Igor Sergun
| Igor Dmitrijevič Sergun | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. března 1957 Podolsk |
| Úmrtí | 3. ledna 2016 Moskva |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
| Alma mater | Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Moscow Military Academy |
| Povolání | diplomat a voják |
| Ocenění | Řád cti medaile Za bezchybnou službu 1. třídy medaile Za bezchybnou službu 2. třídy medaile Za bezchybnou službu 3. třídy medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Igor Dmitrijevič Sergun (rusky И́горь Дми́триевич Сергу́н; 28. března 1957, Moskva – 3. ledna 2016) byl ruský generálplukovník, který v letech 2011 až 2016 sloužil jako náčelník Hlavní správy rozvědky Generálního štábu Ozbrojených sil Ruska (GRU).
Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 28. března 1957 v Godě, v Podolsku, v Moskevské oblasti. V roce 1973 vstoupil do ozbrojených sil Sovětského svazu. Vystudoval Moskevskou suvorovskou vojenskou školu, dále Moskevskou vševojskovou velitelskou vysokou školu. Následovala vojenská služba a studia na Vojensko-diplomatické akademii (absolvoval 1987) a posléze na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR (absolvoval 1997).
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1984 nastoupil do GRU, kde pracoval na různých pozicích. Od roku 1998 působil na pozici vojenského atašé v Albánii.
V roce 2011 byl prezidentským nařízením jmenován do čela Hlavní správy rozvědky ruského generálního štábu (GRU). V srpnu 2012 byl povýšen do hodnosti generálporučíka, v únoru 2015 do hodnosti generálplukovníka.
Z pozice náčelníka GRU přesvědčil ruského prezidenta Putina, aby pod tajnou službu GRU byly zařazeny speciální vojenské jednotky – Specnaz, které tradičně byly součástí GRU, a v roce 2014 sehrály klíčovou[1] roli při obsazení ukrajinského Krymu. Čeští novináři Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný ho považují za jednoho z architektů alternativní či nelineární války, kterou podle nich Rusko vede proti některým zemím Evropské unie.[2] Kvůli anexi Krymu se ocitl na sankčním seznamu Evropské unie.[3] Podle některých tvrzení se podílel i na plánování ruských operací na Ukrajině.[4] V poslední době se z pozice náčelníka GRU zabýval zejména ruskou vojenskou účastí v Sýrii. ´
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Byl ženatý, s manželkou Taťánou měl dvě dcery: Olgu a Elenu. Hovořil několika cizími jazyky.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Zemřel 3. ledna 2016 v rekreačním středisku poblíž Moskvy. Dle informací, které se podařilo získat ruským médiím, zemřel podle pitevní zprávy na akutní srdeční nedostatečnost.
Spekulace a dohady
[editovat | editovat zdroj]Podle informací americké soukromé zpravodajské agentury Stratfor zemřel v Libanonu na Nový rok.[5] Podle těchto spekulací mohlo jít o mocenský boj mezi ruskými zpravodajskými službami GRU a FSB, jejichž spor se vyhrotil zejména při působení obou služeb na východní Ukrajině. Jeho smrt vyvolala řadu spekulací také v souvislosti se smrtí velitele ruského výsadkového vojska VDV Alexandra Šušukina, který zemřel 29. prosince 2015 ve věku 52 let.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZEMŘEL ARCHITEKT HYBRIDNÍ VÁLKY A STRŮJCE RUSKÉHO ÚTOKU NA KRYM. respekt.cz [online]. 5. 1. 2016 [cit. 5.1.2016]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný: Zemřel architekt hybridní války a strůjce ruského útoku na Krym, respekt.cz
- ↑ V Moskvě náhle zemřel šéf ruské rozvědky GRU Igor Sergun
- ↑ a b JAHN, Oliver. Záhadná úmrtí velitelů: Zástava srdce? Typická smrt z rukou KGB. Echo24.cz. 2016-01-06. Dostupné online [cit. 2017-11-06].
- ↑ Americká agentura: Šéf ruské vojenské rozvědky Sergun zemřel v Libanonu. Deník.cz. 2016-01-08. Dostupné online [cit. 2017-11-06].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Dmitrijevič Sergun na Wikimedia Commons - Životopis na iDnes
