Erzja
Erzja (эрзянь кель) | |
---|---|
Rozšíření | Rusko (Mordvinsko, Nižněnovgorodská oblast, Čuvašsko, Uljanovská oblast, Samarská oblast, Penzenská oblast, Saratovská oblast, Orenburská oblast, Tatarstán, Baškortostán) |
Počet mluvčích | 614 000 (2002)[1] |
Klasifikace | |
Písmo | Cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Mordvinská republika (Rusko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | myv (B) myv (T) |
ISO 639-3 | myv |
Ethnologue | MYV |
Wikipedie | |
myv.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erzja (erzjansky эрзянь кель, rusky эрзянский язык) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků. Mluví jím zhruba 600 000 lidí v severních, východních a severozápadních částech Mordvinské republiky v Rusku.[1] Mimo Ruskou federaci jsou menšiny mluvčích také v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Lotyšsku, Litvě, Turkmenistánu, Ukrajině a v Uzbekistánu.[1]
Erzja používá cyrilici neboli azbuku, která se nijak neliší od cyrilice používané ruským jazykem. Spolu s jazykem mokša je úředním jazykem Mordvinska v Rusku. Oba jazyky jsou spolu úzce příbuzné, nicméně se značně liší ve fonologii, morfologii a slovní zásobě.
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]Samohlásky
[editovat | editovat zdroj]Přední | Střední | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřená | i | ɨ | u |
Středová | e | o | |
Otevřená | a |
Souhlásky
[editovat | editovat zdroj]Labiální | Alveolární | Post- alveolární | Palatální | Velární | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
tvrdá | měkká | ||||||
Nazální | /m/ | /n/ | /nʲ/ | /ŋ/ | |||
Plozivní | neznělá | /p/ | /t/ | /tʲ/ | /k/ | ||
znělá | /b/ | /d/ | /dʲ/ | /ɡ/ | |||
Afrikátní | neznělá | /ts/ | /tsʲ/ | /tʃ/ | |||
Frikativní | neznělá | /f/ | /s/ | /sʲ/ | /ʃ/ | /x/ | |
znělá | /v/ | /z/ | /zʲ/ | /ʒ/ | |||
Vibrantní | /r/ | /rʲ/ | |||||
Aproximantní | /l/ | /lʲ/ | /j/ |
Abeceda
[editovat | editovat zdroj]Moderní erzjanská abeceda je stejná jako ruská:
А /a/ | Б /b/ | В /v/ | Г /ɡ/ | Д /d/ | Е /je/ | Ё /jo/ | Ж /ʒ/ | З /z/ | И /i/ | Й /j/ |
К /k/ | Л /l/ | М /m/ | Н /n/ | О /o/ | П /p/ | Р /r/ | С /s/ | Т /t/ | У /u/ | Ф /f/ |
Х /x/ | Ц /t͡s/ | Ч /t͡ʃ/ | Ш /ʃ/ | Щ /ʃt͡ʃ/ | Ъ /-/ | Ы /ɨ/ | Ь /◌ʲ/ | Э /e/ | Ю /ju/ | Я /ja/ |
Verze erzjanské abecedy před rokem 1927 zahrnovala další písmena s dieresí (ä) a šva (ə):
А /a/ | Б /b/ | В /v/ | Г /ɡ/ | Д /d/ | Е /je/ | Ё /jo/ | Ж /ʒ/ | З /z/ | И /i/ | Й /j/ | К /k/ |
Л /l/ | M /m/ | Н /n/ | нг /ŋ/ | О /o/ | П /p/ | Р /r/ | С /s/ | Т /t/ | У /u/ | Ф /f/ | Х /x/ |
Ц /t͡s/ | Ч /t͡ʃ/ | Ш /ʃ/ | Щ /ʃt͡ʃ/ | Ъ /-/ | Ы /ɨ/ | Ь /◌ʲ/ | Э /e/ | Ю /ju/ | Я /ja/ | ä /æ/ | ə /ə/ |
Latinka (oficiálně schválená vládou Nižněnovgorodské oblasti v roce 1932, ale nikdy nebyla použita): a в c ç d ә e f g y i j k l m n o p r s ş t u v x z ƶ ь
Gramatika
[editovat | editovat zdroj]Příklad časování slovesa кундамс / kundams (lovit):
jednotné číslo | množné číslo | |||
---|---|---|---|---|
1. os. | кундaн / kundan | lovím | кундатанo / kundatano | lovíme |
2. os. | кундaт / kundat | lovíš | кундатадo / kundatado | lovíte |
3. os. | кунды / kundy | loví | кундыть / kundyt' | loví |
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]Erzja | Česky |
вейке | jeden |
кавто | dva |
колмо | tři |
ниле | čtyři |
вете | pět |
кото | šest |
сисем | sedm |
кавксо | osm |
вейксэ | devět |
кемень | deset |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erzya language na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu erzja na Wikimedia Commons
- (rusky)(anglicky) Ugrofinská elektronická knihovna od Ugrofinského informačního centra v Syktyvkaru (Republika Komi) (texty jsou v marijštině, komi, udmurtštině, erzje a mokše)
- (rusky)(erzjansky) Erzjanj Mastor - Společnost pro ochranu Erzjanského jazyka
- (rusky)(erzjansky)(mokšansky) Zprávy v jazycích Erzja a Mokša