Haldenstein

Haldenstein
Haldenstein
Haldenstein
Haldenstein – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška566 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresPlessur
ObecChur
Haldenstein
Haldenstein
Haldenstein, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,56 km²
Počet obyvatel1 088 (31.12.2020)
Hustota zalidnění58,6 obyv./km²
Správa
PSČ7023
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haldenstein (rétorománsky Lantsch sut) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Plessur. Nachází se v údolí Rýna, asi 3 kilometry severně od Churu v nadmořské výšce 566 metrů. Má zhruba 1 000 obyvatel.

K 1. lednu 2021 se Haldenstein na základě výsledku referenda sloučil s Churem a stal se tak součástí kantonálního hlavního města.[1]

Zřícenina hradu Haldenstein na malbě z roku 1830

Nejstarší archeologické nálezy v Haldensteinu pocházejí z období neolitu a byly nalezeny na zřícenině Lichtenstein, nacházející se nad obcí. Na území obce lze prokázat osídlení z pozdní doby bronzové (kolem roku 800 př. n. l.). Na hradě Haldenstein byly nalezeny pozůstatky římského osídlení. Vesnice byla v listinách poprvé zmíněna pravděpodobně v roce 1149 jako přídomek pro osobní jméno Iohannes de Lanze. V roce 1375 se název obce objevuje jako Lentz inferior („Dolní Lentz“); ekvivalent přídavného jména, kterým se obec odlišovala od Oberlentzu, se zachoval v románském názvu Lantsch sut. S přechodem na němčinu nahradil od 14. století starší název osady, jehož původ se nepodařilo objasnit, název hradu Haldenstein, který se nachází nad obcí. Název Lantsch sut se používal ve 13. a 14. století k odlišení Lantsch od Oberlentz.[2]

Ve 13. a 14. století vlastnili hrad a vesnici rytíři z Haldensteinu jako léno churského biskupství. V roce 1424 získal Peter von Grifensee všechna panovnická práva, takže od té doby (až do roku 1803) byl Haldenstein samostatným baronstvím, nezávislým na Třech konfederacích. Po několika změnách majitelů se v roce 1542 dostal sňatkem k trpasličímu státu francouzský vyslanec Jean Jacques de Castion. V letech 1544–1548 byl postaven nový hrad, který postupně nahradil hrad jako centrum moci. V roce 1558 rozhodly konfederační obce, že patronát nad Haldensteinem náleží Třem konfederacím, ačkoli to bylo uznáno až v roce 1568, kdy se pánem Haldensteinu stal Gregor Carl von Hohenbalken.[3]

I v následujících staletích se obyvatelé Haldensteinu museli vyrovnávat s častým střídáním majitelů panství. Thomas von Schauenstein získal od císaře v roce 1612 právo razit mince, které byly použity k ražbě zlatých a stříbrných mincí. V letech 1613–1616 zavedl reformaci, v níž ho církevně podporovali protestantští kněží z Churu Georg Saluz a Johann Pontisella. V roce 1701 přešlo panství na pány ze Salisu. Johann Luzius von Salis v témže roce zrušil poddanství, ale panství stále nebylo součástí tzv. Tří lig (Drei Bünde).[4]

V roce 1803 se Haldenstein stal součástí Graubündenu. V roce 1825 velká část obce vyhořela. V roce 1943 lesní požár, který vznikl v oblasti střelnice Chur, zachvátil celý Calandahang, ale vesnici ušetřil.

V listopadu 2019 občané hlasovali o sloučení s městem Chur. Výsledek byl velmi těsný. 253 hlasovalo pro, 251 proti. V únoru 2020 hlasovali o sloučení občané Churu. Podle očekávání se 80 % hlasujících vyslovilo pro fúzi s obcí Haldenstein.[1]

Zámek Haldenstein

Haldenstein leží 3 kilometry severně od Churu na levém břehu Rýna. Území bývalé obce se táhlo od řeky, která tvoří jihovýchodní hranici v délce asi 6 kilometrů a ohraničuje nejnižší bod 540 m n. m., až po hřeben masivu Calanda, kde je nejvyšší nadmořská výška na vrcholu Haldensteiner Calanda (2 804 m n. m.). Vrchol Felsberger Calanda k území nepatří. Kromě centrálního Haldensteinu patřila k bývalé obci řada horských salaší na svahu Calandy, včetně osady Batänja (1 400 m n. m.), která byla celoročně obydlena až do roku 1868.

18 % rozlohy obce bylo neproduktivních, 54 % tvořily lesy a 26 % bylo zemědělsky využíváno, přičemž pouze 5 % tvořily louky a orná půda na dně údolí a zbytek byly vysokohorské pastviny. Sousedními obcemi byly Chur, Felsberg, Untervaz, Trimmis a Pfäferskantonu St. Gallen.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Haldensteinu se za posledních 200 let celkově a v poslední třetině 20. století po přechodném poklesu výrazně zvýšil.

Vývoj počtu obyvatel
Rok 1803 1850 1900 1950 1970 1980 1990 2000 2002 2005 2019
Počet obyvatel 349 492 464 521 478 671 677 808 855 894 1 090
Železniční stanice Haldenstein

Haldenstein leží na železniční trati Landquart – Chur – Thusis, vedoucí údolím Rýna. Trať provozuje Rhétská dráha. Zastávka Haldenstein se nachází na pravém břehu řeky.

Silniční spojení je zajištěno místní silnicí, oddělující se okraji Churu z kantonální hlavní silnice č. 3, vedoucí okolo obce. Obec leží také nedaleko dálnice A13 (nejbližší sjezd Chur-Nord).

Do obce zajíždí autobusová linka č. 3 MHD Chur.

  • Peter Zumthor (* 1943), švýcarský architekt, žije v Haldensteinu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haldenstein na německé Wikipedii.

  1. a b CADOTSCH, Bettina. Fusion mit Haldenstein: Ein erleichterter Stadtrat. Südostschweiz [online]. 2020-02-09 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (německy) 
  2. KRISTOL, Andres. Haldenstein GR (Landquart). In: Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Stuttgart/Wien: Huber, 2005. ISBN 3-7193-1308-5. S. 427. (německy)
  3. JENNY, Rudolf. Urkunden-Sammlungen im Staatsarchiv Graubünden. 2. Teil: Regesten in chronologischer Folge 9. Jh.–1877 zum Urkunden-Zuwachs 1967–1970 und Inventar zu den Urkunden-Sammlungen. Chur: vlastní náklad, 1977. S. 115. (německy) 
  4. MARGADANT, Silvio. Haldenstein [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]