Bruxismus

Bruxismus (řec. brygmos/brucho – skřípání; lat. brygmus, ī, m. – skřípání; angl. bruxism)[1] je jedna z nejznámějších, nejčastějších a nejdestruktivnějších funkčních poruch (patologických návyků neboli parafunkcí), při které pacient provádí časově ohraničené (občasné, epizodické), opakované, neúčelné a mimovolné žvýkací až zcela atypické pohyby, při kterých se o sebe s výraznou silou třou horní a dolní žvýkací plochy zubů.[2]

V souvislosti s bruxismem se hovoří o těchto bruxistických fenoménech (typech), které se mohou více či méně překrývat:

  • Skřípání zubů (angl. gnashing, gritting) – kontaktní posun horních a dolních zubů vůči sobě, který vyvolává charakteristický zvukový fenomén. Vyskytuje se hlavně ve spánku. Mezi laiky i některými odborníky je to termín, který považují za synonymum bruxismu.[3]
  • Nadměrné tření zubů (angl. grinding) – kontaktní posun horních a dolních zubů vůči sobě, který vede k jejich nadměrnému opotřebení (abrazi). Vyskytuje se hlavně ve spánku.[4]
  • Zatínání zubů (angl. clenching) – protrahovaný kontakt horních a dolních zubů nadměrnou svalovou silou. Vyskytuje se hlavně v bdělém stavu.[5]
  • Svírání čelistí (angl. bracing, clamping) – obecně se považuje za synonymum zatínání zubů. Nejvhodnější je vnímat svírání čelistí jako předstupeň zatínání zubů – tedy prolongovaný kontakt horních a dolních zubů, avšak dosud bez nadměrné síly vyvíjené na zuby. Pro účely bruxismu považujeme svírání čelistí za aktivitu s výlučně okluzní složkou – pokud ke kontaktu zubů z nějakého důvodu nedochází (např. bezzubost), považujeme aktivitu za bruxismu podobnou (angl. bruxism-like activity), resp. za svírání čelistí bez kontaktu zubů (angl. bracing without tooth contact), kterou do klinického obrazu bruxismu nepočítáme.[6]
  • Cvakání zuby (klapání zuby; angl. tapping, clicking) – nadměrné a neúčelné elevace a deprese mandibuly s kontaktem zubů, provázené zvukovými fenomény.[3][2]
  • Nadměrné posuny čelistí s kontaktem zubů (angl. thrusting) – nadměrná a neúčelná aktivita žvýkacího svalstva s různou mírou kontaktu horních a dolních zub§. V principu se jedná o laterotruze a protruze provázené silnou kontrakcí mandibulárních elevátorů.[2][7]

Projevuje se v různé míře u většiny populace, a to především během spánku. Lidé, kteří bruxismem trpí, často o problému ani nevědí. Mohou však sledovat příznaky na bruxismus poukazující – bolesti žvýkacích svalů, čelistního kloubu a hlavy nebo přecitlivělost zubů na kyselé a horké.

Bruxismus je pozorovatelný často i u dětí, a to především v době infekčních onemocnění a při rozličných bolestech. Po nemoci zpravidla bez následků zmizí.

Obecná představa je, že bruxismus lze léčit mechanicky vkládáním umělohmotných mezizubních dlah nebo prostřednictvím léků uvolňujících svalstvo. Tyto metody však přinášejí často jen minimální či dočasnou úlevu. V léčbě je nutné se zaměřit především na vyvolávající faktory, kam patří gastroezofageální reflux[8], spánkové obtíže[5], nadměrný stres[9] a celá řada problémů pohybového aparátu.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KÁBRT, Jan; KÁBRT, Jan. Lexicon Medicum. 2. vyd. [s.l.]: Galén, 2004. 1136 s. ISBN 8072620673. 
  2. ↑ a b c d ŠEDÝ, Jiří. Bruxismus. 1. vyd. Praha: Galén, 2024. 286 s. ISBN 978-80-7492-702-7. 
  3. ↑ a b ELLA, Bruno; GHORAYEB, Imad; BURBAUD, Pierre. Bruxism in Movement Disorders: A Comprehensive Review. Journal of Prosthodontics. 2017-10, roč. 26, čís. 7, s. 599–605. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 1059-941X. DOI 10.1111/jopr.12479. (anglicky) 
  4. ↑ FARELLA, M; PALLA, S; ERNI, S. Masticatory muscle activity during deliberately performed oral tasks. Physiological Measurement. 2008-12-01, roč. 29, čís. 12, s. 1397–1410. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0967-3334. DOI 10.1088/0967-3334/29/12/004. 
  5. ↑ a b KUANG, Boyuan; LI, Deshui; LOBBEZOO, Frank. Associations between sleep bruxism and other sleep-related disorders in adults: a systematic review. Sleep Medicine. 2022-01, roč. 89, s. 31–47. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. DOI 10.1016/j.sleep.2021.11.008. (anglicky) 
  6. ↑ LAVIGNE, Gilles J.; ROMPRÉ, Pierre H.; MONTPLAISIR, Jacques Y. Short Communication Motor activity in sleep bruxism with concomitant jaw muscle pain. A retrospective pilot study. European Journal of Oral Sciences. 1997-02, roč. 105, čís. 1, s. 92–95. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0909-8836. DOI 10.1111/j.1600-0722.1997.tb00186.x. (anglicky) 
  7. ↑ LOBBEZOO, F.; AHLBERG, J.; RAPHAEL, K. G. International consensus on the assessment of bruxism: Report of a work in progress. Journal of Oral Rehabilitation. 2018-11, roč. 45, čís. 11, s. 837–844. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0305-182X. DOI 10.1111/joor.12663. PMID 29926505. (anglicky) 
  8. ↑ MIYAWAKI, Shouichi; TANIMOTO, Yuko; ARAKI, Yoshiko. Association Between Nocturnal Bruxism and Gastroesophageal Reflux. Sleep. 2003-10, roč. 26, čís. 7, s. 888–892. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0161-8105. DOI 10.1093/sleep/26.7.888. (anglicky) 
  9. ↑ MORSE, Donald R. Stress and Bruxism: A Critical Review and Report of Cases. Journal of Human Stress. 1982-03, roč. 8, čís. 1, s. 43–54. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 0097-840X. DOI 10.1080/0097840X.1982.9936845. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Symptomy a příznaky: celkové (R50–R69, 780–789)
teplota
bolesti
svaly
synkopa
ingesce / váha
hemodynamika
edém
hyperémie
růst a vývoj
různé
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bruxismus&oldid=24240276“