Bitva u ostrova Savo

Bitva u ostrova Savo
konflikt: Druhá světová válka
HMAS Canberra u ostrova Tulagi, 7.-8. srpna 1942
Trvání	8. srpen-9. srpen, 1942
Místo	Šalomounovy ostrovy, Tichý oceán
Souřadnice	9°8′ j. š., 159°49′ v. d.
Výsledek	Japonské vítězství
Strany
Japonsko USA Velká Británie Austrálie
Velitelé
Gun'iči Mikawa Richmond K. Turner, Victor A. C. Crutchley
Síla
7 křižníků, 1 torpédoborec 8 křižníků a 15 torpédoborců
Ztráty
3 křižníky poškozeny, 58 mrtvých 4 křižníky potopeny, 1 křižník a 2 torpédoborce poškozeny, 1 077 mrtvých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u ostrova Savo je noční námořní bitva mezi japonským a spojeneckým námořnictvem, která se odehrála v noci z 8. na 9. srpna 1942 u ostrova Savo při pobřeží Guadalcanalu na samém počátku guadalcanalské kampaně. Japonci v ní uštědřili Spojencům drtivou porážku a získali tak příležitost zmařit spojeneckou invazi na Guadalcanal v samém počátku, té však nevyužili, když se z obavy před spojeneckými letadly rozhodli stáhnout své válečné lodi bez toho, že by napadli po bitvě již nechráněná invazní plavidla, na nichž se dosud nacházela spousta nesmírně důležitého materiálu pro vyloděné jednotky.

7. srpna 1942 provedly spojenecké jednotky pod velením kontradmirála Turnera vylodění na Guadalcanalu, Tulagi a ostrově Florida. Lodě určené ke krytí invazních plavidel rozmístil Crutchley takto: Jižní skupinu, jejíž velení si ponechal sám, tvořily těžké křižníky HMAS Australia, HMAS Canberra a USS Chicago a torpédoborce USS Patterson a USS Bagley. Severní skupinu pod velením kapitána Riefkohla tvořily křižníky USS Vincennes, USS Astoria a USS Quincy a torpédoborce USS Helm a USS Wilson. Východní skupině velel kontradmirál Norman Scott a byla tvořena lehkými křižníky USS San Juan a HMAS Hobart a torpédoborci USS Monssen a USS Buchanan. Západní skupinu tvořily torpédoborce USS Blue a USS Ralph Talbot, které měly moderní radary.

Proti invazním plavidlům vyplul 7. srpna viceadmirál Gun'iči Mikawa z Rabaulu se skupinou lodí tvořenou těžkými křižníky Čókai, Aoba, Kako, Kinugasa a Furutaka, lehkými křižníky Tenrjú a Júbari a torpédoborcem Júnagi. Jeho cílem bylo vyhnout se spojeneckým letadlům a invazní plavidla u Guadalcanalu napadnout v noci z 8.–9. srpna.

Mikawova skupina připlula k ostrovu Savo v kýlové formaci. Proplula bez povšimnutí okolo západní skupiny a její torpédové útoky byly neúspěšné. Teprve torpédoborec Patterson z jižní skupiny vyhlásil poplach. Při boji s jižní skupinou byly z boje vyřazeny křižníky Canberra po zásazích granátů (později se potopila) a Chicago, poté co mu torpédo utrhlo příď. V 1:45 Mikawa rozdělil skupinu do dvou kolon a obrátil na sever. Proti nim plul spojenecký severní svaz v obdélníkové formaci. V boji proti němu byly poškozeny křižníky Čókai, Aoba a Kinugasa a ztraceno 58 japonských námořníků. Dalších 53 bylo zraněno. Naproti tomu byly spojenecké ztráty daleko větší. Křižníky Vincennes, Astoria a Quincy byly potopeny a torpédoborec Ralph Talbot, který přispěchal na pomoc, byl poškozen.

Po boji se severní skupinou se Mikawa rozhodl, že se nebude vracet k invazním plavidlům, ale z obav před leteckými útoky se vypravil zpět do Rabaulu. První japonské posily připluly na Guadalcanal až 18. srpna Tokijským expresem. Turner z obav před dalšími leteckými a hladinovými útoky opustil 11. srpna s invazním loďstvem Guadalcanal, aniž by byly vyloženy všechny zásoby.

• Edwin P. Hoyt. Guadalcanal. Beta (1999). ISBN 80-7291-042-6
• HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. Od plánu „Barbarossa“ k bitvě u Midway. Praha: Naše vojsko, 1994. 289 s. ISBN 80-206-0391-3. 
• HUBÁČEK, Miloš. Vítězství v Pacifiku. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 390 s. ISBN 80-204-0798-7. 
• KODET, Roman. Velké bitvy světových dějin: bitva u ostrova Savo (1942). Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2012, 23 (5–6), s. 139-142. ISSN 1210-6097.
• LOXTON, Bruce; COULTHARD-CLARK, Chris. The shame of Savo: The sinking of HMAS Canberra - Anatomy of a naval disaster. St Leonards: Allen & Unwin, 1994. ISBN 1-86373-650-6. (anglicky) 
• WAR DAMAGE REPORT No. 29: U. S. S. QUINCY (CA39), U. S. S. ASTORIA (CA34), U. S. S. VINCENNES (CA44): LOSS IN ACTION, BATTLE OF SAVO ISLAND, 9 AUGUST, 1942. [s.l.]: Preliminary Design Branch, Bureau of Ships, Navy Department, 1943. (WAR DAMAGE REPORT; sv. 29). Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u ostrova Savo na Wikimedia Commons
• Bitva u ostrova Savo na Palba.cz
• YouTube:
  • Drachinifel: Guadalcanal Campaign - 1st Savo Island (IJN 1 : 0 USN) na YouTube (anglicky)
  • The Operations Room: The US Navy's Worst Defeat, The Battle of Savo Island 1942 - Animated na YouTube (anglicky)
  • WW2 on TV: The Most Devastating Confrontation in US Navy History - Battle of Savo Island na YouTube (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.