Emámalí Habíbí

Emámalí Habíbí
Osobní informace
Rodné jméno	امامعلی حبیبی گودرزی (iran.)
Datum narození	27. května 1931 (93 let)
Místo narození	Darzíkolá, Bábol, Mázandarán Írán Írán
Stát	Írán
Přezdívka	„Mazandaranský tygr (Babr Mázandarání)“
Sportovní informace
Klub	Sárí (klub)
Trenéři	Habíbolláh Bolúr (حبیب‌الله بلور) (repr.)
Kategorie	lehká střední váha
Zápasnický styl	národní zápas (lučo košti), volný styl
Účast na LOH	1956, 1960
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2019

Přehled medailí
Zápas na LOH
zlato	LOH 1956 Melbourne	v.s. −67 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
zlato	MS 1959 Teherán	velterová váha
zlato	MS 1961 Jokohama	velterová váha
zlato	MS 1962 Toledo	střední váha

Emámalí Habíbí Gúdarzí (* 27. května 1931) je bývalý íránský zápasník – volnostylař, olympijský vítěz z roku 1956.

Narodil se a vyrostl v obci Darzíkolá nedaleko Bábolu v provincii Mázandarán. Zápasení se věnoval od útlého dětství v místním národním zápasnickém stylu lučo košti (mazandaranský zápas). Centrem tohoto zápasu bylo město Sárí, kde se během svátků pravidelně scházili nejlepší zápasníci z okolí. Svůj první velký sárijský turnaj vyhrál jako vojín posádky v Gorgánu, za co dostal několikadenní propustku. Po skončení vojenské služby se usadil v Šáhí (dnes Káemšahr), kde pracoval nejprve v kovářské dílně a později v textilce.^[1][2]

V polovině padesátých let dvacátého století do Šáhí zavítal reprezentační trenér olympijského zápasu ve volném stylu Habíbolláh Bolúr s olympijským medailistou Abdolláhem Modžtabavím a pozvali ho do Sárí na střetnutí teheránských zápasníků s místními mazandaranskými zápasníky. Jako jediný z mazandarských zápasníků porazil teheránského soupeře a vysloužil si pozvánku do reprezentace. Aby se mohl připravit na íránskou olympijskou kvalifikaci v roce 1956, ho starosta Šáhí zaměstnal jako hasiče. Každý den dojížděl na kole do 20 km do Sárí, kde měl vytvořené podmínky pro přípravu. Při íránské olympijské kvalifikaci v Teheránu porazil všech 17 soupeřů včetně úřadujícího mistra světa v olympijském volném stylu Džahánbachta Tovfíga. V opakovaném zápase o potvrzení olympijské nominace mistra světa Tovfíga opět porazil a vysloužil si start na olympijských hrách v Melbourne. Při druhém zápasu s Tovfígem dostal přezdívku "Mazandaranský tygr" (ببر مازندران). V Melbourne startoval ve volném stylu ve váze do 67 kg jako mezinárodně neznámý zápasník. Hned v úvodním kole porazil na lopatky obhájce zlaté olympijské medaile Švéda Olleho Anderberga a podobným způsobem si počínal i v dalších kolech. V závěrečném kole porazil před časovým limitem na lopatky osetského Sověta Alimbeka Bestajeva a získal nečekanou zlatou olympijskou medaili. Stal se historicky prvním zlatým olympijským medailistou z Íránu. Zajímavostí je, že celý olympijský turnaj bojoval s vysokou horečkou a po jeho skončení musel být hospitalizován v nemocnici.^[3]

Od roku 1959 startoval ve výšší váze do 73 kg. V roce 1960 odcestoval na olympijské hry v Římě jako úřadující mistr světa. V pátém kole nastoupil k zápase dvou prozatím neporažených zápasníků s Američanem Dougem Blubaughem. V zápase s Američanem bojoval aktivně, ale v polovině zápasu chyboval, soupeř ho složil na žíněnku a dostal na lopatky. Porážka s Američanem ho stála postup do tříčlenného finále. Obsadil až dělené 4. místo.

Od roku 1962 startoval v nové váhové kategorii do 78 kg. Sportovní kariéru ukončil potom co se nevešel do íránského olympijského týmu pro olympijské hry v Tokiu v roce 1964 přes Mohammadalího Sanatkarána. Po skončení sportovní kariéry se věnoval politické práci. Několik let zastupoval rodnou provincii Mázandarán v íránském parlamentu (Národní shromáždění) a ve volném čase se věnoval trenérské práci.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emámalí Habíbí na Wikimedia Commons
• Emámalí Habíbí v databázi Olympedia (anglicky)