Hanušovice
Hanušovice | |
---|---|
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Hanušovice |
Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
Okres | Šumperk |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′50″ s. š., 16°56′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 900 (2024)[1] |
Rozloha | 36,81 km²[2] |
Nadmořská výška | 400 m n. m. |
PSČ | 788 33 |
Počet domů | 564 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Hlavní 92 788 33 Hanušovice podatelna@mu-hanusovice.cz |
Starosta | Marek Kostka[4] |
Oficiální web: www | |
Hanušovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 535532 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hanušovice (německy Hannsdorf[5]) jsou město ležící asi 17 km severně od Šumperka, na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Nachází se zde významná železniční křižovatka a pivovar Holba. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Historie města
[editovat | editovat zdroj]Hanušovice a k nim patřící Vysoké Žibřidovice a Žleb lze zařadit k nejstarším obcím okresu Šumperk. Na základě listiny, datované 3. května 1325 postoupil rytíř Jan Wustehube kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město. Jmenovalo se Goldek (neboli zlatý kout), s deseti vesnicemi, mezi které patřila „Joannis villa“, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph – Žibřidovice a Waltersdorph – Valteřice. Vsi založené koncem 13. století dostaly názvy podle svých lokátorů Hanuše (Johanna), Žibřida (Siegfrieda) a Waltera. Tyto tři vsi patřily od počátku do kolštejnského panství. Hynčice nad Moravou, které byly poprvé uvedeny v roce 1414, patřily k novohradsko-šumperskému panství a později se staly součástí panství velkolosinského. V Hanušovicích byl v roce 1351 kostel a fara, která byla jmenována v zakládací listině litomyšlského biskupství.[6]
Během česko-uherských válek a následných bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Brníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny. Vysoké Žibřidovice a Valteřice zpustly. K jejich obnově došlo až v šestnáctém století. Koncem šestnáctého století vyrostla na jižním okraji Hanušovic ves Holba. Ta však již patřila k rudskému panství. Během třicetileté války byly vsi opět ničeny. Až v druhé polovině sedmnáctého a během osmnáctého století se vzpamatovaly. S ohledem na farní kostel a školu se Hanušovice staly kulturním centrem okolí.
Až v druhé polovině devatenáctého století došlo k rozkvětu obce. Roku 1852 byla postavena úpravna lnu a šumperský podnikatel Eduard Oberleithner zde založil dvě přádelny lnu. V sedmdesátých letech patřil podnik k největším na Moravě a ve Slezsku. Zaměstnával kolem osmi set dělníků a dělnic. Technické vybavení podniku patřilo ke špičce v rakouskouherské monarchii. Další obyvatele obcí zaměstnávaly jindřichovské papírny nebo pivovar v Holbě, který zřídila společnost šumperských průmyslníků. Důležitou roli v rozvoji Hanušovic a okolí sehrála výstavba železniční tratě Šternberk –Šumperk –Králíky. Ta byla v polovině osmdesátých let devatenáctého století spojena v Hanušovicích s tratí Olomouc – Bruntál – Krnov – Frývaldov. V Hanušovicích tak vznikl významný železniční uzel, který doplnila roku 1905 lokální trať Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem. Do počátku dvacátého století zde vznikla řada menších podniků jako byla výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna nebo kamenolomy.
Roku 1923 byla Holba administrativně přičleněna k Hanušovicím, které byly povýšeny na městys. Z necelých devíti set obyvatel obou obcí z roku 1893 vzrostl jejich počet do roku 1930 na více než tři tisíce.
Během druhé světové války vzniklo v okolí obce několik zajateckých táborů. Na pozemcích hanušovické přádelny vznikla pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro polské židovské ženy.
V roce 1949 přibyly k Hanušovicím Hynčice nad Moravou. V roce 1975 se připojila obec Kopřivná, která se zase osamostatnila v roce 1991. V roce 1976 zůstaly k Hanušovicím připojeny Vysoké Žibřidovice a Žleb.
Dne 3. května 1975 uplynulo šest set padesát let od dochované první písemné zmínky o obci. Při této příležitosti byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a v roce 1977 získaly nový městský znak.[6]
V roce 2024 se staly Hanušovice jedním z nejvíce postižených měst během povodní v září téhož roku. Již rozvodněná řeka Morava během velmi krátké doby vystoupala do té míry, že znemožnila provést evakuaci místních obyvatel.[7] Dne 15. září 2024 došlo k protržení nedaleké hráze a rozlití povodňové vlny; voda se vylila do ulic a lidé zůstali uvězněni v domech.[7] V téže době řeka Morava během povodně kulminovala v nedalekém Raškově, kde dosáhla výšky 427 cm a průtoku 331 m3/s. Povodně způsobily škody v podobě podemletí cest a dalšího ničení infrastruktury města.[8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2799 | 3373 | 3722 | 3924 | 4285 | 4181 | 4841 | 2919 | 3156 | 3051 | 3416 | 3754 | 3599 | 3253 | 3001 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1237 | 1654 | 1939 | 2241 | 2673 | 2658 | 3351 | 2364 | 2442 | 2581 | 3069 | 3393 | 3347 | 2993 | 2724 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[11]
- kostel sv. Mikuláše s farou a sochami – jednolodní barokní kostel z roku 1656, upravený v roce 1738; součástí areálu jsou další památkově chráněné objekty:
- Rychta (bývalá) čp. 58 – lidová architektura z počátku 19. století se starším jádrem
- Kaple Obětování Panny Marie – drobná barokní stavba z roku 1725
- kříž u kaple – kamenická práce z roku 1827
Památky nechráněné zákonem:
- Nový hrad, zřícenina
Další stavby:
- kostel sv. Linharta ve Vysokých Žibřidovicích
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravu v Hanušovicích zajišťují 3 silnice II. třídy, a to 312 do Chocně, 369 ze Zábřehu do Lipové-lázní a 446 z Olomouce na hraniční přechod Staré Město/Nowa Morawa.
Železniční dopravu zajišťují 3 jednokolejné neelektrifikované tratě, které se setkávají na tamějším nádraží.
- Železniční trať 292 Šumperk - Krnov
- Železniční trať 294 Hanušovice - Staré Město pod Sněžníkem
- Železniční trať 025 Dolní Lipka - Hanušovice (pouze víkendový provoz)
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Město Hanušovice se dělí na pět částí, které jsou shodné s katastrálními územími:
- Hanušovice
- Hynčice nad Moravou
- Potůčník
- Vysoké Žibřidovice
- Žleb
Správní území
[editovat | editovat zdroj]Hanušovice jsou obec s pověřeným obecním úřadem. Pod jeho správu spadají Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov a Vikantice
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- obec Nitrianske Pravno, Slovensko
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vedení města - Oficiální stránka města Hanušovice. www.hanusovice.info [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.
- ↑ a b Historie obce Hanušovice. rejstrik.cz [online]. [cit. 2023-01-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Hanušovice zaplavila blesková povodňová vlna, město je odříznuté. Šumperský deník [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Za deset minut byla voda o metr výš. Hanušovice ani nestihly evakuovat. idnes.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. Český statistický úřad, 2022-10-13, rev. 2023-06-15 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanušovice na Wikimedia Commons
- Hanušovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města