Boris Rösner
| Boris Rösner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. ledna 1951 Opava |
| Úmrtí | 31. května 2006 (ve věku 55 let) Kladno |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Rodiče | Mirko Čech a Jarmila Horská |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boris Rösner (25. ledna 1951 Opava – 31. května 2006 Kladno) byl český herec a divadelní pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Boris Rösner se narodil ve Slezsku do umělecké rodiny. Jeho maminkou byla herečka Jarmila Horská (18. června 1931 – 27. června 1984) a otcem hudebník Mirko Čech (1916–1964, vlastním jménem Rösner). Manželství se však brzy rozpadlo a malý Boris již zůstal s matkou, se kterou se následně kvůli jejímu angažmá odstěhoval do Čech. Ve škole prospíval ve všem kromě matematiky, což ho spolu s talentem a rodinným zázemím nasměrovalo na uměleckou dráhu.
V roce 1973 vystudoval DAMU. Poté měl postupně angažmá v divadlech F. X. Šaldy v Liberci (1973–1978), v Městských divadlech pražských (1978–1987) a nakonec v Národním divadle v Praze, kde působil až do své smrti (1987–2006).
Jeho fyziognomie ho předurčovala pro záporné role, v civilním životě však byl znám svým vybraným chováním gentlemana. Za normalizace nebyl považován za příliš „politicky spolehlivého“ a měl s režimem problémy, a to kvůli nesouhlasu jeho matky se vstupem vojsk Varšavské smlouvy i pro své vlastní postoje – odmítl např. vstoupit do komunistické strany, ač mu to bylo na DAMU jen tak „mimochodem“ na schodišti nabízeno.
Mnoho let vedle divadla a filmu působil i jako pedagog. Poslední větší rolí v divadle byla hlavní role v Molièrově Lakomci. Druhou úspěšnou sezónu však již nedohrál. Podlehl zákeřné formě rakoviny plic, vyvolané celoživotním silným kouřením. Zemřel ve věku 55 let v kladenské nemocnici – i tak se dožil vyššího věku než oba jeho rodiče.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Od mládí neviděl na levé oko, což mu dodávalo zvláštní, zneklidňující výraz, který ho spolu s jeho ostře řezanou tváří předurčoval pro záporné role. Některá data:
- 1973 – ukončil studia herectví na pražské DAMU,[1]
- 1973–1979 – Divadlo F. X. Šaldy v Liberci; role: titulní Hölderlin, Tulák (Ze života hmyzu) aj.,
- 1979–1987 – Městská divadla pražská; např. Arbenin (Maškaráda), Salieri (Amadeus), Indián (Přelet nad hnízdem kukačky), Cosimo (Baron ve větvích),
- 1987–2006 – Národní divadlo; Jean (Slečna Julie), Laertes (Hamlet), Biron (Marná lásky snaha), Herkules (Herkules a Augiášův chlív), Dvořan (Lucerna), Záviš z Falkenštejna (Falkenštejn), Kazimír (Kazimír a Karolína), Don Rodrigo (Saténový střevíček), Forrest (Dva shakespearovští herci), Don Bella (Dorotea), titulní Peer Gynt, Rybář (Rok na vsi), Albrecht Valdštejn (Bloudění), De Guiche (Cyrano z Bergeracu), Mefistofeles (Faust),
- v závěru života se věnoval především divadlu, spolupracoval s rozhlasem a dabingem. Od roku 1986 také vyučoval na DAMU.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1997 Cena Františka Filipovského za mužský herecký výkon v dabingu filmu Na východ od ráje
