Hvozdík

Jak číst taxoboxHvozdík
alternativní popis obrázku chybí
Hvozdík vousatý (Dianthus barbatus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rodhvozdík (Dianthus)
L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík (Dianthus) je bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Hvozdík je velice heterogenní rod, obsahuje okolo 320 druhů.[2]

Jsou to trvalky (hvozdík sivý), jednoleté (hvozdík čínský) i dvouleté (hvozdík vousatý) rostliny. Stonky jsou lesklé, jednoduché nebo rozvětvené, holé nebo mírně chlupaté. Některé rody (hvozdík zahradní) jsou ve své domovině trvalky, u nás se však pěstují jako jednoleté i jako dvouleté rostliny.

Jsou to holé nebo chlupaté byliny s lodyhami jednoduchými nebo rozvětvenými. Některé druhy (hvozdík písečný) vytvářejí husté polštářovité koberce nad kterými vyčnívají stonky s květy, mohou být podle druhu vysoké až 90 cm. Listy jsou úzké, kopinaté, bez palistů, některé jsou srostlé do pochvy. některé druhy mají řapíky. Kořen bývá tlustý, kůlovitý nebo má svazky tenkých oddenků.

Květy jsou oboupohlavé s pěti, často hluboce ozubenými, až roztřepenými, okvětními plátky od barvy bílé přes růžovou až po purpurovou, někdy žíhané tmavšími skvrnami. Jeden druh (Dianthus knappii) má okvětní plátky žluté s purpurovým středem. Často mívají dvojitý květní obal. Kališní lístky jsou na bázi srostlé do trubky dlouhé 10 až 20 mm, okvětních tyčinek je deset. Mnohé květy (hvozdík zahradní) aromaticky voní. Květy tvoří terminálové květenství nebo rostou solitérně. Plodem je tobolka která obsahuje 40 až 100 hněděčerných až černých semen dorzoventrálně zploštělých.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hvozdíky pocházejí hlavně z Evropy, Severní Ameriky, z Asie a Jižní Afriky, jeden druh roste v arktickém pásmu Ameriky. Preferují plné slunce a mírné klimatické podmínky.

Téměř stoprocentní využití hvozdíku je v okrasném zahradnictví, kde bylo vyšlechtěno neuvěřitelných přibližně 27 000 taxonů tohoto rodu.[2] Hvozdíky se pěstují buď jako letničky, dvouletky či trvalky, jako květiny k řezu, nebo hrnkované a také jako oblíbené skalničky, pro krásu květů i libou vůni. Vždyť už ve starověkém Řecku byl nazýván božskou květinou (řecky Dios – Bůh, anthos – květina) (Dianthus).

Hvozdík je místně použitelný i v lidovém léčitelství. Například odvar ze sušených lodyh hvozdíku pyšného se používá k léčení infekcí močových cest i pohlavních orgánů, při zástavě močení, zástavě menstruace i při ekzémech.

Ohrožené druhy

[editovat | editovat zdroj]

Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., ve znění vyhl. 175/2006 Sb., o ochraně přírody a krajiny, považuje:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]