Françoise Dürrová

Françoise Dürrová
Narození	25. prosince 1942 (81 let) Alžír
Povolání	tenistka a tenisová trenérka
Ocenění	Sarah Palfrey Danzig Award (1994) rytíř Řádu čestné legie (2023) Mezinárodní tenisová síň slávy důstojník Národního řádu za zásluhy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Françoise Dürrová (* 25. prosince 1942, Alžír, Alžírsko) je bývalá francouzská tenistka.

Jejím největším úspěchem bylo vítězství ve dvouhře na Roland Garros roku 1967 (byla na 33 let poslední francouzskou vítězkou).^[1] Ve Wimbledonu bylo jejím maximem semifinále (1970), stejně jako na US Open (1967). Jejím maximem na světovém singlovém žebříčku bylo 3. místo v roce 1967. Ještě větších úspěchů dosáhla v ženské čtyřhře, kde byla světovou jedničkou (1969), pětkrát vyhrála pařížský grandslam (1967, 1968, 1969, 1970, 1971) a dvakrát US Open (1969, 1972). Během pařížských triumfů byla třikrát její spoluhráčkou krajanka Gail Chanfreauová (1967, 1970, 1971) a dvakrát Britka Ann Haydonová-Jonesová (1968, 1969). Flushing Meadows dobyla v prvém případě po boku Američanky Darlene Hardové, ve druhém s Nizozemkou Betty Stöveovou. Ve Wimbledonu prohrála v ženské čtyřhře šest finálových zápasů (1965, 1968, 1970, 1972, 1973, 1975).^[2] V roce 1979 vyhrála ženskou čtyřhru na Turnaji mistryň, znovu s Betty Stöveovou. Nastupovala i do čtyřhry smíšené, třikrát triumfovala v Paříži (1968, 1971, 1973), jednou ve Wimbledonu (1976). Ke všem pařížským titulům v mixu jí pomohl krajan Jean-Claude Barclay, k wimbledonskému Australan Tony Roche. Reprezentovala Francii i ve Fed Cupu, připsala si zde 31 výher a 17 proher. V roce 2003 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Françoise Dürrová na Wikimedia Commons