Bronisław Geremek
| Bronisław Geremek | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Benjamin Lewertow |
| Narození | 6. března 1932 Varšava,  Polsko |
| Úmrtí | 13. července 2008 (ve věku 76 let) Lubień, Velkopolské vojvodství, Polsko |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě |
| Alma mater | Varšavská univerzita (do 1954) Vysoká škola praktických studií (1956–1958) |
| Povolání | politik, diplomat, historik novověku, historik, spisovatel, odborář, medievalista a disident |
| Zaměstnavatelé | Institute of History (1955–1985) Pařížská univerzita (1960–1965) Sorbonne Université Centre de civilisation polonaise (1962–1965) Francouzská kolej Telewizja Polska Ministerstvo zahraničních věcí Polska |
| Ocenění | čestný doktor Univerzity v Tours (1990) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1991) Honorary doctor of the Paris-Sorbonne University (1991) komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase (1997) Cena Karla Velikého (1998) … více na Wikidatech |
| Politické strany | Polská sjednocená dělnická strana (1950–1968) Partia Demokratyczna – demokraci.pl (2005–2008) Citizens' Movement for Democratic Action Obywatelski Klub Parlamentarny (OKP) Democratic Union Unia Wolności |
| Choť | Hanna Geremek |
| Partner(ka) | Hanna Zaremska |
| Děti | Maciej Geremek Marcin Geremek |
| Funkce | poslanec polského Sejmu (1991–1993) ministr zahraničních věcí Polska (1997–2000) poslanec Evropského parlamentu (2004–2008) poslanec polského Sejmu poslanec Sejmu Polské lidové republiky |
| Podpis | .JPG) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bronisław Geremek, vlastním jménem Benjamin Lewertow[1] (6. března 1932 Varšava – 13. července 2008 Lubień) byl polský politik a historik[2].
Život
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1968
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Varšavě. V roce 1950 vstoupil do polské komunistické strany, ze které odešel v roce 1968 na protest proti okupaci Československa.
V roce 1954 dokončil studium historie na Varšavské univerzitě. V letech 1956 až 1958 absolvoval postgraduální studia na École pratique des hautes études v Paříži. V letech 1955 až 1985 působil v Historickém ústavu Polské akademie věd. V letech 1960 až 1965 přednášel na pařížské Sorboně, přičemž v letech 1962 až 1965 byl ředitelem Polského kulturního střediska v Paříži. Jako historik se věnoval dějinám středověku, především tehdejšímu všednímu životu, a patřil v tomto oboru k předním světovým autoritám.
1968 až 1989
[editovat | editovat zdroj]Ve druhé polovině 70. let se aktivně zapojil do polské demokratické opozice a od roku 1979 byl přednášejícím podzemního Sdružení vědeckých kurzů (pol. Towarzystwo Kursów Naukowych) a od roku 1980 členem jeho programové rady. V době stávky v srpnu 1980 se podílel na vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarita (Solidarność) jako jeden z hlavních poradců a na prvním sjezdu Solidarity v roce 1981 předsedal jeho programové komisi.
Po vyhlášení válečného stavu generálem Jaruzelským v prosinci 1981 byl komunistickým režimem internován. Propuštěn byl po roce internace v prosinci 1982, ale v roce 1983 byl opět uvězněn za své politické aktivity. V letech 1983 až 1987 byl poradcem a blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy, předsedy Solidarity. V roce 1989 jako významný účastník rozhovorů u kulatého stolu mezi opozicí a vládou hrál významnou roli v přechodu Polska k demokracii.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1989 nadále se aktivně účastnil politického života Polska. V letech 1991, 1993 a 1997 byl opakovaně zvolen poslancem Sejmu, dolní komory polského Národního shromáždění.
Od října 1997 do června 2000 byl polským ministrem zahraničí, který v roce 1999 přivedl Polsko do NATO. V červnu 2004 byl zvolen polským poslancem Evropského parlamentu za Unii Svobody (Unia Wolności), kde se stal členem liberální frakce (ALDE) a neúspěšně se ucházel o funkci předsedy parlamentu.[3]
Zemřel 13. července 2008 při autonehodě na západě Polska.[4] Byl pochován na hřbitově ‚Cmentarz Wojskowy na Powązkach‘ v rodné Varšavě.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Během života získal Bronisław Geremek řadu poct a vyznamenání např. německý Velký kříž s hvězdou za zásluhy o SRN, Karlovu cenu, francouzský Řád čestné legie. V roce 2002 získal od prezidenta Alexandra Kwaśniewského nejvyšší a nejstarší polské vyznamenání Řád bílého orla.
Obdržel celkem 23 titulů doctor honoris causa, např. na univerzitách v Boloni, v Utrechtu, na Sorboně, na Columbia University v New Yorku, na Jagelonské univerzitě, či na Evropské univerzitě Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou.
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Ludzie, towary, pieniądze. Warszawa : Wiedza Powszechna, 1968. 551 s.
- Ludzie marginesu w średniowiecznym Paryżu : XIV-XV wiek. Wrocław : Zakład Narodowy im. Ossolińskich. Wydawnictwo PAN, 1971. 325 s.
- Litość i szubienica : dzieje nędzy i miłosierdzia. Warszawa : Czytelnik, 1989. 307 s. ISBN 83-07-01490-5. (česky Slitování a šibenice : dějiny chudoby a milosrdenství. Praha : Argo, 1999. 262 s. ISBN 80-7203-228-3.)
- Świat "opery żebraczej" : obraz włóczęgów i nędzarzy w literaturach europejskich XV-XVII wieku. Warszawa : Państwowy Instytut Wydawniczy, 1989. ISBN 83-06-00428-0.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jerzy Buzek (* 1940) a Bronisław Geremek (1932-2008) v roce 2000 -
Bronisław Geremek (2004) -
Pohřeb prof. Bronisława Geremka ve Varšavě -
Hrob Bronisława Geremka -
Prof. Bronisław Geremek (Cmentarz Wojskowy na Powązkach, Warszawa)
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mój wielki brat Archivováno 7. 2. 2009 na Wayback Machine., wywiad z Jerrym Lewartem, bratem Bronisława Geremka, "Przegląd" nr 30/2008
- ↑ Geremek Bronisław, v Encyklopedii PWN.
- ↑ Bronisław GEREMEK. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2008-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/polsky-bojovnik-s-komunismem-geremek-se-zabil-pri-autonehode-pt5-/zahranicni.asp?c=A080713_163937_zahranicni_jan
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NODL, Martin. Historik na okraji středověké společnosti. In: GEREMEK, Bronisław. Slitování a šibenice: dějiny chudoby a milosrdenství. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-228-3. S. 250–258.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bronisław Geremek na Wikimedia Commons 
Osoba Bronisław Geremek ve Wikicitátech- Galerie Bronisław Geremek na Wikimedia Commons
Dílo Jedenadvacet postulátů Mezipodnikového stávkového výboru ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bronisław Geremek
- Dnes by nás nevzali - Z rozhovoru s Bronisławem Geremkem Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Vzpomínky na pana Profesora
