Johann Haase

Johann Haase
7. starosta Znojma
Ve funkci:
23. srpna 1900 – 18. srpna 1904
PředchůdceJohann Brantner
NástupceHeinrich Homma
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1897
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1882 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození12. února 1837
Znojmo
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. srpna 1904 (ve věku 67 let)
Znojmo
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťOttilie Emmerová
Profesepolitik a podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Haase (12. února 1837 Znojmo[1]18. srpna 1904 Znojmo[2]) byl rakousko-uherský politik, na konci 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, v letech 1900–1904 starosta Znojma.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Znojmě v rodině obchodníka s vínem Aloise Haase a jeho ženy Ceacilie, rozené Elsinger.[3] Johann se pak stal společníkem obchodu s vínem "Alois Haase a synové". V roce 1873 byl členem komise pro Světovou výstavu ve Vídni. Podílel se na ojedinělém návrhu systematické klasifikace moravských vín, který pro Znojemsko a Jaroslavicko představil v knize Über den Weinbau in Znaimer und Joslowitzer Gerichtsbezirke. Díky činnosti pro Světovou výstavu byl oceněn Zlatým záslužným křížem s korunou.[4] V roce 1874 se stal čestným členem Znojemského hospodářského spolku. Působil také jako vrchní velitel sboru dobrovolných hasičů. V roce 1900 se stal vrchním ředitelem Znojemské spořitelny.[5]

V roce 1870 stál u zrodu Německého občanského spolku (Deutscher Bürgerverein), obdoby českého sdružení Beseda znojemská. Při svých obchodních cestách po rakouských městech získal znalosti, jak podobné spolky fungují a pro založení podobného spolku ve Znojmě získal podporu městského sekretáře a zemského poslance Johanna Fuxe.[6] V letech 1878–1896 pak spolku předsedal.[7]

Angažoval se i v místní politice. V roce 1868 se podílel na založení Politického spolku liberálů ve Znojmě. Ten se v roce 1883 sloučil s obdobným venkovským spolkem do Německého spolku pro město a venkov ve Znojmě a Haase stanul v jeho čele. V roce 1897 byl z vedení vytlačen Johannem Muckem. Od roku 1872 až do své smrti byl členem obecního výboru.[4] V roce 1873 se stal obecním radním pro lesnictví a silnice. Podílel se na založení knihovny a městského muzea.[3] Dne 23. srpna 1900 složil přísahu starosty.[8] Do funkce byl zvolen ještě jednou a zastával ji až do své smrti, kdy jej nahradil Heinrich Homma.

V roce 1882 nahradil Johanna Fuxe po jeho smrti ve funkci poslance Moravského zemského sněmu za městskou kurii. Byl zvolen znovu i v zemských volbách 1884, zemských volbách 1890 a zemských volbách 1896. V posledních volbách zvítězil i přes kritiku křesťanských sociálů, kteří o něm mluvili jako o "věčně nemocném a věčně němém poslanci". Když v roce 1902 na sněmu končil, podpořil kandidaturu Heinricha Hommy.[4]

Zvažoval kandidaturu ve volbách do Říšské rady v roce 1879, ale dal přednost Karlu Panowskému. Voleb v roce 1885 se již účastnil, porazil Josefa Sobotku, a stal se poslancem za městskou kurii v obvodě měst Znojmo, Slavonice, Ivančice atd. Ve volbách 1891 mandát obhájil, když porazil Johanna Dobesche. Ve volbách 1897 již kandidovat nechtěl a post přenechal stranickému kolegovi Viktoru Hübnerovi.[4]

Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[9] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[10] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[11] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[12]

Prosazoval ideu němectví, byl zastáncem jednoty Rakouska. Byl zklamán činností Říšské rady, kde podle něj převládal slovansko-klerikálně-feudální směr a vyslovoval se proti Eduardu Taaffemu a jeho vládě.[13]

Dne 8. května 1868 se oženil s Ottilií Emmerovou. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Zemřel 18. srpna 1904 na alterosklerózu.[3]

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  2. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  3. a b c NEDVĚDOVÁ, Veronika. Znojemští starostové 1848 – 1918 – socialní a rodinné zázemí komunálniho politika. Brno, 2007 [cit. 2013-08-13]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 26–27. Dostupné online.
  4. a b c d MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 225–226. 
  5. Haase, Johann, 1837-1904 [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2013-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-09. 
  6. NEDVĚDOVÁ, Veronika (2007). cit.d., s. 12-13.
  7. NEDVĚDOVÁ, Veronika. Německý měšťanský spolek ve Znojmě. Brno, 2009 [cit. 2013-09-04]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 53–54. Dostupné online.
  8. NEDVĚDOVÁ, Veronika (2007). cit.d., s. 25.
  9. Kramerius - Dokument stránky periodika. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  10. ANNO, Südsteirische Post, 1887-04-13, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  11. ANNO, Südsteirische Post, 1891-02-14, Seite 2. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  12. Kramerius - Dokument stránky periodika. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  13. NEDVĚDOVÁ, Veronika (2009). cit.d., s. 23-24.