Jaktař
Jaktař | |
---|---|
Kostel sv. Petra a Pavla v Jaktaři | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Opava |
Okres | Opava |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Historická země | Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku) |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′56″ s. š., 17°51′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 226 (2021)[1] |
Katastrální území | Jaktař (5,82 km²) |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
PSČ | 747 07 |
Počet domů | 605 (2011)[2] |
Jaktař | |
Další údaje | |
Kód části obce | 111732 |
Kód k. ú. | 711730 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaktař (rod ž. i m., 7.p. před/za J-í i J-em, německy Jaktar, polsky Jaktarz, Jaktar), dříve samostatná obec, je dnes jednou z 16 částí statutárního města Opavy a je územně totožná s katastrálním územím Jaktař. Od centra města leží zhruba 3 km severozápadním směrem.
Převážná část Jaktaře patří k centrální oblasti města Opavy, která se nečlení na samosprávné městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Pouze nepatrný díl na severovýchodě Jaktaře, základní sídelní jednotka Vávrovická, tvořená čtveřici dvojdomků se zahrádkami na západní straně Vávrovické ulice poblíž kaple v Palhanci, patří k samosprávné městské části Vávrovice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Pro jméno Jaktař se doposud nepodařilo najít jednoznačné vysvětlení. Jednou z možností je, že původně šlo o pojmenování obyvatel vsi jaktaři - "koktavci". Nelze vyloučit ani původ ve staroněmeckém artacher - "orná půda, pozemky určené k orbě".[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. V raném středověku bylo postaveno slovanské hradiště na vyvýšeném místě dnešního farního kostela. Jaktař patřila k moravským enklávám ve Slezsku. Na rozdíl od Opavy byla většina obyvatel česky mluvících.
V roce 1938 stálo v Jaktaři 302 domů. V roce 1939, tedy v době kdy Opava byla centrem jednoho ze tří vládních obvodů Sudetské župy a zbytek ČSR byl protektorátem, byl Jaktař připojen k Opavě. Spolu s ním bylo připojeno také město Kateřinky a obec Kylešovice.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 586 | 635 | 696 | 750 | 894 | 1133 | 1738 [p 1] | 1968 | 2102 | 1973 | 2055 | 2011 | 2277 | 2362 | 2282 |
- ↑ Z toho 1340 osob národnosti československé a 294 německé.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla je doložen již před polovinou 13. století. Ve zdivu gotický jednolodní kostel s hranolovou věží má v presbytáři dochované kamenné gotické sanktuarium a sedile ze 14. století. Nejstarší částí kostela je sakristie z poloviny 13. století, zaklenutá dvěma poli velmi masivní žebrové klenby. Kostel byl přestavěn koncem 18. století. Vybavení kostela pochází z 18. a 19. století. Nejcennější je pozdně barokní oltářní obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla z roku 1762, který namaloval slezský malíř Felix Ivo Leicher.
- Poutní místo s kaplí sv. Anny, barokního původu, kaple vysvěcena roku 1897, několikrát zdevastována, obnovena roku 2010[8]
V Jaktaři žili a pracovali
[editovat | editovat zdroj]• Msgre František Horák (1870 - 1935), ř.k. kněz rodem z Pivína, vysvěcen 1893, probošt u sv. Mořice v Olomouci a poslanec Moravského zemského sněmu
• Alois Šebela (1880 – 1942), ř. k. kněz, vysvěcen 1902, vikář a čestný kanovník v Kroměříži, v letech 1928-1938 duchovní správce farnosti v Jaktaři, zahynul v Osvětimi
Školy
[editovat | editovat zdroj]- Církevní základní škola sv. Ludmily, Slavkovská 140/2
- Základní škola Krnovská 101
Kultura a vybavenost
[editovat | editovat zdroj]Jaktařem prochází cyklostezka směrem na Stěbořice a arboretum v Novém Dvoře. Působí zde křesťanská sportovní organizace Orel, nachází se zde fotbalové hřiště a je vyvíjena i další sportovní a kulturní činnost. Pod kostelem svatého Petra a Pavla je umístěn model planety Saturn jako část modelu Sluneční soustavy v Planetární stezce v Opavě. V Jaktaři se nachází poštovní úřad (PSČ 747 07), veterinární nemocnice, mini-zoo a další. Z obchodů se zde nachází supermarket Tempo (Terno), nejstarší v Opavě, a množství dalších specializovaných obchodů. Výpadovky z města směrem na Krnov a Bruntál a okolí se staly centrem prodeje a servisu automobilů značek Volkswagen (celý koncern), Opel, Peugeot, Suzuki, Citroen, Hyundai, Mitsubishi, Ford a Mazda.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 337; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 862.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ ČSU, veřejná databáze, obyvatelstvo Jaktaře 2021. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89.
- ↑ http://www.svataanna.estranky.cz/
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaktař na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky římskokatolické farnosti Opava-Jaktař