Zábluda

Zábluda
Zábluda červená (Escallonia rubra)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	zábludotvaré (Escalloniales)
Čeleď	zábludovité (Escalloniaceae)
Rod	zábluda (Escallonia) Mutis ex L.f., 1782
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zábluda (Escallonia) je středoamerický a jihoamerický rod keřů nebo nízkých stromků. Rod je tvořený asi 40 často podobnými, a proto nelehce rozlišitelnými druhy a patří do čeledi zábludovitých, často je uváděna jeho minulá a již neplatná příslušnost k čeledi rostlin meruzalkovitých.

Rostliny jsou rozšířeny od Kostariky na severu až po pobřeží kolem Magellanova průlivu na jižním cípu Ameriky. Největší druhová rozmanitost je v hornatých oblastech And, dobře také rostou i v blízkosti moře. Na půdu nejsou náročné, potřebují jen dostatek vláhy, často se vyskytují na dlouhodobě zamokřených místech. Pro zdárný růst a kvetení požadují plně osluněné stanoviště, tolerují horské i slané přímořské prostředí. Některé druhy snášejí i tuhou zimu, při které shazují listy, ale do dřeva nenamrzají.

Nejčastěji stálezelené dřeviny se stonky nebo kmínky se šedavou loupající se kůru dorůstající nejvýše do 3 m. Některé druhy jsou různě intenzivně porostlé tuhými chlupy. Listy jsou kožovité, leskle zelené, vyrůstají střídavě, jsou přisedlé a nemají palisty. Jejich čepele jsou obvejčité, eliptické nebo podlouhlé, po obvodě ostře pilovité, na bázi klínovité a na konci špičaté a mají zpeřenou žilnatinu.

Oboupohlavné, pravidelné, pětičetné, krátce stopkaté květy s mělkou češulí a vonící po medu vyrůstají na koncích větviček v hroznech či latách nebo osamoceně. Kalichy jsou tvořeny vejčitými lístky s ostrým vrcholem. Mnohem delší, volné a zvonkovitě uspořádané korunní lístky jsou podlouhle lopatkovité, mají dlouhý nehtík tvořící trubku, na jejím konci kolmo odstávají a jsou nazpět ohnuté. V květu jsou nektaria, pět tyčinek dlouhých asi jako kališní lístky a dvou nebo třídílný spodní semeník nesoucí válcovitou čnělku s bliznou. Květy bývají barvy růžové, červené, karmínové, žluté nebo i bílé. Kvetou od června do října, za opylovače slouží včely, motýli i kolibříci.

Plody jsou do 1 cm dlouhé suché tobolky s mnoha malými, podélnými a často zakřivenými semeny. Zábludy se samovolně rozmnožují semeny, uměle pak řízky.

Některé druhy se cíleně šlechtí pro zahradnické účely, jsou pro své květy vysazovány i v Evropě (včetně České republiky). V domovině bývají keře pro svou špatnou prostupnost používány k ohrazení pozemků, poskytují také vhodné prostředí pro hnízdění drobného ptactva. Dřevo, které není kvalitní, slouží převážně k topení.

České jméno "zábluda" dal rodu v 19. století botanik Karel Bořivoj Presl. V historické slovenštině zábluda značí cestu, která nikam nevede, slepou uličku.

• Arboles y arbustos de los Andes del Ecuador: Escallonia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. (španělsky) 
• Plant of the month: Escallonia [online]. Whatcom County Extension, Washington State University, Pullman, WA, USA [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-06. (anglicky) 
• Dendrologie.cz: Escallonia [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. 
• Escallonia [online]. Britannica - The Online Encyclopedia [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
• ONDREJOVIČ, Slavomír. Historický slovník slovenského jazyka [online]. Literárne informačné centrum, Bratislava, SK, rev. 2008 [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20. (slovensky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zábluda na Wikimedia Commons