Jakub z Baux

Jakub z Baux nebo Jakub z Les Baux (francouzsky: Jacques des Baux, italsky: Giacomo or Jacopo del Balzo; † 7. července 1383) byl v letech 1374 až 1383 posledním konstantinopolským latinským císařem.

Jakub byl členem šlechtického rodu Baux, konkrétně větve usazené v Neapolském království. Byl synem vévody Františka z Andrie a Markéty, dcery knížete Filipa I. z Taranta a jeho druhé manželky, císařovny Kateřiny II., kněžny achajské. Bratrem jeho matky byl kníže Filip II. z Taranta. V roce 1373 prohlásil bezdětný Filip svého synovce za svého dědice. Učinil tak proto, aby Jakub zdědil Tarentské knížectví v Neapolském království a Achajské knížectví v Řecku, stejně jako nárok na Latinské císařství.^[1]

Po smrti Filipa II. z Taranta v roce 1374 většina baronů v Achajském knížectví uznala za dědičku královnu Johanu I. Neapolskou. Ta zkonfiskovala veškerý italský majetek Františka a Jakuba z Baux a zakázala jim vstup do království. Jakub našel útočiště na Korfu a jeho otec uprchl do Avignonského papežství.^[1]

V roce 1376 nebo 1377 pronajala Johana na pět let Achajské knížectví johanitům za čtyři tisíce dukátů ročně. Příbuzní Filipa II. se snažili zvýraznit konkurenčního kandidáta Jakuba z Baux. Jakub se v roce 1380 setkal s jistým úspěchem, ale nad územím neměl úplnou kontrolu až do Johaniny smrti v roce 1382, kdy se stal jediným legitimním dědicem Achaje. Ve svém pokusu získat zpět své dědictví si najal služby Navarrské společnosti, která byla původně najata johanity, s nimiž byl ve válce. Jakub přebral tituly „despota rumunský“ a „kníže tarantský a achajský“. Navařané pro Jakuba dobyli velkou část Messénie a města Androusa a Kalamata, nicméně si vítězství dlouho neužíval.^[2]

Počátkem roku 1382 se Jakub oženil s Anežkou, vdovou po pánu Verony Cansignoriu della Scala. Byla dcerou vévody Karla z Durazza a starší sestrou Markéty, manželky Karla III. Neapolského. Z matčiny strany byla také neteří královny Johany I. Neapolské. Její sňatek s Jakubem měl upevnit jeho spojenectví s Karlem III. Manželství bylo bezdětné.^[1] Jakub zemřel 7. července 1383.^[3]