Horlivka

Horlivka / Gorlovka Горлівка / Горловка
Palác kultury v Horlivce
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°18′ s. š., 38°3′ v. d.
Nadmořská výška	~316 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Doněcká
Rajón	Horlivský
Administrativní dělení	3 městské rajóny: Centralno-Miskyj, Kalininskyj, Mykytivskyj
Horlivka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	422 km²
Počet obyvatel	239 828, vč. aglomerace přes 300 000 (2022)
Hustota zalidnění	686 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci, Rusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Ivan Sacharčuk
Vznik	1779
Oficiální web	gorlovka.dn.ua
Telefonní předvolba	+380 24(2)
PSČ	84600–84690
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horlivka (ukrajinsky Горлівка; rusky Горловка – Gorlovka) je průmyslové město a dopravní uzel na východoukrajinském Donbasu. Leží na severovýchodě Doněcké oblasti, přibližně 50 km severně od Doněcku a je sídelním městem Horlivského rajónu. V současné době zde žije 220 000 obyvatel; jejich počet kvůli ekonomické recesi klesá (v 80. letech 20. století přesahoval 300 000).

V roce 1779 byl založen Gosudarev Posad (Hospodářovo sídlo) zemědělsko-dělnického charakteru. Jméno Gosudar bylo ustáleným označením majitele nebo správce panství. Vesnice se nelišila od okolních osad Donbasu. Její rozvoj byl spojen se stavbou železnice Kursko–charkovsko–azovské železnice roku 1867 V roce 1869 byla přejmenováno podle důlního inženýra P. Gorlova na Gorlovka (místně Horlivka). Dělnické město poskytovalo základní služby a organizaci několika těžebních táborů. Během ruské revoluce v roce 1905 bylo dějištěm ozbrojeného povstání. V dubnu 1918 Horlivku ovládly jednotky loajální k Ukrajinské lidové republice. Pod sovětskou kontrolou od 20. do 30. let 20. století Horlivka hospodářsky expandovala tak, že se stala se hlavním centrem těžby v Ukrajinské SSR. Počátkem 20. století zde žilo zhruba 7000 osob; bouřlivý rozvoj nastal s masivní industrializací Donbasu v meziválečné éře.

V letech 1941–1943 město okupovaly německé jednotky, během 2. světové války ustupující nacisté vypalovali budovy i obytné domy a dopouštěli se masových střeleb. Přesto se počet obyvatel města do konce války zvýšil na více než 400 000. Poválečný hospodářský boom trval až do v 90. let 20. století, v posledních letech bylo mnoho dolů uzavřeno. Počet obyvatel klesl během 90. let o více než deset procent. V roce 2022 ukrajinské zprávy tvrdily, že ve městě probíhala vojenská ofenzíva.

V polovině dubna 2014 a krátce poté dobyli proruští separatisté několik měst v Doněcké oblasti, obsadili policejní stanici a radnici v Horlivce. 11. června zatkli starostu Jevhena Klepa, unesli a usmrtili místostarostu Volodymyra Rybaka. Samozvaný starosta Horlivky Volodymyr Kolosniuk byl později zatčen.

Horlivka je standardní a utilitární panelové město bez historických památek. Po útlumu hornictví, průmyslu a s pokračujícím válečným ohrožením stále ubývá obyvatelstvo. Funguje zde několik uhelných dolů a největší ukrajinský průmyslový koncern Stirol.

Horlivka je hlavním železničním uzlem celého Donbasu. Na území města se nachází 5 železničních stanic a několik zastávek. 6 železničních tratí odtud vede ve směrech na Jasynuvatu a Doněck, Pokrovsk a Dnipro, dále na Slovjansk, Siversk, Popasnu a Debalceve. Ve městě jsou provozovány 4 linky tramvajové a 4 linky trolejbusové dopravy.

