Francouzská Polynésie
Francouzská Polynésie Polynésie française Porinetia Farani | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Ia Ora 'O Tahiti Nui | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Papeete | ||
Rozloha | 4 167 km² | ||
Nejvyšší bod | Mont Orohena (2241 m n. m.) | ||
Časové pásmo | −10 | ||
Poloha | 17°32′ j. š., 149°34′ z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 268 270 | ||
Hustota zalidnění | 64 ob. / km² | ||
Jazyk | francouzština (úřední jazyk), tahitština a další jazyky | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | zámořské společenství Francie | ||
Prezident | Édouard Fritch | ||
Měna | CFP frank (XPF) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 258 PYF PF | ||
MPZ | F | ||
Telefonní předvolba | +689 | ||
Národní TLD | .pf |
Francouzská Polynésie (francouzsky Polynésie française) je zámořské společenství Francie v Oceánii tvořené 118 ostrovy rozesetými po území, velkém asi jako celá Evropa.
Vědci se dnes všeobecně shodují, že právě Francouzská Polynésie je územím, které bylo osídleno lidmi jako jedno z posledních míst planety. Prvními ostrovy, které byly ve Francouzské Polynésii osídleny, byly Markézské ostrovy. Stalo se tak teprve ve druhém století před naším letopočtem. Z Francouzské Polynésie pochází aerolinie AirTahiti a Air Tahiti Nui.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Polynésané souostroví osídlili kolem roku 200 př. n. l. V reakci na vyhoštění francouzské katolické misie byla na ostrovy vyslána válečná loď a v roce 1842 byl nad Tahiti a ostrovem Tahuata vyhlášen francouzský protektorát. Celé souostroví bylo Francií anektováno v 80. letech 19. století.[1]
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Francouzská Polynésie, francouzské závislé území, užívá vedle francouzských symbolů i své vlastní.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Francouzské Polynésie je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, červeným, bílým a červeným, o poměru šířek 1:2:1. Uprostřed bílého pruhu je umístěn znak Francouzské Polynésie.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znak Francouzské Polynésie je kruhový emblém. V něm je na pěti stylizovaných modrých pruzích mořských vln vyobrazený červený, hnědě korunovaný a čelně plující domorodý člun s plachtou. Na člunu je napříč položená hnědá plošina, na které stojí pět stylizovaných hnědých lidských postav. Za člunem září deset žlutých slunečních paprsků.
Hymna
[editovat | editovat zdroj]Hymna Francouzské Polynésie je píseň Ia Ora 'O Tahiti Nui (česky Ať žije Tahiti Nui). Hudbu složil Jean Paul Berlier, na textu se podílelo více osob.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ostrovy se seskupují do několika souostroví sopečného původu, která dohromady pokrývají oblast o rozměrech asi 2000 km² ze západu na východ a 2400 km² ze severu na jih. Sousedy Francouzské Polynésie jsou na západě ve vzdálenosti asi 350 km Cookovy ostrovy, na severu ve vzdálenosti asi 430 km Kiribati a na východě ve vzdálenosti asi 370 km Pitcairnovy ostrovy.
Skládá se z pěti souostroví, nejznámějším ostrovem je zřejmě Tahiti v souostroví Společenské ostrovy. Ostrov Tahiti je nejosídlenější a nachází se na něm hlavní město Papeete s mezinárodním letištěm Fa'a'ā International Airport, které je jediným mezinárodním letištěm ve Francouzské Polynésii (bylo postaveno v roce 1960). Díky tomu je Tahiti leteckou bránou Francouzské Polynésie a všichni, kteří sem přilétají ze zahraničí, musí projít právě Papeete. Tahiti je vzdáleno asi 7800 km západně od pobřeží Peru a 3800 km od severovýchodního okraje Nového Zélandu.
Francouzská Polynésie je jednou z pěti tzv. Zámořských společenství a dělí se oficiálně[2] na pět částí (francouzsky subdivisions administratives):
- Návětrné ostrovy (francouzsky Îles du Vent), jež jsou součástí Společenských ostrovů
- Závětrné ostrovy (francouzsky Îles Sous-le-Vent), jež jsou součástí Společenských ostrovů
- Souostroví Markézy (francouzsky Îles Tuamotu Marquises)
- Souostroví Tuamotu – Gambierovy ostrovy (francouzsky Îles Tuamotu Tuamotu-Gambier)
- Jižní souostroví (francouzsky Îles Australes), jehož součástí je Bassovy ostrovy (francouzsky Îles (de) Bass)
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]K hlavním zdrojům příjmů Francouzské Polynésie patří turistika, chov černých perel a produkce kopry pro olej. Také se tu pěstují ananasy, vanilka, káva a různé ovoce.
Testování atomových zbraní
[editovat | editovat zdroj]Francouzská Polynésie sloužila jako pokusná střelnice pro atomové zbraně v 60. až 90. letech 20. století, kam se přesunuly ze severní Afriky poté, co se osamostatnila bývalá kolonie Alžírsko.[3] Na atolech Mururoa a Fangataufa Francie až do roku 1973 prováděla pokusné jaderné výbuchy v atmosféře, poté až do roku 1996 výbuchy podzemní.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Francouzská Polynésie: Malé souostroví s jadernou minulostí. 100+1 zahraniční zajímavostí. 8. února 2018.
- ↑ Journal officiel de la République française ("Official Journal of the French Republic"), May 20 1972.
- ↑ Jaderné testy zhoršily zdraví domorodců. Aktuálně.cz [online]. Economia, 4.8.2006 [cit. 2010-02-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠUTA, Miroslav. 20 let od útoku na Rainbow Warrior – Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky [online]. Britské listy, 11. července 2005 [cit. 2010-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-01.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská Polynésie na Wikimedia Commons
- Průvodce Francouzská Polynésie ve Wikicestách
- Slovníkové heslo Francouzská Polynésie ve Wikislovníku