Hovorany
| Hovorany | |
|---|---|
 Kostel sv. Jana Křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kyjov |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′18″ s. š., 16°59′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 168 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,99 km²[2] |
| Katastrální území | Hovorany |
| Nadmořská výška | 193 m n. m. |
| PSČ | 696 12 |
| Počet domů | 699 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hovorany 45 696 12 Hovorany podatelna@obec-hovorany.cz |
| Starosta | Ing. Michal Šurýn |
| Oficiální web: www | |
  Hovorany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586170 |
| Kód části obce | 46370 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hovorany (německy Howoran) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Kyjova. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Hovoransko. Východním okrajem obce protékal Hovoranský potok. Rybník je napájen čerpáním vody z podzemí z bývalé těžní jámy z Dolu Obránců Míru, kde byla ukončena těžba v r. 1984. Sousedními obcemi sídla jsou Svatobořice-Mistřín, Nenkovice, Šardice, Karlín, Násedlovice, Čejč, Dubňany, Mutěnice a Terezín. Je členem sdružení Mikroregion Hovoransko a Sdružení obcí Severovýchod.
Název
[editovat | editovat zdroj]V nejstarších písemných dokladech z konce 16. a začátku 17. století byla vesnice jmenována jako Hovorov. Jméno bylo odvozeno od osobního jména Hovor (totožného s obecným hovor) a znamenalo "Hovorův majetek". Obnovitel vsi, Jan z Lipé, vesnici pojmenoval na počest narození svého vnuka Čeňka Hovory z Lipé (jméno Hovora bylo u rodu z Lipé časté). Od druhé poloviny 17. století bylo jméno udáváno v množném čísle, ke změně došlo vlivem jmen jiných vsí zakončených na -any.[4][5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešních Hovoran bývala ves, o které nejsou písemné zmínky a koncem 16. století byla už zcela pustá. Patřila k hodonínskému panství. V roce 1593 přišli za majitelem panství Janem IV. z Lipé Chorvaté, se kterými se dohodl na znovuosídlení vesnice, zvané také Hovorov. Jan IV. byl protestant a Hovorany byly jedinou katolickou obcí na celém panství.[6] Roku 1594 panství koupil hrabě Julius ze Salm-Neuburgu, v roce 1762 pak František Lotrinský a v císařském majetku Hovorany zůstaly až do roku 1919. Na pomezí Hovoran a Čejče byl v roce 1805 napoleonskými vojáky uskutečněn první nález hnědého uhlí na jižní Moravě.[7] V 19. a 20. století se zde byly hnědouhelné doly.[8]
Při osvobozování obce 16. dubna 1945 padlo 102 vojáků Rudé armády. Byli pohřbeni ve dvou společných hrobech, později byly jejich ostatky přemístěny do Hodonína.
Při záchranném archeologickém průzkumu byly v letech 2021 a 2022 severovýchodně od obce v trati Jezovítka nalezeny přes 7000 let staré doklady o 20–40 metrů dlouhých domech lidu kultury s lineární keramikou.[9] V roce 2013 našli archeologové ve východní části katastru pozůstatky zaniklé středověké vsi Mokroňovice.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 2 137 obyvatel, z nichž se 808 (25,8 %) přihlásilo k české národnosti, 726 (23,1 %) k moravské, 3 ke slovenské, 1 k německé a 1 k ukrajinské. 476 (15,2 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 1 077 (34,3 %) obyvatel označilo za věřící, 752 (24 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 148 (4,7 %) k Církvi československé husitské, 6 k Českobratrské církvi evangelické. 351 (11,2 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 709 (22,6 %) na otázku víry neodpovědělo.[11] Místní římskokatolická farnost s kostelem sv. Jana Křtitele je součástí hodonínského děkanátu. Farářem byl Mgr. Milan Těžký. Do farnosti patří i obce Čejč a Terezín. Sbor Československé církve husitské patří do brněnské diecéze a byl spravován farářkou Mgr. Danou Konečnou.[12]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[13][14]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Hovorany | 1 601 | 1 709 | 1 715 | 1 961 | 2 160 | 2 320 | 2 361 | 2 295 | 2 482 | 2 459 | 2 443 | 2 268 | 2 221 | 2 137 | 2 124 |
| Počet domů | část Hovorany | 368 | 386 | 421 | 440 | 452 | 480 | 555 | 597 | 602 | 621 | 628 | 641 | 662 | 677 | 699 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo obce má 15 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2014 se účastnilo 1 230 (68,11 %) voličů.[15] Ve volbách zvítězila ODS, která získala 24,34 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KSČM (20,68 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (17,37 %, 3 mandáty), Naše Hovorany (14,94 %, 2 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů (11,8 %, 2 mandáty) a Sdružení společně pro rozvoj Hovoran (10,87 %, 1 mandát). Starostou byl znovu zvolen Josef Grmolec (ODS), místostarostou František Kučera (ODS).
