Boroďanka
| Boroďanka Бородянка | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°38′51″ s. š., 29°55′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 139 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Kyjevská |
| Rajón | Bučský |
  Boroďanka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,5 km² |
| Počet obyvatel | 13 230 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 035,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1190 |
| Oficiální web | bsr |
| Telefonní předvolba | 4577 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boroďanka (ukrajinsky i rusky Бородянка, polsky Borodzianka) je městys (ukrajinsky selyšče) v Kyjevské oblasti na Ukrajině. K roku 2020 v něm žilo přes třináct tisíc obyvatel.
Poloha a doprava
[editovat | editovat zdroj]Boroďanka leží na levém, severozápadním břehu Zdvyže, přítoku Teterivu v povodí Dněpru. Od Kyjeva, hlavního města státu, je vzdálena přibližně pětapadesát kilometrů severozápadně.
Přes obec prochází železniční trať Kovel – Kyjev a dálnice M 07 z Kyjeva k polsko-ukrajinské hranici.
U obce je letiště Boroďanka.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Boroďanka byla založena v roce 1190 a do roku 1667 byla součástí Kyjevského vojvodství Polsko-litevské unie. Pak připadla do ruské říše. V roce 1863 se účastnila Lednového povstání.
Po ruské občanské válce se Boroďanka stala součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky v Sovětském svazu. Za druhé světové války byla obsazena německou armádou a dobyta zpět Rudou armádou 8. listopadu 1943.
Během Studené války byla u obce letecká základna Boroďanka.
V roce 1957 získala Boroďanka status městysu.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Boroďanka stala součástí samostatné Ukrajiny.
V roce 2012 havaroval na zdejším letišti letoun Let L-410.
Ruská agrese 2022
[editovat | editovat zdroj]
Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zde došlo 3. března k těžkým bojům, při kterých bylo zničeno několik budov. 30. března se ruské síly stáhly do Běloruska. Dále až do 5. dubna následovalo systematické ostřelování a bombardování, při kterém byla zničena většina budov a infrastruktury města. Po osvobození od Rusů bylo město nejdříve odminováno, vyhledány a pohřbeny oběti, kterých bylo nalezeno kolem 400. Další tři desítky osob se dosud pohřešují.[2]
Následuje obnova města, na které se významně podílí Česká republika prostřednictvím organizace Člověk v tísni. [3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Borodjanka na německé Wikipedii.
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення України на 1 січня 2019 року. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. červen 2019. Dostupné online. [cit. 2019-07-01].
- ↑ Zprávy.aktuálně z 2.8.2022: Pátrání po jedné rodině
- ↑ [ https://www.youtube.com/watch?v=K-SirFQHyTw Reportáž Šimona Pánka z pomoci v Boroďance z 13. června 2022]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boroďanka na Wikimedia Commons