- 2004 Cena Alfréda Radoka, Cena Divadelních novin a Cena Thálie za roli Harpagona v Molièrově hře Lakomec
- 2006 medaile Za zásluhy
1. stupeň (in memoriam)
_BAR.svg){kind=small}
Filmové role
[editovat | editovat zdroj]- 1973 Inženýr
- 1975 Osvobození Prahy – vězeň v Terezíně – Miroslav Pajer
- 1978 Taugenichts / Darmošlap
- 1980 Vrchní, prchni
- 1981 Kalamita – číšník
- 1982 Poslední propadne peklu – Sepp
- 1982 Zelená vlna – grázl
- 1983 Putování Jana Amose – malomocný
- 1983 Záchvěv strachu – čarostřelec Duncan
- 1983 Straka v hrsti – mastičkář Severín
- 1984 Komediant – Jakub
- 1984 Oldřich a Božena – Mutina
- 1985 Zastihla mě noc – Lídin otec
- 1985 Muž na drátě – Jarda
- 1986 Dva na koni, jeden na oslu – Píšťalka
- 1986 Chobotnice z II. patra – Andreadis
- 1986 Veselé Vánoce přejí chobotnice – Andreadis
- 1987 Hauři – Pepa
- 1990 Divoká srdce povídka Divoký páv – Casanova
- 1992 Černí baroni – vojín JUDr. Macháček
- 1993 Sedmero krkavců – Chrt
- 1994 V erbu lvice – Havel z Lemberka
- 1999 Stav beztíže (FAMU) – otec
Televizní role
[editovat | editovat zdroj]- 1973 Poslední dopis
- 1979 Anglický biftek s českou oblohou (TV komedie) – role: Aleš, Zuzanin chlapec
- 1980 Zlatý nahrdelník
- 1981 Proč se vraždí starší dámy
- 1981 Poručík Petr (TV seriál)
- 1982 Žlutý kvítek
- 1982 Pouť králů
- 1983 Oblouk světla
- 1983 Lekár umierajúceho času (TV seriál)
- 1983 Kmotři z blat
- 1983 Dialog s doprovodem děl
- 1984 Povídky malostranské: Doktor Kazisvět
- 1984 Imilla
- 1984 Sanitka (TV seriál)
- 1985 Nebožtík si nepřál květy
- 1985 Černá země (TV seriál)
- 1986 Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál) – Schlapcke
- 1986 Život a smrt malíře Petra Jana B. – Petr Brandl
- 1986 Preceptor
- 1987 Arabesky
- 1987 Bratři
- 1987 Bolero
- 1987 O Háderunovi a víle Elóře – Háderun
- 1988 Dokonalý muž, dokonalá žena aneb Návštěva mladé dámy
- 1988 Bronzová spirála
- 1989 Morové povětří
- 1989 Trezor
- 1989 Berenika – Arx
- 1989 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál – 1. díl Stopa) – Vidocq
- 1989 Rubín má barvu krve
- 1990 Radostný život posmrtný
- 1991 Víla z jeskyně zla
- 1991 Přes padací mosty
- 1991 Maigretův první případ
- 1991 Lorna a Ted
- 1991 Láska zlatnice Leonetty
- 1991 Ariadnina nit
- 1992 S vyloučením veřejnosti
- 1993 Pohádka o věrnosti
- 1994 Laskavý divák promine (TV seriál – 4. epizoda Listy důvěrné)
- 1994 Misie
- 1995 Netrpělivost srdce
- 1995 Kníže Václav
- 1995 Muž v pozadí (TV seriál)
- 1996 Draculův švagr (TV seriál)
- 1996 Strážní andělé
- 1996 Slavík – japonský vyslanec
- 1997 Lancelot TV opera
- 1998 O třech ospalých princeznách – záhadný Pán
- 1998 Milenec lady Chatterleyové – Mellors
- 1998 Atentát na ministra financí
- 1999 Tom v kozí kůži
- 1999 Ze života pubescentky – otec
- 1999 Božská brána
- 2000 Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (TV seriál) – Dr. Meluzín
- 2001 Stříbrná paruka (TV seriál) – Matyáš
- 2002 Miláček – Jacques Rival
- 2002 Hodina tance a lásky – velitel pevnosti Kleinburger
- 2003 Vrah jsi ty!
