Štětka (rod)
 Štětka | |
|---|---|
 Štětka soukenická (Dipsacus sativus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | štětkotvaré (Dipsacales) |
| Čeleď | zimolezovité (Caprifoliaceae) |
| Rod | štětka (Dipsacus) L., 1753 |
| Druhy rostoucí v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štětka (Dipsacus) je rod dvouletých rostlin tvořený 15 až 20 druhy. Rod byl v minulosti součástí čeledě rostlin štětkovitých, která se s nástupem taxonomického systému APG II stala v roce 2003 součástí čeledě zimolezovitých. Do rodu štětka byl zároveň včleněn rod štětička (Virga).
Jednotlivé druhy rodu pocházejí z Evropy a Asie a druhotně byly některé rozšířeny do Severní Ameriky. V české přírodě se nestejně často vyskytuje pět druhů. Rostliny nejlépe rostou ve vlhké půdě na plném slunci, ve stínu a na kamenitém stanovišti jsou menší a chudě kvetou.[1][2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvouleté byliny se statnými, rozvětvenými lodyhami a hlubokými kořeny. Bazální listy s dlouhými řapíky jsou celokrajné nebo laločnatě zpeřené a po obvodě zubaté či lalokovité. Lodyžní listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, vyrůstají vstřícně, u báze jsou párovitě srostlé a jejich tvary jsou obdobné listům bazálním. Lícní i rubové strany mohou mít lysé nebo chlupaté.
Na koncích lodyh vyrůstají terminální květenství, strbouly kulovitého, vejčitého či válcovitého tvaru tvořené oboupohlavnými květy. Vztyčené nebo široce rozložené zákrovní listeny vyrůstají v jedné nebo dvou řadách a jsou tuhé a pichlavé. V květenství je plevnaté lůžko s tuhými plevami. Každý květ je až po kalich ponořen v pohárku tvořeném dvěma srostlými listenci (někdy považovaném za druhý kalich). Květy mají čtyřcípou trubkovitou nebo nálevkovitou korunu, ze které ční čtyři volné tyčinky s prašníky. V květu je dále spodní, ze dvou plodolistů vytvořený jednopouzdrý semeník s jediným vajíčkem a jednou nitkovitou čnělkou s boční bliznou. Protandrické květy jsou opylovány hmyzem, kterému nabízejí hojnost nektaru a výživného pylu.[4]
Plod je nažka, věnčená vytrvalým kalichem a ponořená v zákrovečku. Rostliny se obvykle rozmnožují nepravidelně klíčícími nažkami, na jaře nebo na konci léta, klíčivost si zachovávají po několik let. Ploidie rodu je 2n = 18.[3][5][6][7]
Význam
[editovat | editovat zdroj]V minulosti byly suché strbouly některých druhů, např. štětky soukenické nebo štětky laločnaté používány k ručnímu česání vlasu vyrobeného sukna. Za tímto účelem byly oba druhy okolo roku 1700 dovezeny do Spojených států, kde zplaněly a na tamních pastvinách se staly nevítaným, intenzívně se šířícím plevelem.
Nyní bývají lodyhy se suchými strbouly barveny a používají se v dekorativních suchých vazbách. V lidovém léčitelství se z jejich kořenů vyrábějí léčivé tinktury pro léčbu revmatismu, tuberkulózy a nemocí trávicího traktu.[8][9]
Nejznámější druhy
[editovat | editovat zdroj]V evropské přírodě vyrůstá těchto osm druhů:
- štětka chlupatá (Dipsacus pilosus)
- štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus)
- štětka planá (Dipsacus fullonum)
- štětka soukenická (Dipsacus sativus)
- štětka větší (Dipsacus strigosus)
- Dipsacus comosus
- Dipsacus ferox
- Dipsacus gmelinii[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Štětka soukenická -
Štětka planá -
Štětka laločnatá -
Štětka větší -
Štětka chlupatá
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.05.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ STEVENS, Peter F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Caprifoliaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 04.2015 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HONG, Deyuan; MA, Liming; BARRIE, Fred R. Flora of China: Dipsacus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARAGSIM, Oldřich. Včelařské dřeviny a byliny. 2., upr. vyd. vyd. Praha: Grada ISBN 978-80-247-4647-0, ISBN 80-247-4647-6. OCLC 842345297 S. 146.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/2: Štetka [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1985 [cit. 2016-05-26]. S. 145. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Štětka [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-05-26]. S. 375. Dostupné online.
- ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Dipsacus [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 04.05.2000 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Dipsacus fullonum et Dipsacus laciniatus [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Léčivá síla rostlin: Štětka planá [online]. Časopis dTest, dTest, o.p.s., Praha, rev. 11.11.2008 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea: Dipsacus [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu štětka na Wikimedia Commons 
Taxon Dipsacus ve Wikidruzích
