Grodno
| Grodno Гродна (Hrodna) | |
|---|---|
,_Vilienskaja._%D0%93%D0%BE%D1%80%D0%B0%D0%B4%D0%BD%D1%8F,_%D0%92%D1%96%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_(2021)_05.jpg) Pohled na centrum města, v pozadí katedrála | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°40′ s. š., 23°49′ v. d. |
| Nadmořská výška | 90–147 m n. m. |
| Časové pásmo | +3 |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Hrodenská |
| Rajón | Hrodenský |
  Hrodno | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 80 km² |
| Počet obyvatel | 361 115 (2024) |
| Hustota zalidnění | 4 513,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Bělorusové, Poláci, Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslaví, katolictví |
| Správa | |
| Status | Město, oblastní centrum |
| Starosta | Alexander Antoněnko |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+375) 15 |
| PSČ | 210xxx |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grodno[1] (bělorusky Гродна, Hrodna (v taraškevici Горадня, Horadňa); rusky Гродно; polsky Grodno; litevsky Gardinas; německy Garten) je historické město v západním Bělorusku, velmi blízko hranic s Polskem a nedaleko hranic s Litvou. Protéká jím řeka Němen. Je centrem Hrodenské oblasti a počtem obyvatel (361 115)[2] se řadí na 5. místo v zemi. Mezi lety 1920/1921 a 1939 náleželo město Polsku; dodnes zde žije silná polská menšina (24,8 % obyvatel) a sídlí Svaz Poláků v Bělorusku. Grodno mělo od roku 1389 také početnou židovskou komunitu (roku 1788 zde byla vydána první hebrejská kniha na ruském území), která byla vyhlazena za druhé světové války.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město je poprvé připomínáno k roku 1128 v Pověsti dávných let, patřilo k nejvýznamnějším sídlům Černé Rusi. V lednu 1706 se konala bitva u Grodna, která byla součástí severní války. Po třetím rozdělení Polska v roce 1795 bylo Grodno začleněno do hranic carského Ruska a poslední polský král Stanisław August Poniatowski zde abdikoval.. V září 1939 zde proběhly boje mezi polskou a sovětskou armádou.[4] Dominantou města je Báthoryho zámek, založený v 11. století a přestavěný v duchu italské renesance, v němž zasedal Sejm grodzieński a který slouží jako muzeum. Významnými památkami jsou také synagoga ze 16. století a římskokatolická katedrála sv. Františka Xaverského, vysvěcená roku 1705. Roku 1984 byla nad městem postavena 254 m vysoká televizní věž. Město je významným dopravním uzlem s velkým nádražím a letištěm, sídlí zde chemický kombinát Grodno Azot a továrna na cigarety Neman.
-
Báthoryho náměstí
Sport
[editovat | editovat zdroj]- FK Neman Hrodna – fotbalový klub
Vzdělávání
[editovat | editovat zdroj]- Univerzita Janka Kupaly, založená roku 1940
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Uladzimir Karatkevič zasadil do Grodna děj svého historického románu Evangelium podle Jidáše aneb Druhý příchod Páně.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zygmunt Wróblewski (1845–1888), chemik
- Léon Bakst (1866–1924), malíř
- Robert Wartenberg (1887–1956), neurolog
- Meyer Lansky (1902–1983), šéf organizovaného zločinu
- Ejtan Livni (1919–1991), politik
- Paul Baran (1926–2011), informatik
- Olga Korbutová (* 1955), gymnastka
- Igor Astapkovič (* 1963), atlet
- Valerij Levoněvskij (* 1963), politik
- Janina Karolčiková (* 1976), atletka
- Svatý Kazimír
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Limoges, Francie (1978)
Minden, Německo (1991)
Druskininkai, Litva (2001)
Chimki, Rusko (2005)- Dzeržinsk, Rusko (2005)
- Vologda, Rusko (2007)
- Lazdijai, Litva (2008)
- Čeboksary, Rusko (2009)
- Alytus, Litva (2009)
Aškelon, Izrael (2011)
Kraljevo, Srbsko (2012)- Tambov, Rusko (2015)
- Uchta, Rusko (2017)
- Južno-Sachalinsk, Rusko (2022)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 35, 111.
- ↑ https://www.belstat.gov.by/upload/iblock/210/uaj9375ey0b16oxtxqm0bmkycb45i04g.pdf
- ↑ Cestovatelské stránky [online]. [cit. 2018-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Bránili Grodno i Polsko. Dokument o ruské invazi v roce 1939. Český rozhlas [online]. 2014-0606- [cit. 2018-06-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grodno na Wikimedia Commons
- Grodno[nedostupný zdroj] – podrobné informace
- Oficiální stránky (rusky) (bělorusky)
- History of Grodno – dějiny města, s důrazem na jeho židovské osídlení (anglicky)
