Křesťanskodemokratická unie
Křesťanskodemokratická unie Německa | |
---|---|
Christlich Demokratische Union Deutschlands | |
Zkratka | CDU |
Datum založení | 1945 |
Předseda | Friedrich Merz |
Sídlo | Klingelhöferstraße 8 10785 Berlín |
Ideologie | liberální konzervatismus[1] křesťanská demokracie[1] proevropanismus sociálně-tržní hospodářství ekonomický liberalismus |
Politická pozice | středopravice[2] |
Mezinárodní org. | Mezinárodní demokratická unie, Centristická demokratická internacionála |
Evropská strana | Evropská lidová strana |
Politická skupina EP | Evropská lidová strana |
Mládežnická org. | Junge Union |
Stranické noviny | Noviny CDU (CDU – Zeitung) |
Počet členů | 414 905 (2018)[3] |
Barvy | černá (barva Unie) oranžová (oficiální) černo-červeno-zlatá (jednotný design)[4] |
Volební výsledek | 18,9 % – CDU (Bundestag 2021) 24,1 % – CDU/CSU (Bundestag 2021) |
Oficiální web | www.cdu.de |
Zisk mandátů ve volbách | |
Spolkový sněm[p 1] | 152/736 |
Zemské sněmy | 486/1884 |
Evropský parlament | 23/96 |
Zemští premiéři | 6/16 |
Vlajka strany | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křesťanskodemokratická unie Německa (německy: Christlich Demokratische Union Deutschlands, zkratka CDU) je největší liberálně konzervativní[5] strana v Německu. V Bavorsku CDU činnost nevyvíjí, protože je tam tradičně nahrazována jinou stranou, Křesťansko-sociální unií Bavorska (CSU). Na spolkové úrovni ale tyto strany vystupují společně již od konce druhé světové války v koalici zvané CDU/CSU,[6] mají i společný poslanecký klub. V letech 2005–2021 byla opět nejsilnější vládní stranou země.
Programové teze strany
[editovat | editovat zdroj]- Jsme odhodláni bojovat za naše základní hodnoty svobody, solidarity, spravedlnosti a křesťanský obraz člověka.
- Chceme posílit manželství a rodinu
- CDU požaduje závazné národní vzdělávací standardy pro všechny spolu s větší autonomií pro školy.
- CDU chce snížit emise skleníkových plynů v Německu do roku 2020 nejméně o 30 procent ve srovnání s rokem 1990.
- Chceme základní zákaz půjček na všech úrovních.
- Chceme zvýšit výdaje na výzkum a vývoj do roku 2015 na čtyři procenta hrubého domácího produktu.
- Evropská unie potřebuje nový smluvní základ. Kromě toho, chceme více svobody pro občany a podniky s méně byrokracií.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik strany a její vývoj
[editovat | editovat zdroj]CDU byla založena v roce 1945 jako strana německých katolíků a protestantů (dvou největších křesťanských vyznání v Německu), požadovala návrat k tradicím, hlásila se k zásadám křesťanského socialismu, liberalismu a konzervativismu. Navazovala na předválečnou katolicky zaměřenou stranu Deutsche Zentrumspartei (zkráceně Zentrum).
Původně působila pouze v Západním Německu, posléze byla vyvinuta i víceméně loutková východoněmecká část. Má poměrně širokou a dobře organizovanou základnu, zaměřuje se na dění v regionech.
První demokratické volby v SRN CDU vyhrála s 31% získaných hlasů, prvním spolkovým kancléřem se proto stal její kandidát Konrad Adenauer. Do opozice byla nucena přejít až v roce 1969, kdy byla vystřídána koalicí SPD a FDP, opět se ale vrátila roku 1982 pod vedením Helmutha Kohla, kde zůstala následujících 17 let.
