Bělotrn
 Bělotrn | |
|---|---|
 Bělotrn (Echinops) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | bodlákové (Carduoideae) |
| Rod | bělotrn (Echinops) L., 1753 |
| Druhy rostoucí v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělotrn (Echinops) je rod rostlin čítající okolo 120 druhů, jsou statného vzrůstu a svým vzhledem připomínají bodláky. V čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) je rod řazen do podčeledě Carduoideae.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Původní areál rozšíření těchto rostlin byl v západní a střední Asii včetně Číny, v oblasti Středozemního moře, východní Evropy a tropické Afriky kde vyrůstaly nejčastěji na stepních a polopouštních územích. Postupně se bělotrn rozšířil po celé Evropě a byl zavlečen do Severní Ameriky. Nejčastějším místem výskytu jsou kamenitá a suchá místa, některé druhy rostou i na velmi chudé půdě.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jsou to vytrvalé, výjimečně jednoleté, statné rostliny s přímými jednoduchými nebo jen chudě větvenými lodyhami. Poměrně velké listy jsou většinou různotvaré, přízemní vyrůstají obvykle v růžici a lodyžní mohou být s řapíky nebo přisedlé a částečně objímavé. Nebývají celistvé, ale peřenoklané nebo peřenosečné, nejčastěji jsou na okrajích nepravidelně zubaté a na koncích ostnaté, většinou jsou chlupaté stejně jako lodyhy.
Bílé, modré nebo fialové kulovité květenství strboul vyrůstající na koncích lodyh je tvořeno množstvím pravidelně sestavených jednokvětých úborů s trojřadými zákrovy s listeny nestejných tvarů i velikostí. Pětičetné, oboupohlavné květy jsou trubkovitého tvaru. Kališní lístky jsou drobné nebo zakrnělé, korunní jsou srostlé do trubky. V květu je pět tyčinek s našedlými prašníky a ze spodního semeníku složeného ze dvou plodolistů vystupuje čnělka s hluboce vykrojenou bliznou vyčnívající z koruny. V hloubí květů, které opyluje hmyz, jsou nektaria. Plodem je krátká, pětižeberná, ochmýřená nažka rozšiřována po okolí větrem. Z rodů vyskytujících se v české flóře jsou podle molekulární studie bělotrnu nejbližší rody pupava (Carlina) a ostropes (Onopordum).[3][4][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha - Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online.
- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PŘIBÍKOVÁ, Eva. DP: Ekologická studie invazního druhu Echinops sphaerocephalus... [online]. Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, rev. 28.04.2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Atlas rostlin: Bělotrn [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2011-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21.
- ↑ Flora of North America: Echinops [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bělotrn na Wikimedia Commons - (anglicky) Video – Rozkvétání bělotrnu kulatohlavého