• Palác kultury ze 30. let 20. století, typová stavba stalinské éry, je centrem dění.
• Pravoslavná katedrála Zjevení Páně, postavená po roce 1990 místo dávno zbořeného novorenesančního chrámu z 19. století; monumentální stavba univerzálního ruského stylu.
• Muzeum umění má pozoruhodnou sbírku ruského a sovětského malířství, ve které jsou zastoupeni např. mistři secese Leon Bakst a Nikolaj Konstantinovič Rerich.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horlivka na Wikimedia Commons

Doněcká oblast
Rajóny	Bachmutský • Doněcký • Horlivský • Kalmiuský • Kramatorský • Mariupolský • Pokrovský • Volnovašský
Města	Avdijivka • Amvrosijivka • Bachmut • Bilozerske • Bilycke • Bunhe (Junokomunarivsk) • Časiv Jar • Čysťakove (Torez) • Debalceve • Dobropillja • Dokučajivsk • Doněck • Družkivka • Hirnyk • Horlivka • Charcyzk • Chrestivka (Kirovske) • Ilovajsk • Jasynuvata • Jenakijeve • Kalmiuske • Kosťantynivka • Kramatorsk • Krasnohorivka • Kurachove • Lyman • Makijivka • Mariupol • Marjinka • Mospyne • Mykolajivka • Myrnohrad • Novoazovsk • Novohrodivka • Pokrovsk • Rodynske • Selydove • Siversk • Slovjansk • Snižne • Soledar • Svitlodarsk • Svjatohirsk • Šachtarsk • Toreck • Ukrajinsk • Volnovacha • Vuhledar • Vuhlehirsk • Zalizne • Zuhres • Ždanivka
Sídla městského typu	Andrijivka (Horlivský rajón) • Andrijivka (Kramatorský rajón) • Andrijivka (Volnovašský rajón) • Bilenke • Blahodatne (Doněcký rajón) (Vojkove) • Blahodatne (Volnovašský rajón) • Bojkivske (Telmanove) • Bražyne • Bulavynske • Bylbasivka • Cukuryne • Čerkaske • Donecke • Donske • Drobyševe • Družne • Hirne • Hirnycke • Holmivskyj • Horbačevo-Mychajlivka • Hostre • Hrodivka • Hruzko-Lomivka • Hrafske • Hruzko-Zorjanske • Huselske • Cholodne (Sverdlove) • Illinka • Jalta • Jampil • Jarova • Jasna Poljana • Jasnohirka • Jasynivka • Keramik • Kolosnykove • Komyšivka • Komyšuvacha • Kontarne • Kopani (Vojkovskyj) • Korsuň • Krasna Hora • Krasnotorka • Krynyčna • Kurachivka • Kurdjumivka • Kutejnykove • Laryne • Lisne • Luhanske • Lymančuk • Lypske (Krasnyj Okťabr) • Majak • Malotaranivka • Manhuš • Mešove • Moskovske • Myrne • Myronivskyj • Nelipivka • Nikolske • Ňju-Jork • Novoamvrosijivske • Novodonecke • Novoekonomične • Novohryhorivka • Novomykolajivka • Novoselivka • Novotrojicke • Novyj Svit • Nykyforove • Nyžňa Krynka • Olchovatka • Olenivka (Horlivský rajón) • Olenivka (Kalmiuský rajón) • Oleksandrivka (Doněcký rajón) • Oleksandrivka (správní obvod Kramatorsk v Kramatorském rajónu) • Oleksandrivka (správní obvod Oleksandrivka v Kramatorském rajónu) • Oleksandrivske • Oleksijevo-Družkivka • Olhynka • Očeretyne • Pantelejmonivka • Pelahijivka • Pervomajske • Pervomajskyj • Petrivka • Pivdenne • Pivnične • Pjatypillja (Proletarske) • Pobjeda • Pokrovka • Pryberežne • Rajhorodok • Rajske • Rozsypne • Sartana • Serdyte • Sedove • Severne • Sofijivka (Horlivský rajón) (Karlo-Marksove) • Sofijivka (Kramatorský rajón) • Starobeševe • Staromychajlivka • Staryj Krym • Stiškivske • Svjatohorivka • Šabelkivka • Šachtne • Ševčenko • Šyroke • Talakivka • Trojicko-Charcyzk • Udačne • Velyka Novosilka • Velyke Orichove • Verchňotorecke • Vilchivka • Vodjanske • Volodymyrivka • Vuhljar • Vysoke • Vyšneve • Zajceve • Zalisne • Zarične • Zemljanky • Zujivka • Želanne
Bývalé rajóny	Amvrosijivský • Bojkivský • Dobropillský • Jasynuvatský • Kosťantynivský • Lymanský • Manhušský • Marjinský • Nikolský • Novoazovský • Oleksandrivský • Slovjanský • Starobeševský • Šachtarský • Velykonovosilský
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Doněckou lidovou republikou a Ruskem.