Josef Grmolec byl zvolen starostou opět 1. listopadu 2018.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[16]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]S okolím má obec autobusové spojení linkami Kyjov–Čejč a Brno–Hodonín. V obci je pět autobusových zastávek (důl, kostel, škola, zdravotní středisko a rozcestí). Ze sousední Čejče je železniční spojení do Hodonína po trati č. 255.
Obcí prochází silnice II/422 a v jižní části katastru vede silnice II/380. Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/422 v průměru 2 822 vozidel denně (z toho 2 275 osobních, 492 těžkých nákladních a 55 jednostopých motorových vozidel). Po silnici II/380 mezi Hovoranami a Čejčí projelo za 24 hodin úhrnem 5 342 vozidel (z toho 4 133 osobních, 1 153 těžkých nákladních a 56 jednostopých motorových vozidel). Silnicí II/380 mezi Hovoranami a Mutěnicemi denně projelo 3 619 vozidel.[17]
V roce 2014 byla vybudována cyklostezka z Hovoran do sousedních Šardic v délce necelých 2 km.[18] Ve východní části katastru vede žlutě značená turistická trasa od pomníku Moravské Rovnosti k Jarohněvickému rybníku a Dubňanským búdám, kde se napojuje na zelenou turistickou trasu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Jana Křtitele z let 1721–1725 vznikl údajně rozšířením kaple z roku 1670. Zvon na věži s reliéfy sv. Františka z Assisi, Jana Nepomuckého a Šebastiána ulil Jan Zikmund Krecker v Brně roku 1735.
- Kaple sv. Rocha z roku 1834
- Dřevěný vyřezávaný kříž z roku 1896
- Chrám Spasitele (kostel Československé církve husitské) z roku 1957
- Kaple sv. Urbana z roku 2018[19]
- Pomník odbojové skupiny Moravská Rovnost v lesíku východně od obce[20]
- Přírodní rezervace Hovoranské louky
- Vinařský lis z roku 1805 byl po restaurování v roce 2019 umístěn v západní části obce u hlavní silnice[21]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Tomáš Kopeček (1916–2000), malíř, magnetobiolog, místní rodák
- Václav Adolf Kovanič (1911–1999), akademický sochař a medailér, od roku 1954 žil v Hovoranech, kde měl ateliér[22]
- Oldřich Skopal (1922–2008), pedagog a matematik[23]
- Miroslav Ševela (1921–1965), lékař, vědecký pracovník Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, místní rodák
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Hovorany, s. 287.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Praha: Academia, 1980. 964 s. Kapitola Hovorany, s. 858.
- ↑ Dříve hornická obec teď patří vínu, tradicím a folkloru. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-06-08 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online.
- ↑ RYBOVÁ, Jana. Historie těžby uhlí na jižní Moravě je starší než 150 let. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-24 [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.
- ↑ KUKUTSCH, Radovan. Výstavba Dolu Obránci míru v Hovoranech [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Petr. Archeologové okryli u Hovoran půdorysy příbytků prvních zemědělců. Hodonínský deník [online]. 2022-02-03 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÁ, Zuzana. Archeologové objevili u Hovoran zaniklou středověkou vesnici Mokroňovice. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-09-07 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Hovorany - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ HORÁKOVÁ, Veronika. Farářka: Husité slaví Vánoce podobně jako římskokatolíci. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-12-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Hovorany [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. Volby.cz [cit. 2016-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Hovorany [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-06-29]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ MUNZAROVÁ, Michaela. Nová cyklostezka za deset milionů už slouží. Mimo biokoridor. Hodonínský deník.cz [online]. 2014-06-28 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Hovoranští si postavili novou kapličku u vinných sklepů. Hodonínský deník [online]. 2018-06-06 [cit. 2018-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Památník Moravské Rovnosti. Informační zpravodaj LČR. 2010-08-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ TUREK, Petr. Hovorany mají novou dominantu. Lis z roku 1805. Hodonínský deník [online]. 2019-01-09 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.
- ↑ HORÁKOVÁ, Veronika. Hledají nástupce medailéristy Kovaniče. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ BLAHA, Marek. Oldřich Skopal [online]. Brno: Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14, 2010-08-29 [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-18.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- IVIČIČOVÁ, Irena. Hovorany v Protektorátu Čechy a Morava. Hovorany: Obec Hovorany, 2015. 309 s.
- NOVOSAD, Alexej. Paměti Hovoran. Hovorany: Místní národní výbor, 1968. 146 s.
- Okolo Hovoran. Hovorany: Obecní úřad v Hovoranech, 1993. 379 s.
- IVIČIČOVÁ, Irena. Vzpomínání na Hovorany. Hovorany: Obec Hovorany, 2012. 209 s. ISBN 978-80-260-3679-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hovorany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hovorany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Hovorany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
