Jardin du Luxembourg

Jardin du Luxembourg
Lucemburské zahrady s budovou senátu
Lucemburské zahrady s budovou senátu
Lokalita6. pařížský obvod, FrancieFrancie Francie
Zeměpisné souřadnice
Rozloha23 ha
Založeno1612
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jardin du Luxembourg (česky Lucemburská zahrada) je jeden z nejkrásnějších a nejznámějších veřejných parků v Paříži. Nalézá se na levém břehu Seiny v 6. obvodu, okolo Lucemburského paláce, sídla senátu. Zahrada má rozlohu 224 500 m2 (22,5 hektaru).

Zahradu i s palácem nechala vystavět královna Marie Medicejská počátkem 17. století po zavraždění jejího královského manžela Jindřicha IV., aby utišila svůj smutek a stesk po rodné zemi, neboť za vzor si vzala palác Pitti v italské Florencii i se slavnými zahradami Boboli.[1]

Pozemek byl zakoupen od vévody z Lucemburku a stavbu paláce navrhl architekt Salomon de Brosse, který z původní stavby zachoval Hôtel du Petit Luxembourg (Malý Lucemburk), kde sídlí předseda senátu. Královna Marie nechala z Itálie povolat barokního malíře Petera Paula Rubense, který namaloval dvacet čtyři pláten z královnina života, jež jsou známy jako tzv. Medicejský cyklus a visí v muzeu Louvre. Dokončení stavby se však Marie nedočkala, neboť kvůli intrikám kardinála Richelieua se ocitla ve vyhnanství v Kolíně nad Rýnem, kde později také zemřela.[1][2]

Dostavěný palác poté sloužil jako příležitostné královské sídlo, za Velké francouzské revoluce v něm byla zřízena věznice a za Druhé světové války německá Luftwaffe. Zahrada byla zpřístupněna veřejnosti v 19. století. Od roku 1958 je palác sídlem horní komory francouzského parlamentu.[1][2]

V Lucemburské zahradě královna Marie dala vysázet dva tisíce jilmů, zřídit ovocné sady a pestrobarevné květinové záhony. V centru se nachází osmiboké jezírko Grand Bassin, kolem kterého je rozestavěno velké množství zelených kovových židlí sloužících k odpočinku návštěvníků. V zahradě stojí 106 soch, z nichž obdivuhodná je tzv. Galerie francouzských královen – soubor dvaceti soch rozmístěných podél celé zahrady, z nichž jen jedna není královnou – svatá Geneviéve (Jenovéfa), patronka Paříže. Dále je k vidění pomník francouzskému malíři Eugénu Delacroix, kolem něhož stojí alegorické postavy Umění, Času a Slávy.[1]

V severovýchodní části zahrady se nachází Medicejská fontána (Fontaine de Médicis) ze 17. století zobrazující mytologické postavy a fontána Čtyř světových stran (Fontaine des Quatre parties du monde), na níž čtyři ženy představují čtyři kontinenty. Ve východním křídle Lucemburského paláce je umístěno Lucemburské muzeum (Musée du Luxembourg), kde se konají výstavy autorů světového umění a byla zde roku 1750 otevřena první veřejná galerie ve Francii.[1]

Lucemburská zahrada slouží k odpočinku a relaxaci návštěvníků. Nachází se tu tenisové kurty, basketbalové hřiště a plácek pro pétanque. Děti si mohou v jezírku pouštět modely historických plachetnic, jezdit na shetlandských ponících, zhlédnout středověké loutkové divadlo nebo se svézt na francouzském kolotoči, který navrhoval architekt pařížské Opery Charles Garnier. Konají se tu také dvoudenní Slavnosti medu (Fête du Miel) s prodejem a ochutnávkami z místního včelína (Rucher du Luxembourg). Odpočívat sem chodí studenti z nedaleké Latinské čtvrti nebo skupinky lidí si pod korunami stromů zacvičit jógu nebo tai-chi.[1]

Lucemburská zahrada ve světové literatuře

[editovat | editovat zdroj]

Díla jejichž části se odehrávají v Lucemburské zahradě:

  1. a b c d e f Lucemburská zahrada: srdcová záležitost Pařížanů, příjemná povinnost pro turisty. skryté perly s Radynacestu.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  2. a b Jardin du Luxembourg - PRO TRAVEL CK, s.r.o.. www.protravel.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]