Cedr himálajský
Cedr himálajský | |
---|---|
Cedr himálajský (Cedrus deodara) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
Rod | cedr (Cedrus) |
Binomické jméno | |
Cedrus deodara (Roxb. ex G.Don) G.Don, 1830 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cedr himálajský (Cedrus deodara) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. V Indii má označení deodar, což je slovo pocházející ze sanskrtského výrazu devadāru, který znamená „strom bohů“ nebo "boží strom". Je národním stromem Pákistánu a posvátným stromem uctívaným v hinduismu.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Cedr himálajský roste v oblasti od západního Nepálu až k východnímu Afghánistánu, v nadmořské výšce 1200 až 3000 metrů. Prospívá mu mírné vlhké klima.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Za optimálních podmínek dorůstá výšky přes 60 metrů.[3] Jehlice jsou tmavě zelené, dlouhé 2,5 až 5 centimetrů, vyrůstající na krátkých brachyblastech v chomáčích po 20 až 30. Samčí fialové šištice jsou až 7 centimetrů dlouhé, samičí šištice jsou na konci zaoblené.
Od ostatních cedrů se odlišuje delšími jehlicemi a tím, že terminální výhon i konce bočních větví jsou zvláště u mladých stromů převislé.[4]
Využití
[editovat | editovat zdroj]V Indii se dřevo cedru používá pro stavbu lodí a pro svůj vysoký obsah aromatických látek též v ajurvédské medicíně. Po celém světě je pěstován jako okrasný strom v mnoha kultivarech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Himalaya-Zeder na německé Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ CEDRUS DEODARA (Roxb. ex D. Don) G. Don – cedr himálajský / céder | BOTANY.cz. botany.cz [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Botanika. 1.. vyd. [s.l.]: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-936-8. S. 204.
- ↑ MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Lesnická dendrologie 1: Jehličnaté dřeviny. Praha: ČZU, 2002. S. 109.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu cedr himálajský na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo cedr himálajský ve Wikislovníku
- Taxon Cedrus deodara ve Wikidruzích