Řebčík
 Řebčík | |
|---|---|
 Řebčík královský (Fritillaria imperialis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | liliotvaré (Liliales) |
| Čeleď | liliovité (Liliaceae) |
| Rod | řebčík (Fritillaria) L., 1753 |
| Druhy pěstované v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řebčík (Fritillaria) je rod jednoděložných rostlin z čeledi liliovité v užším pojetí (Liliaceae s. str.). Někteří autoři (např. Dostál 1989) z něho vydělují menší rod Petilium J. St.-Hill., česky komonka. Tento článek pojednává o rodu řebčík v širším pojetí (Fritillaria s.l.) včetně rodu Petilium.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná o vytrvalé pozemní byliny, s cibulemi. Někdy jsou přítomny i vedlejší cibulky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou střídavé, někdy vytvářejí přeslen, u nekvetoucích rostlin je list jen 1, jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou čárkovité, kopinaté až vejčité, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla řídkých hroznech, někdy je přítomen pouze jeden květ. Květy jsou nápadné, ve tvaru zvonku či číšky, různých barev, okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které volné. Tyčinek je 6 (3+3). Gyneceum je složeno ze tří plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.
Rozšíření ve světě
[editovat | editovat zdroj]Je známo asi 100 až 130 druhů, které jsou rozšířeny převážně v Evropě, Asii a v Severní Americe, nejvíce ve Středomoří a ve střední Asii.
Rozšíření v Česku
[editovat | editovat zdroj]V ČR není žádný druh původní. Řebčík kostkovaný (Frittilaria meleagris) je původní v jižní Evropě a jeho přirozený výskyt zasahuje s jistotou až na jižní Slovensko. Existují i staré údaje z Čech, zda se jednalo o původní výskyt či nikoliv je sporné. V současnosti tyto lokality už zanikly, ale druh je pěstován a občas zplaňuje. Hojně je pěstován a vzácně zplaňuje také řebčík královský neboli komonka královská (Fritillaria imperialis, syn.: Petilium imperiale), původní je ve střední Asii.
-
Řebčík královský -
Cibule řebčíku královského -
Řebčík kostkovaný -
Plody řebčíku královského 'Lutea')
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- řebčík bledý (Fritillaria pallidiflora), syn. řebčík bledokvětý
- řebčík horský (Fritillaria montana)
- řebčík kamčatský (Fritillaria camtschatcensis)
- řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris)
- řebčík královský (Fritillaria imperialis)
- řebčík maloruský (Fritillaria ruthenica)
- řebčík Maximovičův (Fritillaria maximowiczii)
- řebčík Michajlovského (Fritillaria michailovskyi)
- řebčík ostrokvětý (Fritillaria acmopetala)
- řebčík perský (Fritillaria persica)
- řebčík pontický (Fritillaria pontica)
- řebčík sicilský (Fritillaria messanensis)
- řebčík širokolistý (Fritillaria latifolia)
- řebčík Thunbergův (Fritillaria thunbergii)
- řebčík usurijský (Fritillaria ussuriensis)[1][2]
Využití ve výzkumu
[editovat | editovat zdroj]Řebčík je poměrně často využíván ve výzkumu dědičného materiálu, neboť má extrémně velké chromozomy. U druhu Fritillaria uva-vulpis dosahuje jedna sada jeho genetické informace velikosti 12,5×105 párů bází.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ Botany.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Květena ČR: 8 nebo 9 díl
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řebčík na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo řebčík ve Wikislovníku- http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm Archivováno 3. 5. 2012 na Wayback Machine.
- http://www.efloras.org/
- http://linnaeus.nrm.se/flora/
- http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html)