Vláda Angely Merkelové (2005–2018)
[editovat | editovat zdroj]CDU v roce 2005 zvítězila ve volbách a německou kancléřkou se stala její kandidátka Angela Merkelová, z dalších parlamentních voleb (září 2009) strana vyšla opět vítězně a od 28. října 2009 existuje druhá vláda Angely Merkelové, koalice CDU/CSU a liberální FDP.[7]
Dne 15. listopadu 2010 byla Angela Merkelová stvrzena ve funkci stranické předsedkyně.[8] V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetí parlamentní volby se ziskem 41,5 % platných hlasů.[9]
Ve volbách do spolkového sněmu v roce 2017, tj. o čtyři roky později, přivedla jako staronová kancléřka křesťanské demokraty do dalších spolkových voleb, v nichž se CDU sice umístila se ziskem 26,8 % odevzdaných hlasů a získanými 200 křesly na prvním místě (v roce 2013: 34,1%, 255 křesel), avšak s historicky nejhorším volebním výsledkem od konce druhé světové války (od 1949).[10][11][12]
Ve funkci předsedkyně CDU Angelu Merkelovou dne 7. prosince 2018 nahradila Annegret Krampová-Karrenbauerová.[13]
Hospodářská politika
[editovat | editovat zdroj]CDU se zavázala k sociálně tržní ekonomice a vidí to jako garant svobody, prosperity a bezpečnosti v budoucnu. Kromě toho, CDU vidí sociální tržní hospodářství zároveň jako model společnosti v tom, že je přímo připojena k "liberální demokracii". Podle jeho principu svobody a odpovědnosti, stejně jako konkurence a solidarity tvoří jednotku, která zajišťuje sociální spravedlnost. Cílem hospodářské politiky CDU je plná zaměstnanost obyvatel,stabilní a dostatečný hospodářský růst a řádný rozpočet.
Politika rodiny
[editovat | editovat zdroj]CDU vidí v manželství mezi mužem a ženou model společnosti,který je nejlepší a nejspolehlivější základ pro úspěch rodiny. Rodina skládající se z otce, matky a dětí, je považována za základ naší společnosti. Nicméně CDU respektuje i jiné životní plány a staví se proti jakékoli formě diskriminace.
Ovšem manželství mezi páry stejného pohlaví jako je civilní sňatek CDU odmítá a to proto,že zákonem definované manželství je vztah mezi mužem a ženou a to též v zákonu základním. (Jedná se o manželství, ne registrované partnerství-to CDU povoluje)
Vnitřní struktura
[editovat | editovat zdroj]CDU je organizována ve všech německých zemích, s výjimkou Bavorska, v místních sdruženích.
Federální kongres
Federální kongres je nejvyšším orgánem CDU. Schází se nejméně jednou za dva roky, určí základních linii politiky CDU.Přijme program strany a rozhoduje o statutu a stanovách CDU.
Federální výbor
Federální výbor je druhým nejvyšším orgánem a zabývá se všemi politickými otázkami a organizačními záležitostmi.
Federální rada
Prochází rozhodnutí spolkového kongresu a federálního výboru a svolává Národní strany.
Člen CDU
Požadovaný minimální věk pro členství je 16 let. Průměrný věk členů CDU je 57 roků. Členem může být i český občan trvale žijící v Německu. Minimální příspěvek na členství v CDU je odstupňován podle hrubého příjmu a v nižších příjmových skupinách se členství rovná na pět eur měsíčně.
Politické zaměření
[editovat | editovat zdroj]CDU klade velký důraz na regionální sféru, její členové a příznivci jsou většinou křesťansky orientovaní lidé ze všech vrstev společnosti. CDU má mnoho přidružených organizací (Mladá unie, Unie žen, Unie seniorů, Křesťansko-demokratičtí zaměstnanci, Středoněmecké sdružení, Unie středního stavu a mnoho komunálních a profesních organizací).
Přestože CDU se snaží zastávat myšlenky křesťanského učení bez užšího rozlišení na vyznání, největší vliv na ni mají katolíci. CDU je konzervativní strana, obhajuje soukromé vlastnictví a odmítá přehnané státní zásahy do ekonomiky, bojuje proti projevům komunismu a zastává křesťanské hodnoty (podporuje rodinu, odmítá potraty, podporuje církevní školství).
Na druhou stranu dlouho platila za zastánkyni sociálního státu (koncepce sociálního tržního hospodářství).
Tradičně má širokou podporu v Porýní, na venkově a v jižní části Německa.
Mládežnické organizace
[editovat | editovat zdroj]Mládežnickou organizací strany je Junge Union. Křesťanskodemokratické myšlenky také podporuje Ring Christlich-Demokratischer Studenten, která není s partají přímo institucionálně spojená, ovšem řadí se mezi její „spřízněné organizace“.