- 2003 Četnické humoresky (TV seriál – epizoda Vdavky za všechny prachy) – Aleš Hroch
- 2004 I ve smrti sami – Sturmbannführer Prall
Dabing (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1970 Doznání – Yves Montand (Artur London)
- 1975 Včelka Mája (animovaný seriál) – luční koník Hop
- 1980 Jsem nesmělý, ale léčím se – (fotograf)
- 1980 Povídka o policajtovi – Adolfo Lastretti (Jeannot)
- 1982 Sůl nad zlato – Juraj Kukura (král Norbert)
- 1982 Válka policajtů – Jean-Pierre Calfon (Marc)
- 1984 Amadeus – F. Murray Abraham (Salieri)
- 1986 Butch Cassidy a Sundance Kid – Ted Cassidy (Harvey Logan)
- 1987 Specialisté – Bernard Giraudeau (Paul Brandon)
- 1987 Projekt X – Johnny Ray McGhee (Izák)
- 1988 Kamarád do deště – Karol Strasburger (Adamec)
- 1988 Zabít draka – Drak
- 1988 Fontána – Sergei Dontsov (Lagutin)
- 1988 Hořící Mississippi – Willem Dafoe (agent Ward)
- 1988 O hrnci, který rád vařil rajskou omáčku (animovaný film)
- 1989 Tajný císařský edikt
- 1991 Operace Corned Beef – Jean Reno (Žralok)
- 1993 Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina – kapitán NKVD Miljaga
- 1996 Osm mužů z kola ven – David Strathairn (Eddie)
- 1996 Biloxi Blues – Christopher Walken (seržant Toomey)
- 1997 Přelet nad kukaččím hnízdem – Jack Nicholson (R.P. McMurphy)
- 1998 Cena za něžnost – Jack Nicholson (Garrett Breedlove)
- 2000 Grinch – Jim Carrey (Grinch)
- 2001 Asterix & Obelix: Mise Kleopatra – Gérard Darmon (Amonbofis)
- 2001 Bedrnik – Bedrník
- 2003 Armageddon – Michael Clarke Duncan (Jayotis Kurleenbear)
- 2003 Obyčejní lidé – Donald Sutherland (Calvin Jarrett)
- 2004 Jméno růže – F. Murray Abraham (Bernardo Gui)
- 2004 Strašidelný dům – Nathaniel Parker (Edward Gracey)
- 2005 Hořkost – Jack Nicholson (Mark Forman)
- 2005 Krev a víno – Jack Nicholson (Alex Gates)
- 2005 Můj auťák brouk – Michael Keaton (Ray Peyton st.)
- 2006 Sedm statečných – James Coburn (Britt)
Rozhlas
[editovat | editovat zdroj]- 1990 – Michail Bulgakov: Psí srdce, rozhlasový seriál, režie: Pavel Linhart, role psa
- 1991 – George Orwell: 1984. Devítidílný rozhlasový seriál, režie: Karel Weinlich, role: O'Brien[2]
- 2004 - Karel Michal: Gypsová dáma; režie: Milan Schejbal, rozhlasová dramatizace: Martin Velíšek, účinkují: František Němec, Boris Rösner, Jan Szymik, Vlasta Žehrová, Jiří Ployhar, Jiří Klem, Bohumila Dolejšová, Kateřina Fixová, Gaston Šubert, Milan Schejbal a Petr Šplíchal, hudba: Petr Mandel.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Absolventi DAMU 1949–2017, vyd. Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018, str. 96
- ↑ Radioservis Praha od 30.4.2023
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BESSEROVÁ, Miroslava. Boris Rösner : život jako divadlo. Praha : Ikar 2007. 369 s. ISBN 978-80-249-0976-9.
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 68, 256, 266, 327.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 600–602.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 553.
- MATĚJKOVÁ, Jolana. Boris Rösner. Praha : XYZ, 2004. 219 s. ISBN 80-86864-01-4.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 52.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Rösner na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Boris Rösner
- Boris Rösner v databázi Archivu Národního divadla
- Boris Rösner ve Filmovém přehledu
- Boris Rösner v Česko-Slovenské filmové databázi
- Boris Rösner ve Filmové databázi
- Boris Rösner na Kinoboxu
- Boris Rösner v Internet Movie Database (anglicky)
- Boris Rösner na Dabingforum.cz
- Poslední rozloučení s Borisem Rösnerem Archivováno 2. 2. 2007 na Wayback Machine. - přímý přenos ze 7. června 2006 z Národního divadla
- Boris Rösner (Cyklus České televize Příběhy slavných) - video on-line v archivu ČT
