Blankenberge

Blankenberge
Blankenberge – znak
znak
Blankenberge – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Blankenberge
Blankenberge
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha17,4 km²
Počet obyvatel20 349 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 168,8 obyv./km²
Správa
StarostaBjörn Prasse (od 2021)
Oficiální webwww.blankenberge.be
E-mailstadhuis@blankenberge.be
Telefonní předvolba050
PSČ8370
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blankenberge je město v Belgii. Nachází se v provincii Západní Flandry na pobřeží Severního moře. Je populární prázdninovou destinací s písečnými plážemi, zábavními podniky a secesní architekturou. Ve městě žije přibližně 20 tisíc[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Blankenberge pochází z roku 1270. Podle středověké tradice posílali zdejší obyvatelé každý rok do Brugg sviňuchu na důkaz spojenectví.[2] Původní rybářská vesnice se rozrostla v devatenáctém století, kdy se Blankenberge stalo luxusním přímořským letoviskem, v němž pobývali např. František Ferdinand d'Este nebo Enrico Caruso. V roce 1933 byla vybudována 350 metrů dlouhá promenáda ve stylu art deco s výstavním pavilonem.[3] Za druhé světové války bylo město součástí Atlantického valu a přístav musel být po válce obnoven. V roce 1971 byla k Blankenberge připojena sousední obec Uitkerke.

Přes Blankenberge prochází nejdelší tramvajová trať na světě Kusttram, město má také přímé železniční spojení s Bruselem, odkud v létě dopravují rekreanty mimořádné vlaky. Ve městě se nacházejí katolické kostely svatého Antonína a svatého Rocha, renesanční budova bývalé radnice, maják Comte Jean Jetty, kasino, velodrom, oceanárium a serpentárium.[4] Každoročně se zde v létě koná květinový průvod Bloemencorso a festival soch z písku. Nedaleko města leží přírodní rezervace De Fonteintjes s bohatými porosty orchidejí.[5]

Natáčel se zde film Úplné zatmění.

Narodil se tu Frans Massereel (července 1889ledna 1972), který se proslavil svými černo­bílými dřevoryty. Malíř a grafik zachytil spoustu železničních výjevů, ná­draží, vlaků, nástupišť, cestujících a později inspiroval i řadu komiksových tvůrců[6].

  1. a b Wettelijke Bevolking per gemeente op 1 januari 2018. Statbel. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
  2. Medievalists Dostupné online
  3. The Bulletin Dostupné online
  4. Girlswanderlust Dostupné online
  5. Belgian Coast Dostupné online Archivováno 27. 10. 2020 na Wayback Machine.
  6. RUDIŠ, Jaroslav. Návod k použití železnice. Praha: Labyrint, 2023. 327 s. ISBN 978-80-88378-26-6, ISBN 978-3-476-05728-0. S. 66. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]