Ellen G. Whiteová

Ellen G. Whiteová
Ellen G. Whiteová (1864)
Rodné jméno	Ellen Gould Harmon
Narození	26. listopadu 1827 Gorham
Úmrtí	16. července 1915 (ve věku 87 let) Elmshaven
Místo pohřbení	Oak Hill Cemetery
Povolání	spisovatelka
Témata	náboženský vůdce
Manžel(ka)	James White (1846–1881)
Děti	Henry N. White[1][2] Edson White[1][2] William C. White[1][2] John H. White[1][2]
Rodiče	Robert Harmon a Eunice Harmon[3]
Příbuzní	Elizabeth Bangs, Caroline T. Clough, Mary P. Foss, Harriet McCann, John B. Harmon, Sarah B. Belden a Robert F. Harmon (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ellen Gould Whiteová (26. listopadu 1827, Gorham – 16. července 1915, Elmshaven), rozená Harmonová, patřila mezi nejvlivnější postavy první generace Adventistů sedmého dne.

Whiteová se narodila 26. listopadu 1827 v Gorhamu ve státě Maine. V mládí se nechala inspirovat milleritským kazatelem, hlásající blízký konec světa, jež má nastat v roce 1843 nebo 1844. Když se tak nestalo, dostalo se jí zjevení, v kterém byla ujištěna o správnosti počínání komunity, v níž žila. Z této skupinky adventistů, navazujících na W. Millera se v 60. letech 19. století utvořila Církev adventistů sedmého dne.

Ellen G. Whiteová dostávala soukromá zjevení a vize po zbytek svého života. Tato zjevení měla charakter jak soukromý, tak i věroučný a ovlivnila tak utváření věrouky adventistů sedmého dne. V polemikách s jinými církvemi však současníci E.G. White zdůrazňovali, že její zjevení neměla nikdy ve věrouce iniciační roli, ale spíše roli potvrzující. Ve věroučných bodech církve, jejichž hlavní část je obsažena také v křestním slibu, je uznána Božská inspirace jejích spisů. Tato inspirace sice není vnímána jako alternativní zdroj Zjevení k Písmu, její zjevení jsou však v adventizmu vnímány jako pro církev závaznější než je tomu např. u soukromých zjevení u světců římskokatolické církve. V adventizmu však existuje široký, především laický proud, který se nazývá progresivní (odpůrci je pak nazýván liberální, ač s teologickým liberalizmem 19. a 20. století nesouvisí), jež je k inspiraci jejích spisů skeptický. Odpůrci víry v inspirovanost zjevení E. G. Whiteové poukazují na vážný úraz hlavy utrpěný v dětství a její celkové chatrné zdraví, jež může stát za jejími zážitky. Její obhájci poukazují na skutečnost, že v jejích viděních byly obsaženy znalosti, jimiž ona sama nedisponovala (např. poznatky ze soudobé astronomie).

Zemřela 16. července 1915 v Elmshavenu.

Jejím přínosem ve formování adventismu sedmého dne je na prvním místě důraz na zdravý životní styl, především odmítání alkoholu a tabáku a ve vhodných podmínkách také vegetariánství. Velmi se angažovala také v budování adventistického systému školských a zdravotnických zařízení. V teologických debatách v posledních dvou dekádách 19. století také podpořila v adventismu christocentrický směr, jenž reagoval na přehnanou tematizaci adventistických specifických učení na úkor základních křesťanských nauk. Do jisté míry bylo také její zásluhou, že se v adventizmu neprosadily antitrinitární nauky a adventizmus se formoval na křesťanské platformě. Ač je dnes její odkaz spojený spíše s tzv. historickým adventismem, který se snaží pevně stát za teologií prvních generací amerických adventistů, ve své době vystupovala spíše pro zdravý posun teologie a chápání základních biblických pravd a odmítala strnulý dogmatismus.

Za svého života napsala přes 5000 článků a na 40 knih, které se čtou dodnes.

• Cesta ke Kristu (česky poprvé 1894)

série pěti knih pod názvem Drama věků

• Myšlenky z hory blahoslavenství
• Výchova

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ellen G. Whiteová na Wikimedia Commons
• Osoba Ellen Gould Whiteová ve Wikicitátech

• Ellen White info website (anglicky)
• Ellen Gould Whiteová – info stránky
• Kniha Velký spor věků Text
• Kniha online Velký spor věků
• Prorokyně EGW
• Biblické archeologické noviny
• Audioknihy Ellen Gould Whiteové