Suchopýr

Jak číst taxoboxSuchopýr
alternativní popis obrázku chybí
Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďšáchorovité (Cyperaceae)
Rodsuchopýr (Eriophorum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchopýr (Eriophorum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).

Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. Čepele (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou buď uspořádány do kuželu nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev, spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). Okvětí je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je trojhranná nažka.

Rozšíření ve světě

[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 25 druhů, rozšířených v chladné části mírného pásu a v chladném pásu celé severní polokoule.

Rozšíření v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V ČR rostou 4 druhy, všechno to jsou vlhkomilné slatiništní až rašeliništní druhy. Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) je druh rašelinišť, jako jediný z suchopýrů rostoucích v ČR má jen jednotlivé klásky, najdeme ho hlavně v horách. Celkem běžným druhem slatinných luk a rašelinišť je suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Vzácnější a silně ohrožený (C2) je suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Velmi vzácný a kriticky ohrožený (C1) je suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]