Hora

Hora je výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300 m a vyšší. Není přesná definice pro určení rozdílu mezi horou a kopcem, ale útvary označované jako hora mají obecně větší sklon stoupání než kopec. Hory vznikají pohybem a deformací Litosférických desek či vulkanickou aktivitou. Více hor na jednom místě může tvořit pohoří. Stáří hor je rozmanité a souvisí s geologickými obdobími na Zemi.

Některé hory byly od pradávna považovány za sídla bohů (např. Olymp). Na vrcholky mnoha hor lidé vystoupili až během 20. století. Vylézání a slézání skal a hor je náplní sportu horolezectví.

Mezinárodně uznávaná definice hory neexistuje. Při popisu hory je klíčová nadmořská výška. Blyth^[1] uvádí, že UNEP-WCMC k popisu horského prostředí použil kritéria založená na nadmořské výšce a sklonu.^[2] Empiricky bylo odvozeno a definováno šestero horských prostředí.

• 1. nadmořská výška nad 4500 m
• 2. nadmořská výška 3500–4500 m
• 3. nadmořská výška 2500–3500 m
• 4. nadmořská výška 1500–2500 m a sklon 2°
• 5. nadmořská výška 1000–1500 m a sklon 5° nebo nadmořská výška oblasti o poloměru 7 km větší než 300 m
• 6. nadmořská výška 300–1000 m a nadmořská výška oblasti o poloměru 7 km větší než 300 m
• 7. izolované vnitřní pánve a náhorní plošiny o rozloze menší než 25 km², které jsou obklopeny horami, ale samy nesplňují kritéria 1–6.^[1]

Výška hor je určována jako nadmořská výška jejich vrcholu.

Nejvyšší hora České republiky je Sněžka, nejvyšší hora Evropy je tradičně Mont Blanc (viz poznámka níže). Nejvyšší hora světa je Mount Everest a nejvyšší hora Sluneční soustavy je Olympus Mons, který se nachází na povrchu Marsu.

Někdy se uvádí, že nejvyšší horou Evropy není alpský Mont Blanc, ale kavkazský Elbrus, který se ale fakticky nachází na hranicích Evropy a Asie. Prameny a zdroje se v tomto ohledu liší, neboť přesný průběh evropské hranice na Kavkazu není z geografického hlediska ujednocen.

K výpočtu výšky hor existuje několik přístupů. Nejčastěji užívané je měření od střední výšky moře. Jiným přístupem je měření od středu planety Země – pak lze při uvádění či srovnávání výšky hor započítávat i hory, jejichž část se nachází pod mořem. Je však třeba uvést, že při měření byl používán tento způsob.

Ve Fennoskandinávii se hora, které přesahuje výškou horní hranici, lesa někdy nazývá fell (švédsky fjäll, norsky fjell, finsky tunturi).

• PETRÁNEK, Jan et al. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 349 s. ISBN 978-80-7075-901-1. Dostupné také z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl

• Fell (hora, kopec ve Skandinávii na Britských ostrovech)
• Kopec
• Nadmořská výška
• Povodí
• Seznam nejvyšších hor
• Seznam států světa podle nejvyšších hor

• Mountain watch: Environmental change & sustainable development in mountains Hory: změna životního prostředí a udržitelný rozvoj v horách
• Obrázky, zvuky či videa k tématu hora na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo hora ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Hory v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Téma Hora ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.