Flavio Briatore

Flavio Briatore
Flavio Briatore (2009)
Flavio Briatore (2009)
Narození12. dubna 1950 (74 let)
Verzuolo
Povolánípodnikatel, sportovní agent a manažer
ZaměstnavatelBenetton
ChoťElisabetta Gregoraci (2008–2017)[1]
Partner(ka)Naomi Campbell (1998–2001)
Heidi Klumová (2003–2004)
DětiLeni Klum
Webwww.flaviobriatore.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavio Briatore (* 12. dubna 1950 Verzuolo, Piemont) je italský multimilionář, známý svým působením v šampionátu Formule 1.

Vystudoval zeměměřičství, živil se zpočátku jako lyžařský instruktor, později byl majitelem restaurací a pojišťovacím agentem, v 80. letech působil na italské burze. V letech 1984 a 1986 byl souzen za finanční machinace a účast na nelegálních hazardních hrách, avšak před nástupem trestu uprchl na Americké Panenské ostrovy.

V roce 1988 se stal manažerem týmu Benetton F1. V roce 1991 do něj angažoval pozdějšího sedminásobného mistra světa Michaela Schumachera. V roce 2002 objevil pro tým Renault F1 Fernanda Alonsa. Mezinárodní automobilová federace mu v roce 2009 za zinscenování taktické havárie Nelsona Piqueta Jr. udělila doživotní zákaz činnosti, který byl později zmírněn na tři roky.[2] V roce 2018 byl v Itálii odsouzen k 18 měsícům vězení za daňové úniky.[3]

Byl také spolumajitelem anglického fotbalového klubu Queens Park Rangers FC.[4] Je vlastníkem luxusního resortu Lion in The Sun v Keni a řetězce nočních klubů Billionaire.

S modelkou Heidi Klumovou má dceru. S manželkou Elisabettou Gregoraci mají syna.

  1. Flavio Briatore ed Elisabetta Gregoraci si separano ma restano soci in affari. La Stampa. 29. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2024-09-25].
  2. Nové vedení FIA mírní tresty vynesené Mosleyem. Briatore se možná vrátí. iDNES.cz [online]. 2010-04-12 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  3. KUBALA, Petr. Flavio Briatore má jít na 1,5 roku do vězení. F1Sport.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  4. O osudu Briatoreho v anglickém fotbalu se nakonec nerozhodlo. www.sport.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]