Kritika
[editovat | editovat zdroj]Na konci 20. století se strana jako celek v reakci na sekularizaci německé společnosti začala vzdalovat svým křesťanským hodnotám, pro což čelí ostré kritice ze strany katolických biskupů i poklesu podpory mezi věřícími voliči.[14]
V únoru 2010 byl iniciován vznik manifestu proti levicovému trendu v německé CDU.[15] Vytýkány jsou především tyto body: stoupající zadlužování státu, levicová společenská politika (gender mainstreaming, svazky homosexuálů, antidiskriminační zákon), multikulturní integrační politika, levicová školská politika apod. Akce je vedená právníkem Friedrich-Wilhelm Siebeckem. Kritika byla otištěna ve významných německých novinách a také na internetu. Cílem je sbírat od sympatizantů podpisy a v případě pokračujícího odklonění CDU doleva, jsou tito konzervativci připraveni založit novou pravicovou politickou stranu.[15]
Přehled předsedů
[editovat | editovat zdroj]Předseda | období |
---|---|
Konrad Adenauer | 1950–1966 |
Ludwig Erhard | 1966–1967 |
Kurt Georg Kiesinger | 1967–1971 |
Rainer Barzel | 1971–1973 |
Helmut Kohl | 1973–1998 |
Wolfgang Schäuble | 1998–2000 |
Angela Merkelová | 2000–2018 |
Annegret Krampová-Karrenbauerová | 2018–2021 |
Armin Laschet | 2021–2022 |
Friedrich Merz | 2022– |
Předsedové frakce CDU/CSU v Bundestagu
[editovat | editovat zdroj]Předseda | období |
---|---|
Heinrich von Brentano di Tremezzo | 1949–1955 |
Heinrich Krone | 1955–1961 |
Heinrich von Brentano di Tremezzo | 1961–1964 |
Rainer Barzel | 1964–1973 |
Karl Carstens | 1973–1976 |
Helmut Kohl | 1976–1982 |
Alfred Dregger | 1982–1991 |
Wolfgang Schäuble | 1991–2000 |
Friedrich Merz | 2000–2002 |
Angela Merkelová | 2002–2005 |
Volker Kauder | 2005–2018 |
Ralph Brinkhaus | 2018–2022 |
Friedrich Merz | 2022– |
Spolkoví kancléři z CDU
[editovat | editovat zdroj]Německý kancléř | období |
---|---|
Konrad Adenauer | 1949–1963 |
Ludwig Erhard | 1963–1966 |
Kurt Georg Kiesinger | 1966–1969 |
Helmut Kohl | 1982–1998 |
Angela Merkelová | 2005–2021 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CDU disponuje v Bundestagu 152 poslanci. Koalice CDU/CSU pak má 197 poslanců, když zbylých 45 mandátů připadá na bavorskou CSU.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Germany [online]. 2017. Dostupné online.
- ↑ BOSWELL, Christina; HOUGH, Dan. Politicizing migration: opportunity or liability for the centre-right in Germany?. Journal of European Public Policy. April 2008, s. 331–48. DOI 10.1080/13501760701847382.
- ↑ Oskar Niedermayer. Parteimitglieder in Deutschland: Version 2019. In: Arbeitshefte aus dem Otto-Stammer-Zentrum, Nr. 30 [online]. Berlin: Freie Universität Berlin 2019 [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Das Corporate Design der CDU Deutschlands [online]. CDU, 17-10-2017. Dostupné online.
- ↑ Strany a volby (Německy)
- ↑ Dlouholetá spolupráce CDU/CSU byla nakrátko ohrožena. TÝDEN.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ Archivovaná kopie. www.amo.cz [online]. [cit. 2010-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-02.
- ↑ AMO. Merkelová na sjezdu CDU: blinkr doprava, odbočit doleva. Hospodářské noviny. 2010-11-17. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-09-2013.
- ↑ Bundestagswahl 2017: Vorläufiges Ergebnis - Der Bundeswahlleiter. www.bundeswahlleiter.de [online]. [cit. 2017-10-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ WITTROCK, Philipp. CDU nach der Wahl: Merkels Macht bröckelt. Spiegel Online. 2017-09-28. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ aev/dpa. 32,9 statt 33,0 Prozent: Falsch gerundet - Ergebnis der Union korrigiert. Spiegel Online. 2017-09-26. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ MALIŠOVÁ, Klára; ČTK. Německá CDU má novou předsedkyni. Ve volbě zvítězila favoritka Krampová-Karrenbauerová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-12-07 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12367
- ↑ a b Archivovaná kopie. prolife.cz [online]. [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křesťanskodemokratická unie na Wikimedia Commons
- (německy)oficiální stránka CDU