medvěděvova
• Betula nana – bříza trpasličí, zakrslá
• Betula platyphylla – bříza mandžuská
• Betula szechuanica
• Betula utilis – bříza užitečná

• Betula alleghaniensis – bříza žlutá
• Betula coryfolia – bříza lískovitá
• Betula glandulosa – bříza žláznatá
• Betula michauxii – bříza Michauxova
• Betula nana – bříza trpasličí
• Betula neoalaskana
• Betula nigra – bříza černá
• Betula occidentalis – bříza západní
• Betula populifolia
• Betula pumila – bříza drobná

• Borka s lýkem břízy jsou všestranně využitelné. V době kamenné se z březové kůry vyráběly boty a nádoby, oblečení z březového lýka. Nádoby takto dodnes dělají severoameričtí indiáni a Sibiřané. V nouzi se vnitřní část kůry jedla. Březová kůra odpuzuje vodu a dobře hoří i za vlhka.
• Březová voda – v minulosti se na jaře navrtávaly břízy pro sladkou mízu nebo pro pitnou vodu, která je skryta ve vrstvě za sladkou mízou. Březová voda se užívala také jako vlasové tonikum.
• Březový sirup
• Listy jsou farmaceutickou a kosmetickou surovinou, využívají se též od dávna v léčitelství.
• Březové dřevo se využívá jako topivo, pro výrobu kuchyňských potřeb (dá se z něj soustružit) a košťat (na košťata se používá proutí). Méně často se s břízou setkáme u nábytku nebo dřevěných podlah, a to kvůli monotónní kresbě dřeva, střední tuhosti a světlé barvě. Březové dřevo dobře hoří (i za mokra; březová kůra je známa jako nouzový podpalovací prostředek), suché naopak hoří příliš rychle a není moc výhřevné.^[2] Při hoření nepraská a díky éterickým olejům voní.^[3] Dřevo je středně tvrdé a snadno se ohýbá.^[4] Březové dřevo musí být rychle zpracováno, jinak začne trouchnivět.

Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí. Bříza je národním stromem Ruska a New Hampshire.

Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovaly větvičky břízy na počátku zemědělského roku; při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májky. Nový počátek souvisí také s narozením, a proto byla v severských zemích obětována placenta bohyni Freye jejím zakopáním pod břízu.^[5] Kolébka byla také vyřezávána z březového dřeva. Bříza (Beith) je také názvem pro první měsíc keltského stromového kalendáře.

Košťaty z břízy se jako symboly čistoty zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré také sestávaly římské fasces. Březové metly se používaly v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.

V lidovém léčitelství bříza vyhání moč a žluč, čistí krev, posiluje ledviny a působí dezinfekčně na močové cesty.

Dodnes existuje několik názvů obcí a městských částí, které mají společný základ od slova bříza. Vysoká frekvence spojení názvu obce se základem slova „bříza“ je například v okrese Svitavy, kde se nachází Březová nad Svitavou, Březinka, Březiny, Březinky i Březina. Další místní názvy odvozené od základu bříza jsou rozptýlené po celé České republice. Místopisné názvy podle rostlin ukazují další stromy, které byly základem pro pojmenování lidských sídel.

• HEJNÝ, Slavomil, ed.; SLAVÍK, Bohumil, ed. et al. Květena České republiky. 1. 2. vyd., reprint 1. vyd. z r. 1988. Praha: Academia, 1997 (dotisk 2002). 557 s., [32] s. obr. příl. S. 36–46. ISBN 80-200-0643-5.
• JIRÁSEK, Václav, STARÝ, František a SEVERA, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 319 s. S. 104–106. Knižnice obrazových publikací.

• Lenticela (čočinka)

• Bříza na almanach.cz Archivováno 4. 5. 2009 na Wayback Machine.
• Obrázky, zvuky či videa k tématu bříza na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo bříza ve Wikislovníku