Bitva u řeky Idle

Bitva u řeky Idle byla rozhodujícím vítězstvím východoanglického krále Rædwalda nad bernicijským a deirským králem Æthelfrithem v roce 616 nebo 617 v současném anglickém hrabství Nottinghamshire. Æthelfrith byl v boji zabit.

Æthelfrith byl králem Bernicie asi od roku 593. Kolem roku 604 získal za neznámých okolností kontrolu nad sousední Deirou a donutil odejít do exilu dva významné členy deirské královské rodiny, Edwina, syna bývalého krále Ælly, a Hererika, Edwinova synovce.

Hereric byl otráven na dvoře krále Elmetu Ceretika. Byl to pravděpodobně král Æthelfrith, kdo byl za jeho smrt odpovědný.^[1][2][3] Druhý exulant, Edwin, nakonec skončil pod Rædwaldovou ochranou ve Východní Anglii. Král Æthelfrith poslal k Rædwaldovi posly a žádal ho, aby Edwina zabil. Rædwald nevyhověl a místo toho svolal vojsko, aby Æthelfrithovi čelilo.

Král Rædwald shromáždil vojsko a pochodoval na sever doprovázen svým synem Rægenherem, aby se střetl s Æthelfrithem. Obě vojska na sebe narazila na západní hranici království Lindsey, na východním břehu řeky Idle. Bitva byla nelítostná a byla dlouho poté připomínána rčením: „Řeka Idle byla zkalena krví Angličanů“.^[4] Během bojů byli zabiti král Æthelfrith i Rædwaldův syn Rægenhere. Edwin pak nastoupil po Æthelfrithovi na trůn jako král Northumbrie a Æthelfrithovi synové byli následně nuceni odejít do exilu.^[5]

Samostatný popis bitvy, podaný Henrym z Huntingdonu (asi 1088 – asi 1157), uvedl, že Rædwaldova armáda byla rozdělena do tří formací v čele s Rædwaldem, Rægenherem a Edwinem. Se zkušenějšími bojovníky zaútočil Æthelfrith ve volné formaci. Při pohledu na Rægenhera si Æthelfrithovi muži možná mysleli, že jde o Edwina a prorazili si k němu cestu a zabili ho. Po smrti svého syna zuřící král Rædwald prolomil nepřátelské linie a během velkého masakru Northumbrijských zabil krále Æthelfritha.^[6]

Zatímco Beda Ctihodný líčil bitvu jednoduše jako spor kvůli Edwinově osudu, mohla se tato válka ve skutečnosti týkat mocenských a územních otázek mezi dvěma vládci.^[7] D.P. Kirby argumentoval, že bitva byla víc než střet mezi dvěma králi kvůli údělu exilového šlechtice, a byla „součástí vleklého boje o ustanovení vojenského a politického vedení angelských národů“ v té době.^[8] Po Æthelfrithově smrti se Edwin stal králem obou království, Deiry i Bernicie, a naopak Æthelfrithovi synové Eanfrith, Oswald a Oswiu museli uprchnout na sever.^{[9][10][pozn. 1]}

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of the River Idle na anglické Wikipedii.